Suren Nalbandjan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Suren Nalbandjan
Osobní informace
Rodné jméno Сурен Налбандян
Datum narození 3. června 1956 (63 let)
Místo narození Gegard, Arménská SSR, Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Stát Sovětský svaz
Rusko
Sportovní informace
Klub SKA Astrachaň (vrch. do 1978)
SKA Rostov (vrch. od 1979)
Trenéři Vladimir Fomin (zač.)
Gennadij Sapunov (osob.)
Viktor Igumenov (repr.)
Kategorie lehká váha
Zápasnický styl zápas řecko-římský
Účast na LOH 1976, 1980
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2018
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
zlato LOH 1976 ř.-ř. -68 kg
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském
zlato ME 1977 -68 kg
bronz ME 1976 -62 kg

Suren Nalbandjan (* 3. června 1956) je bývalý sovětský a ruský zápasníkklasik arménské národnosti, olympijský vítěz z roku 1976.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pochází z arménské obce Gegard. V osmi letech se s rodinou přestěhoval do ruské Astrachaně. Zápasení se věnoval od útleho dětství. Na řecko-římský styl se specializoval ve 13 letech v Astrachani pod vedením Vladimira Fomina. V roce 1971 si ho na jednom z turnajů všimnul začínající trenér Gennadij Sapunov pod jehož vedeném připravoval po zbytek kariéry. Jeho sportovní kariéra nebyla dlouhá kvůli kázeňským problémům v soukromém životě.[1]

V roce 1976 byl vybrán do sovětské mužské reprezentace jako reprezentační dvojka za kyjevského Nelsona Davidjana ve váze do 62 kg. Během dubnového Mistrovství Evropy v Leningradě si však Šamil Chisametdinov přetrhal vazi v rameni a tím se uvolnilo místo ve vyšší váze do 68 kg. Ve dvaceti letech startoval na olympijských hrách v Montreálu. V pátém kole vyhrál klíčový zápas proti Rumunu Ștefanu Rusuovi v poměru 5:3 na technické body a v dalším kole potvrdil vítězství proti silnému Poláku Andrzeji Supronovi v poměru 7:4 na technické body. V posledním kole neprohrál na lopatky (před časovým limitem) s východním Němcem Heinz-Helmutem Wehlingem a získal zlatou olympijskou medaili.

V roce 1977 se dostal do křížku se zákonem ohledně podvodů a polygamie. V roce 1979 se vrátil k tréninku a v roce 1980 byl vybrán do sovětského olympijského týmu pro start na domácích olympijských hrách v Moskvě. Ve čtvrtém kole mu v poměru 2:4 na technické body vrátil porážku z minulé olympiády Polák Andrzej Supron. V pátém kole doplatil na taktické šachy Rumuna Ștefana Rusa, který s ním záměrně zremizoval zápas na pasivitu a tím ho vyřadil z dalších bojů dosažením maxima šesti klasifikačních bodů. Obsadil 4. místo. Po olympijských hrách v Moskvě přišly další problémy se zákonem, kvůli výtržnostem strávil tři roky ve vězení.[2]

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980
18 19 20 21 22 23 24
-62 -68
Olympijské hry 1. 4.
Mistrovství světa
Mistrovství Evropy 3.[3] 1.
ME nadějí 2.
MS juniorů 1.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. www.grb-22.narod.ru [online]. [cit. 2012-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-25. 
  2. Ты сам — свой высший суд//Советский спорт 20 октября 1987
  3. startoval ve váze do 62 kg

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]