Přeskočit na obsah

František Hoplíček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Hoplíček
František Hoplíček, Autoportrét, kresba tužkou (1945)
František Hoplíček, Autoportrét, kresba tužkou (1945)
Narození23. dubna 1890
Zvole
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. dubna 1946 (ve věku 55 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povoláníatlet, malíř, grafik, ilustrátor, umělecký pedagog a sportovec
PříbuzníKarel Hoplíček (synovec)[1]
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sedlák s kravami (1911)
Dívka v kroji, pastel (1944)
Horní náměstí v Olomouci

František Hoplíček (23. dubna 1890 Zvole – 13. dubna 1946 Olomouc), byl český akademický malíř, grafik a sportovec.

Život

Narodil se v malé vesnici Zvole u Šumperku v rodině hospodáře Ignáce Hoplíčka. Vyrůstal v početné rodině, měl pět sourozenců – čtyři bratry (Karla, Ferdinanda, Jana a Josefa) a sestru Annu. Od útlého mládí rád maloval a výtvarný talent byl u něho rozpoznán již na obecné škole v rodné Zvoli učitelem Jakubem Lolkem, jež byl otcem známého malíře Stanislava Lolka. Další studium absolvoval na reálném gymnáziu v Litovli, kde získal i první lekce z kreslení od profesora Otakara Lachmanna[2].

V roce 1907 odešel do Prahy, kde v letech 1907–1912 studoval na malířské akademii u profesorů Vlaho Bukovace a Rudolfa Ottenfelda. V roce 1906 však zemřel[3] Hoplíčkovi otec a jeho studia podporoval nejstarší bratr Karel. K jeho spolužákům na akademii patřili budoucí malíři O. Koníček, Z. Kratochvíl a A. Zahel. Další výtvarné vzdělání získal na studijních pobytech ve Vídni a Antverpách. V roce 1910 malíř uspořádal svoji první výstavu v Litovli.

Po studiích trvale žil a pracoval v Olomouci, v roce 1920 se oženil s volyňskou Češkou Helenou Lukesleovou a měli spolu jedinou dceru Alenu. Od počátku svého pobytu se věnoval organizaci kulturního života města, v němž měl od roku 1928 soukromou malířskou školu. Malíř se věnoval především figurální a portrétní malbě, v krajinářské tvorbě upřednostňoval rustikální témata, zejména nejrůznější venkovské práce. Maloval obrazy se sportovní tematikou, vytvářel rovněž návrhy na sportovní diplomy a rozsáhlé bylo jeho působení v oblasti užité grafiky. František Hoplíček byl členem dvou významných umělecký spolků, od roku 1914 byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně a zakládajícím členem Klubu přátel umění v Olomouci. Celoživotní přátelství udržoval se sochařem Juliem Pelikánem.

Krom umění byl sport pro Františka Hoplíčka jeho velkou vášní, od mládí aktivně sportoval. Již v době studií v Praze závodil za pražský sportovní klub Slávii, pod pseudonymem „Janík“ se aktivně věnoval lehké atletice. Velmi obstojně vrhal koulí, ale jeho hlavní disciplínou byl hod diskem, v němž byl i jednu dobu rekordmanem. V roce 1920 reprezentoval ČSR na VII. olympijských hrách, kde skončil v hodu diskem na sedmém místě. Olympijských her se účastnil ještě jednou, a to v roce 1932, nikoliv už jako aktivní sportovec. Na X. olympijských hrách, byl vystaven jeho obraz „Běžci u cíle“ v umělecké části olympiády v oboru malířství. Atletický sportovní klub AK Olomouc dodnes pořádá na jeho počest Memoriál Františka Hoplíčka[4].

František Hoplíček zemřel po těžké nemoci v Olomouci 13. dubna roku 1946.

Výstavy

Autorské

  • 1910 – Litovel
  • 1990 – František Hoplíček: Ke 100. výročí narození, Galerie výtvarného umění, Hodonín

Společné

  • 1928 – Československé výtvarné umění 1918 – 1928, Brno (Brno-město)
  • 1934 – Vánoční výstava olomouckých výtvarníků, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
  • 1935 – Vánoční výstava KPU, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
  • 1936 – Tanec v československém umění výtvarném a ve fotografii, Mánes, Praha
  • 1937 – Vánoční výstava výtvarníků KPU, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
  • 1938 – III. Zlínský salon, Studijní ústav, Zlín
  • 1940 – Národ svým výtvarným umělcům, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
    • Matka, dítě, rodina ve výtvarném umění, Pavilon ve Smetanových sadech, Olomouc
  • 1957 – Julius Pelikán, František Hoplíček: Výběr z díla, Dům umění, Olomouc
    • Julius Pelikán, František Hoplíček: Výběr z díla, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava
    • Julius Pelikán, František Hoplíček: Výběr z díla, Žďár nad Sázavou
  • 1959 – České moderní malířství, Dům umění, Zlín
  • 1960 – Výtvarníci pracujícím, Muzeum Mohelnice, Mohelnice
  • 1971 – Výtvarné umění Olomoucka 1921 – 1971: Výstava k 50. výročí KSČ, Dům umění, Olomouc
  • 1988 – Sociální umění dvacátých let na Moravě, Dům umění města Brna, Brno
  • 2007 – 100. výročí založení Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně, Galerie výtvarného umění, Hodonín
  • 2007/2008 – 100. výročí založení Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně, Záhorská galéria Jána Mudrocha, Senica
  • 2009/2010 – Antimodernisté, Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderního umění, Olomouc
  • 2016 – Uhlem, štětcem, skalpelem…, Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderního umění, Olomouc

Díla Františka Hoplíčka v galeriích a muzeích

Galerie

  • Stanislav Lolek (1934)
    Stanislav Lolek (1934)
  • Portrét Cyrila Mandela, dřevoryt, papír (1920)
    Portrét Cyrila Mandela, dřevoryt, papír (1920)
  • Hudební koncert Jan Kubelík
    Hudební koncert Jan Kubelík
  • Moje matka
    Moje matka
  • Žně (1932)
    Žně (1932)
  • Oráč
    Oráč
  • Hanačka (1941)
    Hanačka (1941)
  • Sto let orelstva Brno, litografie (1922)
    Sto let orelstva Brno, litografie (1922)
  • Zátiší s knihou a kyticí (1943)
    Zátiší s knihou a kyticí (1943)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Olympedia. 2006. Dostupné online. [cit. 2020-08-13].
  2. ↑ Osobnost: Otakar Lachman
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Ignáce Hoplíčka farnost Zvole
  4. ↑ Historie klubu AK Olomouc, Memoriál Františka Hoplíčka

Literatura

  • 1921 – Výtvarnická Morava (Díl první, dvanáct podobizen), Vydavatelské družstvo Moravsko-slezské revue
  • 1936 - Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
  • 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L – Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
    • Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A – K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1995 – Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2006 – Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Hoplíček&oldid=21243326“