Aka (rod)
 Aka | |
|---|---|
 Kvetoucí aka jedlá (Acca sellowiana) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | myrtotvaré (Myrtales) |
| Čeleď | myrtovité (Myrtaceae) |
| Rod | aka (Acca) O.Berg, 1856 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aka[1] (Acca) je rod rostlin z čeledi myrtovité. Jsou to stromy a keře s tuhými jednoduchými listy a růžovými květy s množstvím nápadných červených tyčinek. Rod zahrnuje 3 druhy a je rozšířen v některých oblastech Jižní Ameriky. Nejvýznamnějším zástupcem je aka jedlá, poskytující ovoce známé jako fejchoa.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Aky jsou stálezelené keře a malé stromy. Listy jsou jednoduché, tuhé, kožovité. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, čtyřčetné, jednotlivé nebo v hroznech či trojkvětých vidlanech. Korunní lístky jsou dužnaté, volné, načervenalé nebo růžové. Tyčinek je mnoho a jsou velmi nápadné, červeně zbarvené a delší než koruna. Nitky tyčinek jsou přímé. Semeník je srostlý ze 3 až 4 plodolistů a se stejným počtem komůrek obsahujících mnoho vajíček. Plodem je dužnatá bobule nesoucí na vrcholu zbytky vytrvalého kalicha. Semena jsou asi 2 mm velká, čočkovitého tvaru.[2][3]
-
Aka jedlá -
Detail květu aky jedlé -
Plody aky jedlé
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Rod aka zahrnuje 3 druhy. Je rozšířen v některých oblastech Jižní Ameriky. Aka jedlá (Acca sellowiana) pochází z jižní Brazílie, Paraguaye, Uruguaye a severovýchodní Argentiny, druh A. macrostema roste v Bolívii a Peru, A. lanuginosa pouze v Peru.[4][5]
Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]
Květy aky jedlé opylují zejména ptáci, kteří konzumují dužnaté sladké korunní lístky. Navštěvuje je také různý hmyz sbírající pyl. V květech chybí nektar. Nejefektivnějšími opylovači jsou větší druhy ptáků, přenos pylu hmyzem a malými ptáky je minimální. V oblasti původního výskytu v Brazílii je navštěvuje zejména drozdec bělobrvý (Mimus saturninus) a drozdi rodu Turdus. Květy pěstovaných rostlin navštěvuje v Kalifornii zejména drozdec mnohohlasý (Mimus polyglottis), na Novém Zélandu kruhoočko australopacifické (Zosterops lateralis), kos černý (Turdus merula) a majna obecná (Acridotheres tristis).[6][7]
V květech nejprve dozrává blizna a až po ní se uvolňuje zralý pyl z prašníků, čímž je zabráněno samoopylení, neboť květy jsou zpočátku funkčně samičí a později se proměňují ve funkčně samčí. Obsah cukrů v poupěti je nízký, po rozvinutí květu stoupá a vrcholu dosahuje na přechodu ze samičí do samčí fáze, kdy jsou také květy ptáky nejvíc navštěvovány.[8]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Rod Acca je v rámci čeledi myrtovité řazen do podčeledi Myrtoideae a tribu Myrteae. Byl popsán O. Bergem v roce 1856. Původně obsahoval 2 druhy, v roce 1941 sem byl vřazen monotypický rod Feijoa, obsahující pouze druh Feijoa sellowiana. Tento rod byl popsán stejným autorem v roce 1859.[9][2]
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
- aka jedlá (Acca sellowiana)
Význam[editovat | editovat zdroj]
Aka jedlá poskytuje ovoce, známé jako fejchoa. Je asi 2 až 8 cm dlouhé a vzhledově připomíná kvajávu. Ovoce se konzumuje čerstvé nebo slouží k přípravě salátů, džusů, zmrzlin, džemů a podobně. Vyrábí se z něj i víno. Rostlina je pěstována v subtropech celého světa. Komerčně se pěstuje zejména v Austrálii, Novém Zélandu, Kalifornii, Floridě a Kubě.[5][10] Byla vypěstována řada kultivarů. Zvláště chutné plody má 'Pineapple Gem', zatímco 'Nazemetz' je zimovzdornější než jiné kultivary.[11][12] Dužnaté korunní plátky jsou rovněž jedlé a někdy se přidávají do salátů.[12]
-
Fejchoa, plody aky jedlé -
Aka jedlá jako přenosná rostlina v Německu
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b MCVAUGH, Roberts. Flora of Peru. Myrtaceae. Botany. Jun 1941, čís. 13.
- ↑ LANDRUM, Leslie R.; KAWASAKI, Maria Lúcia. The genera of Myrtaceae in Brazil: An illustrated synoptic treatment and identification keys. Brittonia. Oct 1997, čís. 49(4).
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
- ↑ DUCROQUET, J.P.H.J.; HICKEL, E.R. Birds as pollinators of feijoa (Acca sellowiana Bera). Acta Horticulturae. 1997, čís. 452.
- ↑ STEWART, Anne M.; CRAIG, John L. Factors affecting pollinator effectiveness in Feijoa sellowiana. New Zealand Journal of Crop and Horticultural Science. 1989, čís. 17(2). Dostupné online. ISSN 0114-0671.
- ↑ STEWART, Anne Margaret. Reproductive biology and pollination ecology of Feijoa Sellowiana (PhD thesis). [s.l.]: University of Auckland, 1987. (anglicky)
- ↑ The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VAUGHAN, J.G.; GEISSLER, C.A. The New Oxford Book of Food Plants. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-954946-7. (anglicky)
- ↑ HATCH, Laurence C. Cultivars of woody plants. Volume I A-G. Raleigh, USA: TCR Press, 2007. ISBN 978-0-9714465-0-2. (anglicky)
- ↑ a b LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu aka na Wikimedia Commons 
Taxon Acca ve Wikidruzích
