Metro v Petrohradu
| Metro v Petrohradu | |
|---|---|
 Písmeno M petrohradského metra | |
 | |
| Základní informace | |
| Délka sítě | 124,8 km |
| Počet linek | 5 |
| Počet stanic | 72 |
| Datum otevření | 15. listopadu 1955 |
| Parametry | |
| Typ metra | klasické metro sovětského typu |
| Rozchod koleje | 1520 mm |
| Přívod proudu | přívodní kolejnicí |
| Napětí | 825 V |
| Vozy a zázemí | |
| Nasazené typy vozů | Soupravy E Soupravy 81–71 |
| Depa | 5 |
| Externí odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Petrohrad, druhé největší velkoměsto v Rusku, má vlastní systém podzemní dráhy. Tvoří jej 5 linek, radiálně vedené a spojující historický střed města s jeho novějšími částmi.
Historie
První projekty
První plány na výstavbu metra existují již od roku 1899. Byla vyhlášena soutěž, v níž se objevilo velké množství projektů. Jejich základním a jednotným prvkem ale bylo propojení všech nádraží spolu s Něvským prospektem, hlavní dopravní tepnou města. Jednalo se tehdy ještě o nadzemní městskou dráhu.
Na počátku 20. století se objevil návrh P. I. Balinského, který na něm pracoval několik let, považován za velmi významný pro historii metra v Petrohradu. Mělo vzniknout šest linek, z toho dvě okružní. Celková délka sítě by dosáhla 172 km; vzniknout mělo mnoho mostů a estakád. Výstavba by si vyžádala náklady ve výši 190 milionů tehdejších rublů.
Nakonec se však ukázalo, jak náročná stavba v oblasti s písčitým a velmi komplikovaným podložím bude, proto se výstavba nerealizovala. Situaci rovněž ztížila i říjnová revoluce a změna priorit země.
Realizace
Kopat se začalo až v roce 1940 a stavělo se 15 let (ražbu tunelů však přerušila 2. světová válka a blokáda Leningradu). Po válce se ještě měnily trochu projekty, opět se začalo se stavebními pracemi 3. září 1947. Město bylo ve srovnání s Moskvou více poničené válkou, a proto bylo nutné stavební kapacity využít na potřebnějších místech (obnova nádraží, ulic apod.). Na podzim roku 1955 už se vše dokončovalo. 7. října téhož roku projel první zkušební vlak tratí a 15. listopadu se konalo slavnostní otevření prvního úseku, spojujícího všechna významná nádraží ve městě, dnes součást Kirovsko-Vyborské linky (označená červeně).
První léta rozvoje metra
V roce 1961 přibyla druhá linka, o šest let později třetí; tím se v centru města vytvořil přestupní trojúhelník. Roku 1985 byla otevřena ještě linka Pravoberežnaja.
Postsovětské období v rozvoji metra
Na začátku roku 1992 probíhaly stavební práce na celkem 14 stanicích, nacházejících se na několika úsecích po celém městě. Jednalo se o 6 stanic „přímořského rádiusu“ (Admiraltějskaja, Sportivnaja, Čkalovskaja, Krestovskij ostrov, Staraja Děrevňa a Komendantskij prospekt), dvě stanice na Pravoberežné lince (Spasskaja a tunel do stanice Narodnaja), dále také i stanice Parnas (otevřena teprve v roce 2007), stanice „frunzenského rádiusu“ (Zvenigorodskaja, Obvodnyj kanal, Volkovskaja, Bucharestskaja, Meždunarodnaja). Pokud by bylo dodrženo tempo výstavby ještě z let osmdesátých, bylo by možné tyto stanice dokončit do pěti až šesti let. To však předpokládalo dosatatek finančních prostředků.
Roku 1994 bylo navrženo vybudovat v dalších deseti letech celkem 61 stanic na třech zcela nových linkách. Přestože první z nich (pátá) už byla ve stavbě, nakonec se právě kvůli problémům, které prostihly v 90. letech celou zemi otevřelo v této době mnohem méně – jen šest stanic. Navíc stárl také i vozový park, problematické se stalo i několikaleté rozdělení první linky na dvě kvůli technickým problémům (vnik podzemní vody). Metro začalo být sponzorovaným projektem.
První úsek páté linky byl otevřen v roce 2008. Podle velkolepých plánů má existovat kolem roku 2030 již okolo osmi linek (v mnoha projektech se objevuje i linka okružní) a hlavní dopravní zátěž tak připadne metru.
Dne 3. dubna 2017 došlo mezi stanicemi Technologičeskij institut a Sennaja ploščaď k bombovému útoku.
Vývoj stanic
Zatímco stanice budované v 50. letech se podobají soudobým z Moskvy, výstavba z let 60. a 70. je více strohá a spartánská, nakonec začaly převažovat stanice jednolodní. Petrohradskou specialitou jsou také stanice metra uzavřeného typu, které nemají přístupné boční lodě; jsou zavřené dveřmi, které se otevřou jen při příjezdu vlaku. Na rozdíl od jiných měst bývalého SSSR, kde bylo rozšířeno v jednu dobu více typů stanic, v Petrohradu docházelo k pravidelnému střídání.
-
Jedna z nejstarších stanic, Ploščaď Vosstanija -
Stanice metra Sportivnaja -
Jedna ze starých stanic sítě -
Stanice Avtovo, jedna z nejstarších i nejznámějších
Linky
| # | Název linky | Otevření | Otevření poslední stanice |
Délka | Počet stanic |
Počet vozů ve vlacích |
Průměrná vzdálenost mezi stanicemi |
Průměrná rychlost (včetně zastávek) |
Cestovní čas |
Průměrná hloubka stanice |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
Kirovsko-Vyborgskaja | 15. listopadu 1955 | 29. prosince 1978 | 29,65 km | 19 | 8 | 1,647 km | 38,68 km/h | ≈ 46 min | −49,95 m |
 |
Moskovsko-Petrogradskaja | 29. dubna 1961 | 22. prosince 2006 | 30,1 km | 18 | 6 | 1,771 km | 39,39 km/h | ≈ 46 min | −44,50 m |
 |
Něvsko-Vasileostrovskaja | 3. listopadu 1967 | 26. května 2018 | 27,6 km | 12 | 6 | 2,618 km | 42,38 km/h | ≈ 40 min | −49 m |
 |
Lachtinsko-Pravoberežnaja | 30. prosince 1985 | 7. března 2009 | 11,21 km | 8 | 7 | 1,601 km | 42,08 km/h | ≈ 16 min | −62,38 m |
 |
Frunzensko-Primorskaja | 20. prosince 2008 | 3. října 2019 | 26,24 km | 15 | 8 | 1,749 km | 42,96 km/h | ≈ 41 min | −56,73 m |
| Celkem: | 124,8 km | 72 | 1,877 km | 40,61 km/h | −52,52 m | |||||
Statistiky
Současný systém metra tvoří 5 linek s 67 stanicemi a celkovými 116,6 km tratí. Většina stanic je budovaná hluboko pod zemí. 15 je konstruováno jako jednolodní, 14 se sloupy, 13 s prostupy, 3 jsou mělce založené se sloupy a 3 stanice jsou povrchové. Pět dep vypravuje celkem 1403 vagónů nasazených na 188 vlacích, přepraví denně 3,43 milionu cestujících.
Vozový park
V Petrohradském metru jezdí vlaky několika typů, deponováno je dohromady 1476 vozů. Nejstaršími jsou typu E, vyrobené v dnešním závodě Metrovagonmaš u Moskvy. Mezi novější pak patří soupravy typů Em a 81-71, rovněž původem z moskevského závodu. Ovšem ne všechny; některé z nich byly vyrobené přímo v Petrohradu, v tehdejší továrně Leningradskij vagonosrojitelnyj zavod imeni I. J. Jegorova (rusky Ленинградский вагоностроительный завод им. И. Е. Егорова). Menší část vozového parku tvoří různé modifikace těchto vlaků, jako například 81-540/541 (série těchto souprav byla vyrobena přímo specificky pro Petrohrad) a další úpravy vlaků sérií 81-71. V roce 2013 byla podepsána smlouva na 9 šestivozových souprav Něva, které už jsou zde v provozu a 2. 3. 2015 byla vyhlášena společnost OOO VAGONMAŠ, která patří do skupiny Škoda Transportation jako vítěz tendru na dodávku 8 těchto stejných šestivozových souprav,
Vlaky jsou na první lince provozovány osmivozové, na zbylých třech linkách pak mají soupravy vagonů šest. Na nejstarší úseky jsou také vypravovány i nejstarší vozy; zatímco na Kirovsko-Vybrogské lince přepravují cestující vozy typů E a Em, novější 81-71 a jejich modifikace lze potkat na zbylých třech linkách.[1]
-
Piktogramy v petrohradském metru -
Stanice metra Kirovskij Zavod -
Stanice Avtovo -
Jeden z vlaků metra při oslavách padesátého výročí podzemní dráhy roku 2005
Placení jízdného
V Petrohradském metru se používají turnikety pro vstup i výstup ze stanice. Cestující otevírá turniket například pomocí předplacené karty, na které je zakoupen určitý počet jízd. Displej v přední části turniketu v takovém případě zobrazí počet zbývajících jízd (vstupů). Druhou možností je platba pomocí zakoupeného žetonu, který se vloží do speciálního otvoru v turniketu. Žetony a karty se prodávají v pokladnách. Nicméně, pro nákup žetonů nebo nabití dalších jízd na kartu jsou k dispozici i automaty. Výstupní turnikety fungují automaticky bez nutnosti použití karty či jiného způsobu otevření.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Metro v Petrohradu na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (rusky) Archivováno 4. 1. 2021 na Wayback Machine.
- Schéma sítě
- Informace o metru na stránkách města
- Informace na stránkách zaměřených na metro, Urbanrail.net (anglicky)
- Stránky obsahující mnoho schémat, projekty na desítky let dopředu i historické mapy
- Fanouškovské stránky
- Druhy jízdních dokladů v ruském metru (česky)
