Přeskočit na obsah

Korálové jeskyně (Klukovice)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Korálové jeskyně u Klukovic
Detailní pohled na jeskyně vertikálně uspořádané v pěti patrech ve stěně skalního areálu nad zaniklým koupalištěm (jaro 2021)
Detailní pohled na jeskyně vertikálně uspořádané v pěti patrech ve stěně skalního areálu nad zaniklým koupalištěm (jaro 2021)
Údaje o jeskyni
StátČeskoČesko Česko
MístoPraha 5-Jinonice
Zeměpisné souřadnice50°2′23,67″ s. š., 14°21′36,29″ v. d.
Nadmořská výška250–280[1]
GeologieZlíchovské vápence
Počet vstupů5[pozn. 1]
Památkový statussoučást Přírodní rezervace Prokopské údolí
Korálové jeskyně
Korálové jeskyně
Korálové jeskyně na mapě Prahy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Korálové jeskyně u Klukovic nazývané též klukovické Korálové jeskyně[2] se nacházejí pod Butovickým hradištěm v nápadné erozní rýze[3] (na krasovém ostrohu[2]) ve strmé stráni přibližně čtvrtkruhového „klukovického skalního amfiteátru“ nad zaniklým koupalištěm[3] v Prokopském údolí.[2][pozn. 2]

Upřesnění

Podle klasifikace platné v roce 1979 patří Korálové jeskyně do krasové oblasti číslo 30 (Prokopské údolí), čemuž odpovídá i jejich kódové značení:[1] Nejníže položená dutina má číslo 3002A, zatímco nejvýše položený skalní otvor nese číselný identifikátor 3002E.[1][pozn. 3][pozn. 4]

Popis

Klukovické (Korálové) jeskyně (3002 A–E) byly vymodelovány ve zlíchovských vápencích díky vrásovým ohybům (převážně vyklenutí – antiklinály) a na jejich utváření se podílely také dislokace (zlomy) severovýchodního až jihozápadního směru.[1] Pětice Korálových jeskyní tvoří zbytek původně rozsáhlého jeskynního pětipatrového systému s původní délkou minimálně 130 metrů.[1]

Tento systém vznikl korozní[5] činností prosakující vody. V geologické době před zahloubením údolí na dnešní úroveň sloužil tento poměrně velký jeskynní systém jako trativod spojující dnešní plošinou Butovického hradiště (překrytou štěrkopísky) s údolím Prokopského potoka.[1] Současný (rok 1979) výškový rozdíl hladiny podzemní vody na plošině a v údolí činí 40 výškových metrů.[1] Výškový rozdíl 30 metrů – mezi nejvyšším jeskynním patrem (dutina 3002 E) 280 m n.m. a nejnižším jeskynním patrem (dutina 3002 A) 250 m n.m. – spolu s předpokladem proudění podzemní vody od severu k jihu nabízí i případnou možnost existence dalšího jeskynního patra situovaného pod dnes zdokumentovanými krasovými prostorami.[1]

Z celkového množství pěti pater se zachovaly jen torza přibližně vodorovných (nebo jen mírně ukloněných) úzkých chodeb.[1] Původně tyto chodby byly vzájemně spojeny šikmými chodbičkami a vertikálními komíny.[1] V současné době (rok 2021) jsou spojovací chodbičky i komíny částečně (nebo zcela) zaplněné sutí.[1] V nejvyšší dutině (3002 E) je výplň z předkvartérních sedimentů, v níže položených dutinách jsou mladokvartérní hlinitokamenité sedimenty a sutě.[1] Podle údaje z roku 1979 byla úhrnná délka průlezných částí Korálových jeskyň 102 metrů.[1][pozn. 5] Zkrácení jeskynního systému bylo způsobeno odnosem materiálu, který zapříčinil ústup vchodů do jednotlivých Korálových jeskyň o 3 až 5 metrů.[1] Vstupy do jednotlivých dutin disponují výraznými portály[5] a díky mrazovému zvětrávání (mrazovému opadu materiálu[5]) získaly postupem času kuželovité rozšíření.[1]

Při pohledu z planiny z vyhlídky nad bývalým klukovickým koupalištěm jsou jasně viditelné otvory[8] tohoto dobře zachovaného systému pěti dnes (rok 2021) vzájemně nepropojených[5] menších skalních dutin.[3][pozn. 6][pozn. 7]

Nálezy v jeskyních

Z těchto jeskyň pocházejí sporadické[3] archeologické nálezy několika různých kultur (eneolit - Slované)[3] – nálezy pazourků a střepů.[5] Jeskyně disponují i profily středním holocénem a mladým holocénem s paleontologickými nálezy.[3]

Využití jeskyní

Jeskyně byly užívány i jako nouzová obydlí.[5] Více o tom uvádí ve své stati s názvem Jeskyně Koralové u Klukovic za Prahou (I. Jeskyně „Pohorní“) (uveřejněné v roce 1950 v periodiku Československý kras) autor Jaroslav Petrbok:[9]

Za těžké nezaměstnanosti předválečných let byla upravena na ubohé obydlí, a to i zimní. ... Ze všech Korálových jeskyní tato je nejvíce zničena, neboť poskytovala moderním chuďasům z okolních jeskyň nejlepší úkryt. Většina jejich hlin byla vyházena a následnými dešti odplavena. Zbývá v ní ještě něco neporušených profilů, a to po stranách stěn.

Jaroslav Petrbok, Jeskyně Koralové u Klukovic za Prahou (I. Jeskyně „Pohorní“) (1950), [9]

Jaroslav Petrbok

Ve svých badatelských aktivitách se český paleontolog, speleolog (jeskyňář), archeolog, botanik a spisovatel Jaroslav Petrbok (1881–1960) věnoval mimo jiné i průzkumu Korálových jeskyní u Klukovic za Prahou. Před první světovou válkou v roce 1938 publikoval (v periodiku Národního muzea) stať s názvem: Měkkýši jeskynní u Klukovic za Prahou, z níž (nejspíše jen podstatnou část), pod názvem Měkkýši a stratigrafie „Druhé jeskyně korálové“ u Klukovic, publikoval po druhé světové válce i v periodiku Československý kras v roce 1948.[10]

Ve skalním žebru v Dalejském údolí nad koupalištěm u Klukovic jsou pod sebou čtyři dutiny a z těch nejvyšší je ssutí (a hlinami) vyplněným obloukem; u vchodu druhé byl zjištěn následující profil s faunou ...

Jaroslav Petrbok, Měkkýši a stratigrafie „Druhé jeskyně korálové“ u Klukovic (1948), [10]

Popis „Pohorní“ jeskyně

V roce 1950 byl stav „Pohorní“ Korálové jeskyně následující: Byla vyplněna až ke stropu kompaktními svrchně-plistocénními hlínami, jejichž zbytky se nacházely při jedné stěně.[9] (Tyto hlíny byly přeplavenými splašemi s dodatečnou příměsí úlomků stěn i stropů jeskyně a také valounků původem z neogénní skalní terasy, která se nachází nad všemi Korálovými jeskyněmi).[9] Jeskyně měla délku 10 metrů a nejvyšší šířku 3 metry.[9] Nejvyšší výška zadní síně (ta byla přístupná z šikmo položeného „okna“ o rozměrech šíře 1,5 metru, výška 1 metr) od tehdejší podlahy „Pohorní“ jeskyně byla 3 metry, dále se snižovala až na 120 cm.[9]

Galerie

  • Korálové jeskyně u Klukovic a jejich okolí
  • Skalní amfiteátr nad bývalým klukovickým koupalištěm v Prokopském údolí (odsud vstupy do Korálových jeskyní nejsou viditelné)
    Skalní amfiteátr nad bývalým klukovickým koupalištěm v Prokopském údolí (odsud vstupy do Korálových jeskyní nejsou viditelné)
  • Pohled na otvory klukovických Korálových jeskyň ve skalním amfiteátru bývalého koupaliště
    Pohled na otvory klukovických Korálových jeskyň ve skalním amfiteátru bývalého koupaliště
  • Detailní pohled na trojici jeskynních otvorů ve skalním amfiteátru bývalého koupaliště
    Detailní pohled na trojici jeskynních otvorů ve skalním amfiteátru bývalého koupaliště
  • Kovová tabulka s evidenčními údaji (číslem) o jeskyni umístěná na skále u vchodu do každého jeskynního patra
    Kovová tabulka s evidenčními údaji (číslem) o jeskyni umístěná na skále u vchodu do každého jeskynního patra

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Do každého jeskynního patra jeden vstup
  2. ↑ Bývalé koupaliště spolu s tímto amfiteátrem spadá katastrálně do oblasti Prahy 5 – Jinonic.[4]
  3. ↑ Podle později zavedeného značení a číslování jeskynních objektů by Korálové jeskyně měly mít čísla 30–002/A až 30-002/E. Vchod do nejníže položené jeskyně je označen kovovou tabulkou 30-002/A;[2] dále existují vzájemně propojené jeskyně označené 30-002/B a 30-002/C;[2] ještě existuje trojvchodová (označená 30-002/D)[2] a nakonec ještě jeskyně s označením 30-002/E.[2]
  4. ↑ Klukovická jeskyně rozkládající se na izolovaném vrchu (v nadmořské výšce 240 m) na protější straně skalního amfiteátru[4] se nezapočítává do množiny Korálových jeskyní. Podle pramene[1] z roku 1982 resp. 1979 se v případě Klukovické jeskyně jednoznačně jedná o zcela samostatnou jeskyni s číselným označením 3026 respektive 30–026.[1]
  5. ↑ Délka těchto Korálových jeskyň se velmi různí: zdroj[6] hovoří o jedné Korálové jeskyni dlouhé 22 m; zdroj[7] uvádí, že klukovická (Korálová) jeskyně je dlouhá 20 m, disponuje zužující se chodbou bez krápníkové výzdoby a je nepřístupná i když její vstup do ní je viditelný; zdroj[5] uvádí jako délku všech průlezných částí údaj dokonce 102 m; zdroj[8] udává celkovou délku Korálových jeskyň 68 m (přičemž nejdelší z nich měří 19,5 m)
  6. ↑ Původ jejich označení jako korálové není jasný, snad je dovozeno od jejich optického vertikálního (shora dolů) rozmístění na krasovém ostrohu „za sebou“ jako korále na šňůrce.[2]
  7. ↑ Stromatopory (Stromatoporoidea) je vymřelý rod mořských hub, které se ve fosilních nálezech vyskytují od ordoviku do devonu a velice silně se tyto útesotvorné houby vyskytovaly v siluru a většině devonu. Při prvním přiblížení se dříve předpokládalo, že skupina je příbuzná korálům a byla řazena do rodu Phylum Cnidaria (žahavci). Nyní jsou řazeny do Phylum Porifera (houbovci), konkrétně do sklerospongů (Sclerospongia). Devonské vápence vznikly usazováním a postupnou přeměnou vápenitých schránek zemřelých prehistorických vodních živočichů a jejich petrifikací v masivní vápenec. Skotský geolog sir Roderick Impey Murchison (1782–1871) definoval a stanovil staroprvohorní útvar devon. Tento geolog navštívil dne 9. srpna 1847 Čelechovice na Moravě, kde v doprovodu ruského hraběte A. Kayserlinga a francouzských geologů P. E. P. de Verneuila a Joachyma Barranda ustanovil zdejší charakteristické temné vápencové vrstvy plné korálů do základního definičního souboru devonského útvaru. Z výše uvedeného je patrné, že pojmenování korálové jeskyně je spíše než z jejich topografického rozmístění „nad sebou“ odvozen od vápencových vrstev vzniklých petrifikací schránek prehistorických živočichů původně řazených do skupiny korálů, dnes ale přesněji do skupiny sklerospongů (Sclerospongia).

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q TŮMA, Stanislav. Krasové jevy na pravém břehu Vltavy a v Prokopském údolí v Praze [online]. Nakladatelství ČS AV Praha, 1982 [cit. 2021-04-28]. Periodikum: Československý kras; 32. ročník, rok 1982; číslo 32; strana 13 až 19; (Redakční rada – vědecký redaktor: RNDr. Vojen Ložek, DrSc.. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h FILLER, Vlasta. Prokopské údolí IV (13. a 21.10., 18.11.2012) [online]. Web Vlasta Filler [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f Podzemí [online]. Web Envis Praha město cz [cit. 2021-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-26. 
  4. ↑ a b Klukovická jeskyně [online]. Web Mapy cz [cit. 2021-04-27]. GPS souřadnice: 50.0384081N, 14.3608150E. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g Klukovické jeskyně [online]. Web mapy výletník cz [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ MATONOHA, Tomáš. Prokopské údolí, Hlubočepy [online]. Web Matohoha cz [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ Prokopským údolím po mořském dně [online]. Web Velká dobrodružství cz [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b PROKOPSKÉ ÚDOLÍ [online]. Web Atlas Česka cz [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e f PETRBOK, Jaroslav. Jeskyně Koralové u Klukovic za Prahou (I. Jeskyně „Pohorní“) [online]. 1950 [cit. 2021-04-27]. Periodikum: Československý kras; III. ročník 1950; číslo 3; strana 31 (Redakční rada vedená Antonínem Bočkem); Petrbok Jaroslav (Praha; Národní muzeum). Dostupné online. 
  10. ↑ a b PETRBOK, Jaroslav. Měkkýši a stratigrafie „Druhé jeskyně korálové“ u Klukovic [online]. 1948 [cit. 2021-04-27]. Periodikum: Československý kras; I. ročník 1948; číslo 1; strana 111 (Redakční rada vedená Antonínem Bočkem); Jaroslav Petrbok. Měkkýši jeskynní u Klukovic za Prahou, časopis Národního muzea, Praha, rok 1938. Dostupné online. 

Literatura

  • Dokumentace Českého krasu – Vladimír Homola 1947; Jiří Kukla 1952 a jiné; Dokumentační středisko České speleologické společnosti (ČSS)
  • BALATKA, Břetislav a SLÁDEK, Jaroslav. Vývoj výzkumu říčních teras v českých zemích. 1. vydání Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958. 288 stran, 34 tabulek; Knihovna Ústředního ústavu geologického (ÚÚG); svazek 32.
  • TŮMA Stanislav. Jeskyně na levém břehu Vltavy mezi Malou Chuchlí a ústím Dalejského potoka v Praze; periodikum: Československý kras, číslo 31; strany 35 až 44; Praha 1980
  • HORÁČEK Ivan, LOŽEK Vojen. Vývoj přírodních poměrů návrší Bašta u Hlubočep v poledové době. periodikum: Československý kras, číslo 32; strany 35 až 44; Praha 1981

Související články

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Korálové jeskyně na Wikimedia Commons

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Korálové_jeskyně_(Klukovice)&oldid=21180635“