Helga Hošková-Weissová
| Helga Hošková-Weissová, Dr.h.c. | |
|---|---|
 Helga Hošková-Weissová vpravo vedle spisovatele Arnošta Lustiga a jeho sestry Hany během diskuse s pamětníky předválečné židovské Libně. Libeňská synagoga, říjen 2008 | |
| Narození | 10. listopadu 1929 (95 let) Praha  Československo |
| Povolání | malířka, sochařka, ilustrátorka a kreslířka |
| Děti | Jiří Hošek |
| Příbuzní | Dominika Hošková (vnučka) |
| Ocenění | medaile Za zásluhy _BAR.svg){kind=small} 1. stupeň (2009) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Helga Hošková-Weissová (* 10. listopadu 1929 Praha ) je česká akademická malířka, která se ve své tvorbě výrazně věnuje tématu holokaustu, který sama, jakožto terezínské dítě, na vlastní kůži zažila.
Mimo jiné je autorkou kreseb z terezínského ghetta. Kromě České republiky vystavovala svá díla na četných výstavách v Rakousku, Švýcarsku, Německu, Itálii a ve Spojených státech. Za svou celoživotní tvorbu byla v roce 1993 vyznamenána udělením čestného doktorátu na Massachusetts College of Art v Bostonu. V roce 2009 jí za její tvorbu byla udělena Medaile Josefa Hlávky a 28. října 2009 jí byla Václavem Klausem udělena Medaile Za zásluhy.[1]
V souvislosti s jejím životním jubileem pořádalo Židovské muzeum v Praze v Galerii Roberta Guttmana od 15. října do 29. listopadu 2009 výstavu její retrospektivní tvorby.[2]
Biografie
V deseti letech byla pro svůj židovský původ vyloučena ze školy a v roce 1941 společně s rodiči deportována do koncentračního tábora Terezín. Zde si vedla deník a kreslila dění kolem sebe a od července 1942 žila v dívčím domově L410. V roce 1944 byla společně s matkou deportována do koncentračního tábora Auschwitz a poté do Freibergu, kde pracovala v letecké továrně. V polovině dubna 1945 byla poslána do koncentračního tábora Mauthausen, kde se dočkala osvobození americkou armádou 5. května.[3]
V roce 1950 začala studovat na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Emila Filly. Svá studia dokončila o pět let později v ateliéru Aloise Fišárka. Začátkem 60. let se začala vypořádávat s hrůzami druhé světové války a koncentračních táborů, které vyjádřila v díle „Kalvárie“. V roce 1965 odjela na studijní stipendium do Izraele a na jaře 1968 vystavila v pražské Španělské synagoze obrazy, které během své studijní cesty namalovala. Název expozice byl „Obrázky z putování po Svaté zemi“. V období po sovětské okupaci Československa v srpnu 1968 ji nebylo umožněno vystavovat svá díla a přestala na několik let tvořit. Po sametové revoluci v listopadu 1989 vystavovala v různých evropských zemích.[3]
Odkazy
Literatura
- Weissová, Helga. Deník 1938–1945, Jota 2012, 204 stran, ISBN 978-80-7217-965-7, databazeknih.cz
- Weiss, Otto. I viděl Bůh, že je to špatné, Jota 2016, 112 stran, ISBN 978-80-7462-994-5, databazeknih.cz
- (anglicky) Juliet Gardiner: „We knew it would be worse. But we had no idea.“ A Czech artist's childhood diary of life in a concentration camp is a moving testimony to courage and endurance, Financial Times 2. 3. 2013, str. 11
Reference
- ↑ Klaus udělil vyznamenání. Ocenil hrdiny z války, Gotta i žokeje Váňu [online]. iDNES.cz [cit. 2009-10-28]. Dostupné online.
- ↑ TŘEŠŇÁKOVÁ, Marie. Helga Hošková-Weissová předává poselství i varuje [online]. ČT24, 2009-10-14 [cit. 2009-10-28]. Dostupné online.
- ↑ a b "Terezínské dítě" Helga Hošková-Weissová vystavuje v Praze [online]. Český rozhlas, 2009-10-16 [cit. 2009-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-18.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Helga Hošková-Weissová na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Helga Hošková-Weissová
- Český rozhlas - Někdejší terezínské dítě, malířka Helga Hošková-Weissová, vystavuje v Praze výběr obrazů a kreseb ze svého celoživotního díla (včetně interview)
- Pražský hrad - Prezident udělil státní vyznamenání (medailon o Helze Hoškové-Weissové)
- Paměť národa
- Helga Hošková-Weissová v informačním systému abART
