Přeskočit na obsah

Tereza Spencerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tereza Spencerová
Narození3. ledna 1965
Úmrtí6. dubna 2020 (ve věku 55 let)
Praha
Příčina úmrtísrdeční selhání
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánínovinářka, publicistka, spisovatelka a překladatelka
OceněníKrameriova cena (2016)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Tereza Spencerová, roz. Spanilý, (3. ledna 19656. dubna 2020 Praha) byla česká novinářka, publicistka a trans aktivistka.

Profesní kariéra

Narodila se v roce 1965. Studovala žurnalistiku na Karlově univerzitě.[1] Poté sedm let působila v zahraniční redakci České tiskové kanceláře, mimo jiné letech 1991–1992 byla v Egyptě zpravodajem ČTK pro Blízký východ. Poté pracovala v nakladatelství Reader's Digest Výběr.[2] Psala sloupky pro časopis Reflex.[3] V letech 2003–2005 byla redaktorkou týdeníku Mladý svět.[4][3] Byla také editorkou časopisu MF Plus,[3] v letech 2013–2016 psala i pro magazín Lidé a země.[5] Nejpozději od června 2009 působila jako redaktorka, komentátorka a editorka v Literárních novinách. Ty opustila v polovině října 2018.[6][7] Její příspěvky a názory se objevovaly například na serveru Parlamentní listy, ve vysílání internetové televize XTV a na různých alternativních webech.[8] Na přelomu března a dubna 2020 s ní ukončila spolupráci TV Prima, na jejíž web předtím psala pravidelné ranní sloupky.[8][9]

V lednu 2015 se stala první českou novinářkou, jíž poskytl rozhovor syrský prezident Bašár Asad.[1][10] V roce 2016 obdržela Krameriovu cenu, kterou vyhlašuje Asociace nezávislých médií (ANM).[11][12][13] Komentátor Reflexu Jan Jandourek ji v roce 2016 kritizoval jako „nezakrytou aktivistku ruské hybridní propagandy“.[14] Miloš Kadlec ze serveru Manipulátoři.cz jí v listopadu 2018 na několika příkladech vyčetl neprofesionální práci a označil za „zcela nedůvěryhodnou a v žádném případě kvalitní novinářku“.[7] Její práci kritizoval v září 2019 také Jakub Szántó.[15]

Soukromý život a aktivismus

Náhrobek na Olšanských hřbitovech

Z přelomu 80. a 90. let má syna.[2] V roce 1998 podstoupila operativní změnu pohlaví.[3]

V roce 1998 stála u zrodu občanského sdružení TransForum, první oficiální organizace svého druhu ve východní Evropě.[2][16] V roce 2003 o ní Andrea Majstorovič natočila díl z dokumentárního cyklu společnosti Febio Zpověď – Zpověď matky, která byla otcem.[17][18]

Tereza Spencerová zemřela náhle dne 6. dubna 2020 ve věku 55 let,[19][20] podle Martiny Landergott zřejmě na selhání srdce.[21]

Literární dílo

Odkazy

Reference

  1. a b NOVOTNÁ, Kristýna. Jak jsem dělala rozhovor s Bašárem Asadem. Echo24.cz [online]. 2015-01-17 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  2. a b c SPENCEROVÁ, Tereza. Transsexuálové jsou stejní jako ostatní, říká Tereza Spencerová. Ona iDNES.cz [online]. MAFRA, 2001-02-26 [cit. 2018-11-06]. (vyšlo v Mosty pro lidská práva, ročník III (Most VI), březen 2000). Dostupné online. 
  3. a b c d e Tereza Spencerová [online]. Databazeknih.cz [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  4. ZAJÍČKOVÁ, Eva. Lucie Bílá komentuje dokumentární cyklus Zpověď. Novinky.cz [online]. Borgis, 2003-09-03 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  5. Tereza Spencerová, 1965- [online]. Knihovny.cz [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  6. red. Poděkování Tereze Spencerové. Literární noviny [online]. 2018-10-16 [cit. 2018-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-19. 
  7. a b KADLEC, Miloš. Tereza Spencerová, konspirátorka a inspirátorka Václava Klause mladšího, opustila Literární noviny. Manipulátoři.cz [online]. 2018-11-05 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  8. a b ROŽÁNEK, Filip. Na TV Prima skončily Tereza Spencerová nebo Karolína Stonjeková. Lupa.cz [online]. 2020-04-03 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  9. Tereza Spencerová. iPrima [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  10. PAVEL, Miroslav. Terezo, na shledanou!. Literární noviny [online]. Litmedia, 2020-04-07 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  11. KADLEC, Miloš. Asociace nezávislých médií a Krameriova cena ještě jednou. Manipulátoři.cz [online]. 2018-09-17 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  12. ZELENKA, Jakub; PRCHAL, Lukáš. V porotě ceny organizované dezinformátory byl i šéf rozhlasu. Nemám rád bariéry mezi médii, řekl. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-06-20 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  13. luš. Ředitel Českého rozhlasu opět zasedl v porotě ceny, která je spojena s předními dezinformátory. Info.cz [online]. 2017-06-20 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  14. JANDOUREK, Jan. Jak Tereza Spencerová odhalila, že George Soros má peníze a financuje revoluce. Reflex.cz [online]. 2016-08-27 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  15. SZÁNTÓ, Jakub. FTV Prima dál poskytuje svůj webový prostor Tereze Spencer, která nejenže cituje ruské propagandistické weby, ale dokonce otevřeně lže a manipuluje ověřitelné zprávy. Díky @mfksmid . [online]. Twitter, 2019T7:43 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  16. RYCHETSKÝ, Jan; HUŠEK, Matěj. Žít v nesprávném těle. Translidé [online]. 2005-01-08 [cit. 2018-11-06]. (Magazín Práva, roč. 15, č. 6). Dostupné online. 
  17. MAJSTOROVIČ, Andrea. Zpověď: Zpověď matky, která byla otcem. Česká televize [online]. 2003-10-02 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  18. Zpověď matky, která byla otcem (2003) [online]. FDb.cz [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 
  19. ROŽÁNEK, Filip. Zemřela novinářka Tereza Spencerová, naposledy působila na Primě. Lupa.cz [online]. Internet Info, 2020-04-07 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  20. LESÁKOVÁ, Marie. Ve věku 55 let zemřela novinářka Tereza Spencerová. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-04-07 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  21. Zemřela novinářka Tereza Spencer (†55): Narodila se jako muž. Blesk.cz [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  22. FIFKOVÁ, Hanka. Tereza Spencerová: "Jsem tranďák!". Translidé [online]. 2003-12 [cit. 2018-11-06]. (Psychologie dnes, č. 38, 12/2003). Dostupné online. 
  23. Databazeknih.cz. Rusko včera, dnes a zítra - Petr Žantovský [online]. [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy