Abd al-Halím Chaddám

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Abd al-Halím Chaddám
Abd al-Halím Chaddám (1977)
Abd al-Halím Chaddám (1977)
Úřadující prezident Sýrie
Ve funkci:
10. června 2000 – 17. července 2000
PředchůdceHáfiz al-Asad
NástupceBašár al-Asad
Viceprezident Sýrie
Ve funkci:
11. března 1984 – 9. února 2005
PrezidentHáfiz al-Asad
Bašár al-Asad
Ministr zahraničních věcí
Ve funkci:
5. července 1970 – 1. března 1984
Stranická příslušnost
ČlenstvíBaas
Narození21. června 1932
Baníjás
Úmrtí31. března 2020 (ve věku 87 let)
16. pařížský obvod
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Alma materDamašská univerzita (do 1952)
Profesepolitik, diplomat a advokát
Náboženstvíislám
Webová stránkakhaddam.net
CommonsAbd al-Halim Khaddam
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abd al-Halím Chaddám (arabsky zvuk عبد الحليم خدام‎; 15. září 1932 Bánijás – 31. března 2020 Paříž) byl syrský politik, mezi červnem a červencem 2000 úřadující prezident Sýrie. V letech 1984–2005 působil jako viceprezident Sýrie. Dlouhou dobu byl znám jako věrný stoupenec Háfize al-Asada,[1] dokud v roce 2005 nerezignoval na svou funkci a neopustil zemi na protest proti politice Bašára al-Asada, Hafízova syna. Během svého působení v této funkci nashromáždil značný majetek; na účtu u Credit Suisse měl v září 2003 téměř 90 milionů švýcarských franků.

Mládí a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 15. září 1932[2] v syrském Bánijás[3] do sunnitské rodiny střední třídy.[4] Jeho otec byl uznávaným právníkem.[5] Základní a středoškolské vzdělání získal ve svém rodném městě a poté studoval práva na Damašské univerzitě.[4]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V 17 letech vstoupil do Baas.[4] Politickou kariéru zahájil jako guvernér guvernorátu Kunejtra poté, co se strana v roce 1963 dostala k moci.[4] Následně působil jako guvernér guvernorátů Hamá a Damašek.[4] Jeho první vládní pozicí byl post ministra hospodářství a průmyslu ve vládě Núr ad-Dína al-Atásího sestavené v roce 1969, čímž se stal nejmladším ministrem v syrské historii.[4] Poté byl jmenován poradcem Háfize al-Asada.[6]

V letech 1970–1984 byl ministrem zahraničních věcí a místopředsedou vlády.[7]

V lednu 1976 prohlásil, že Libanon je součástí Sýrie.[8] V prosinci téhož roku byl lehce zraněn při útoku v Damašku.[9] V říjnu následujícího roku přežil útok na mezinárodním letišti Abú Zabí. Syrské úřady tvrdily, že jej naplánoval a provedl Irák.[6] Chaddám také uvedl, že se ho pokusil zabít Rifat al-Asad.[10]

Během své návštěvy Teheránu v srpnu 1979 veřejně prohlásil, že syrská vláda podporovala íránskou islámskou revoluci.[11]

Od 11. března 1984 do 9. února 2005 zastával funkci viceprezidenta.[12][13] V této funkci byl zodpovědný za politické a zahraniční záležitosti.[14] Během svého působení v této funkci nashromáždil značný majetek; na účtu u Credit Suisse měl v září 2003 téměř 90 milionů švýcarských franků.[15]

Během libanonské občanské války byl hlavním zprostředkovatelem mezi znepřátelenými stranami.[16]

Po smrti Háfize al-Asada v roce 2000 byl založen devítičlenný výbor, v jehož čele stál Chaddám, který měl dohlížet na přechodné období.[17] Tento výbor ho 10. června jmenoval úřadujícím prezidentem Sýrie a uvažovalo se o tom, že se stane Asadovým trvalým nástupcem, avšak místo toho pomohl Asadovu synovi Bašáru al-Asadovi, který se ujal úřadu v červnu 2000.[18]

Byl jedním z mála vysokých představitelů Sýrie, kteří měli blízko k libanonským politikům, přičemž nejznámější bylo jeho přátelství s předsedou vlády Rafíkem Harírím.[19][20] Harírí spolupracoval s Chaddámovými syny na mnoha podnikatelských projektech v Libanonu a Saúdské Arábii.[10]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Byl ženatý s Nadžát Marqabí, která pocházela z bohaté a známé tartúské rodiny.[21] Měli tři syny a jednu dceru.[4] Jedna z jeho vnuček je provdaná za syna Rafíka Harírího.[22] Zajímal se o četbu a lov.[4]

Zemřel na infarkt 31. března 2020 v Paříži.[23]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abdul Halim Khaddam na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Profile: Abdul Halim Khaddam. BBC News [online]. 2005-12-31 [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ BARTHE, Benjamin. La mort d’Abdel Halim Khaddam, ancien vice-président syrien. Le Monde [online]. 2020-04-01 [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. ↑ MROUE, Bassem. Syrian ex-VP, foreign minister dies of heart attack in Paris. Associated Press [online]. 2020-04-01 [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h Profile: Abdel-Halim Khaddam. LebanonWire [online]. 2005-06-07 [cit. 2023-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-03-27. 
  5. ↑ DRYSDALE, Alasdair. The Syrian political elite, 1966–1976: a spatial and social analysis. S. 3–30. Middle Eastern Studies [online]. 2006-12-06 [cit. 2023-11-19]. S. 3–30. Dostupné online. DOI 10.1080/00263208108700455. 
  6. ↑ a b Associated Press. Syrian blames Iraq for terrorist attack. Ottawa Citizen [online]. 1977-10-26 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ BOWEN, Andrew. Syria’s Future and Iran’s Great Game. www.majalla.com [online]. 2012-09-17 [cit. 2023-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  8. ↑ Syrian Chronicals 1973-1990. www.tayyar.org [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. ↑ Syrian Foreign Minister Wounded. The New York Times [online]. 1976-12-02 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b GLASS, Charles. An Assassin's Land. London Review of Books [online]. 2005-08-04 [cit. 2023-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-29. 
  11. ↑ BADRAN, Tony. Syriana. Tablet [online]. 2010-06-22 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ Abdel-Halim Khaddam: "I'm not going to head Syria’s transitional government". The Voice of Russia. [online]. 2012-09-10 [cit. 2023-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-17. 
  13. ↑ Syria Primer. merln.ndu.edu [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  14. ↑ Associated Press. Syria's Assad forms new cabine. Sarasota Herald-Tribune [online]. 1984-03-12 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  15. ↑ OCCRP; Süddeutsche Zeitung. False Spring: Credit Suisse Had Deep Ties to Arab Elite on Eve of Historic Uprisings. www.occrp.org [online]. 2022-02-21 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  16. ↑ Associated Press; United Press International. Khaddam due in Beirut soon. The Montreal Gazette [online]. 1984-06-14 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  17. ↑ Syria: Bashar Aims To Consolidate Power In The Short-Term & To Open Up Gradually.. APS Diplomat News Service [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  18. ↑ Godfather of the Assad regime takes Rafik Hariri secrets to the grave. Arab News [online]. 2020-04-01 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  19. ↑ HARRIS, William. Lebanon: A History, 600–2011. [s.l.]: Oxford University Press, 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-19-518111-1. S. 262. 
  20. ↑ MUGRABY, Mohammad. The Syndrome of One-Time Exceptions and the Drive to Establish the Proposed Hariri Court. S. 171–193. Mediterranean Politics [online]. [cit. 2023-11-20]. S. 171–193. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-12. DOI 10.1080/13629390802127513. 
  21. ↑ Syria-The Power Elite. Mongabay [online]. [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 
  22. ↑ BAR, Shmuel. Bashar's Syria: The Regime and its Strategic Worldview. IPS [online]. [cit. 2023-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  23. ↑ Syrian ex-vice president Khaddam, foe of Assad, dies in France at 88. Reuters [online]. 2020-03-31 [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Abd_al-Halím_Chaddám&oldid=23633884“