Hans Kohn
| Hans Kohn | |
|---|---|
| Narození | 15. září 1891 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 16. března 1971 (ve věku 79 let) Praha  Spojené státy americké |
| Povolání | historik, spisovatel a vysokoškolský učitel |
| Alma mater | Filozofická fakulta Německé univerzity v Praze Právnická fakulta Německé univerzity v Praze |
| Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1940) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Hans Kohn, někdy též Hanuš Kohn (15. září 1891, Praha[1], Rakousko-Uhersko – 16. března 1971, Filadelfie, USA) byl americký historik, filosof, teoretik nacionalismu, vysokoškolský pedagog a sionista, který pocházel z pražské německo-židovské rodiny.
Byl významným členem pražské sionistické organizací Bar Kochba, či palestinské Brit šalom, která se zasazovala o židovsko-palestinskou spolupráci.
Život
Narodil se v Praze do židovské německy hovořící rodiny. Po absolvování staroměstského německého klasického gymnázia v roce 1909 pokračoval ve studiích na německé části rozdělené pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity filosofii, politické vědy a právo, ze kterého později roku 1923 získal doktorát. V době studií se stal členem židovské studentské organizace Bar Kochba.
Krátce po dokončení studia byl na sklonku roku 1914 povolán k pěchotě rakousko-uherské armády. Následovalo cvičení v Salcburku a nástup na frontu první světové války proti Rusům v Karpatech. Již roku 1915 byl ale zajat. Ze zajateckého tábora na území dnešního Turkmenistánu ho vysvobodil až vstup do československých legií. S nimi absolvoval sibiřskou anabázi, na jejímž konci se v Irkutsku nalodil a zamířil do Evropy, kam se tak vrátil roku 1920.
Nejprve se usadil v Paříži, kde se oženil s Yetty Wahlovou, se kterou následně odešel do Londýna. Odtud se po čtyřech letech přestěhoval roku 1925 do Jeruzaléma. Z Palestiny, kterou tehdy spravovali Britové jako mandátní území Společnosti národů, hodně cestoval po oblastí Blízkého východu a poznával tamní kultury a způsob myšlení obyvatelstva. Pracoval také jako zpravodaj prestižních evropských periodik: německého Frankfurter Zeitung a švýcarského Neue Zürcher Zeitung. V této době také začal psát první knihy a připojil se též ke skupině Brit šalom vedené dr. Magnesem, usilující o židovsko-palestinské porozumění.
V roce 1931 se však rozhodl z Palestiny odejít. Na základě svých znalostí historických a politických reálií si vybral jako novou vlast Spojené státy americké. Tam začal i přes počáteční problémy s komunikací v angličtině, vyučovat. Působil nejprve na Smith College v Northamptonu (1934–1949) a na City College v New Yorku (1949–1962). Vedle toho také hostoval na řadě jiných univerzit, mj. na New School for Social Research v Pensylvánii a na Harvardu.
Spisy
- Western Civilization in the Near East, 1936
- The Idea of Nationalism: A Study in Its Origins and Background, 1944
- The Twentieth Century: A Midway Account of the Western World, 1950
- Pan-Slavism: Its History and Ideology, 1953
- Nationalism: Its Meaning & History, 1955
- Nationalism and Liberty: The Swiss Example, George Allen and Unwin, London, 1956
- American Nationalism: An Interpretative Essay, Macmillan, New York, 1957
- Heinrich Heine: The Man and the Myth, Leo Baeck Institute, New York, 1959
- The Habsburg Empire, 1804–1918, 1961
- Living in a World Revolution: My Encounters with History, Simon and Schuster, New York, 1964
- Absolutism and Democracy 1814–1852, D. Van Nostrand, Princeton, New Jersey, 1965
- The Mind of Germany, Harper Torchbooks, 1965
- Prelude to Nation-States: The French and German Experiences, 1789–1815 D. Van Nostrand, 1967.
Písemná pozůstalost
Kohnovu písemnou pozůstalost spravuje americký Leo Baeck Institute. Mezi osobnostmi, se kterými udržoval kontakt, byli např. Samuel Hugo Bergmann, Rudolf Weltsch, Martin Buber, Albert Einstein, Hannah Arendtová.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce pražské židovské náboženské obce
Literatura
- Aubrecht, Radek a kol. autorů: Německy mluvící Praha: galerie osobností, Gymnázium Na Zatlance, Praha 2014, ISBN 978-80-254-9582-7, s. 139.
- AUBRECHT, Radek. Dvojí výročí pražského rodáka. Nacionalismus v životě a díle Hanse Kohna.. [[Dějiny a současnost]]. 2011, čís. 10, s. 24–25. Dostupné online.
- AUBRECHT, Radek. Kulturní sionista, americký historik a pražský rodák Hans Kohn. [[Roš Chodeš]]. Září 2011, roč. 73, čís. 9, s. 17.
- KLEMPERER, K.: Hans Kohn (1891-1971), Central European History 4, 1971, č. 2, s. 188–190.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans Kohn na Wikimedia Commons - Šablona:Obálky knih
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), rodina Šalamouna Kohna * 1856
- Průvodce k Hans Kohn Collection (Leo Baeck Institute Center for Jewish History)
- https://web.archive.org/web/20160303182836/http://web.uflib.ufl.edu/spec/manuscript/guides/buber.htm (životopis)
