Filiberto Azcuy
| Filiberto Azcuy | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Rodné jméno | Filiberto Azcuy Aguilera |
| Datum narození | 13. října 1972 (52 let) |
| Místo narození | Esmeralda, province Camagüey,  Kuba |
| Stát | Kuba |
| Sportovní informace | |
| Klub | EIDE de Camagüey (vrch. jun.) ESPA Cerro Pelado (vrch.) |
| Trenéři | Juan Fernández Silva (EIDE) Pedro Val Bagueiras (repr.) |
| Kategorie | lehká střední váha |
| Zápasnický styl | zápas řecko-římský |
| Účast na LOH | 1996, 2000, 2004 |
| Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2018 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Zápas na LOH
| ||
| zlato | LOH 1996 Atlanta | ř.ř. −74 kg |
| zlato | LOH 2000 Sydney | ř.ř. −69 kg |
| Mistrovství světa v zápasu řecko-římském | ||
| bronz | MS 1995 Praha | −74 kg |
| bronz | MS 1997 Vratislav | −76 kg |
| stříbro | MS 1998 Gävle | −76 kg |
| zlato | MS 2001 Patras | −69 kg |
| bronz | MS 2002 Moskva | −74 kg |
Filiberto Azcuy Aguilera (* 13. října 1972) je bývalý kubánský zápasník – klasik, olympijský vítěz z roku 1996 a 2000.
Sportovní kariéra
Pochází z města Esmeralda v provincii Camagüey.[1] Zápasení se věnoval od 11 let v Camagüey na sportovní škole EIDE pod vedením Juana Fernándeze. V roce 1990 si ho jako talentovaného sportovce stáhnul do Havany do vrcholového sportovního střediska Cerro Pelado reprezentační trenér klasiků Pedro Val.[2]
V užším výběru kubánské klasické reprezentace se pohyboval od roku 1993 jako reprezentační dvojka za Néstorem Almanzou ve váze do 74 kg. V roce 1995 na mistrovství světa v Praze zastupoval zraněného Almanzu a v roce 1996 si svými výkony řekl o nominaci na olympijské hry v Atlantě. Do Atlanty přijel výborně připravený. V úvodním kole porazil rozdílem třídy 9:1 na technické body silného Kazacha Bachtijara Bajsejtova. V semifinále se utkal s obhájcem titulu Arménem Mnacakana Iskandarjana reprezentujícím Rusko. Začátkem druhé minuty ho za pasivitu poslal rozhodčí do pokleku (parteru). Soupeř ho z pokleku zvedl, ale podařilo se mu vysmeknout a sám převzít iniciativu. Navíc se koršunem dostal do vedené 3:1 na technické body. Do poslední minuty vstupoval s náskokem dvou bodů – 4:2. V závěrečných sekundách však náskok neudržel, Iskandarjan se přítrhem dostal za jeho záda a vyrovnal na 4:4. Hned v úvodu prodloužení soupeře vytlačil ze žíněnky a za konečného stavu 5:4 na technické body postoupil do finále proti Finu Marko Asellovi. Ke konci druhé minuty finálového zápasu poslal rozhodčí pasivního Fina do parteru, po kterém se dvěma koršuny ujal vedení 3:0 na technické body. V polovině čtvrté minuty soupeř snížil koršunem a zvedem na 3:2.[3] Jednobodový náskok již udržel do konce pětiminutové hrací doby a získal zlatou olympijskou medaili.
V roce 1999 mu nevyšlo mistrovství světa v Athénách, které bylo zároveň první fází olympijské kvalifikace. Druhou fázi olympijské kvalifikace kubánská výprava kompletně vynechala a spoléhala se na úspěch při třetí fázi kontinentálního mistrovství. Na panamerickém mistrovství v Cali startoval překvapivě v nižší váze do 69 kg, ve které se objevil i na olympijských hrách v Sydney v roce 2000. V Sydney porazil v úvodním kole základní skupina Rumuna Endera Memeta těsně 5:4, když za stavu 0:3 otočil zápas ve druhém poločasu. Z prvního místa ve skupině postoupil do vyřazovacích bojů, ze kterých s přehledem postoupil do finále proti Japonci Kacuhiko Nagatovi. Po minutě finálového souboje poslal rozhodčí pasivního soupeře do parteru, ze kterého sérií zvedů a koršunů ukončil zápas na technickou převahu. Získal druhou zlatou olympijskou medaili.
Od roku 2002 se vrátil do své původní váhy do 74 kg a v roce 2004 startoval na svých třetích olympijských hrách v Athénách. V Athénách potvrdil prvním místem ve skupině roli favorita a postoupil do vyřazovacích bojů proti Finovi Marko Yli-Hannukselovi. Úvodní tříminutový poločas skončil remízou 0:0, a proto rozhodčí nařídil na začátku druhého poločasu kontant (klinč), při kterém jako první rozpojil ruce a prohrával 0:1 na technické body. Minutu před koncem vyrovnal v parteru na 1:1, ale vzápětí chyboval, když pustil soupeře za svá záda. Za stavu 1:2 šel zápas do prodloužení, který opět začínal klinčem. Klinč prohrál a výsledkem 1:3 na technické body obsadil konečné 6. místo. Sportovní kariéru ukončil v roce 2005. Věnuje se trenérské práci.
Výsledky
| Turnaj | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | |
| -74 | -76 | -69 | -74 | |||||||||
| Olympijské hry | 1. | 1. | 6. | |||||||||
| Mistrovství světa | — | — | 3. | 3. | 2. | úč. | 1. | 3. | úč. | |||
| Panamerické hry | 1. | 2. | 1. | |||||||||
| Panamerické mistrovství | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | — | — | 1. | |||
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.jit.cu [online]. [cit. 2019-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-26.
- ↑ Archivovaná kopie. www.sierramaestra.cu [online]. [cit. 2019-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-26.
- ↑ V oficiální výsledkové knize je uveden výsledek 8:2 (TB). Pravděpodobně jde o překlep.
Externí odkazy
- Filiberto Azcuy v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky Filiberta Azcuye na uni-leipzig.de
