Přeskočit na obsah

Luka (Vojno-Jaseněckij)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý
Lukáš Simferopolský
vyznavač
arcibiskup simferopolský
Biskup Lukáš na fotografii z roku 1923
Biskup Lukáš na fotografii z roku 1923
Církevpravoslavná
Arcidiecézesimferopolská
SídloSimferopol
Osobní údaje
Rodné jménoValentin Felixovič Vojno-Jaseněckij
(Валенти́н Фе́ликсович Во́йно-Ясене́цкий)
Datum narození27. dubnajul./ 9. května 1877greg.
Místo narozeníKerč, Krym, Ruské impérium
Datum úmrtí11. června 1961
Místo úmrtíSimferopol, Sovětský svaz
Národnostruská
Vyznánípravoslaví
Alma materPrávnická fakulta Kyjevské univerzity
Svatořečení
Kanonizace1996, translace ostatků
Uctíván církvemipravoslavná církev
Atributybiskupská roucha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Lukáš Simferopolský (také znám jako sv. Lukáš Krymský, občanským jménem Valentin Felixovič Vojno-Jaseněckij,[1] 27. dubnajul./ 9. května 1877greg. Kerč11. června 1961 Simferopol) byl ruský pravoslavný arcibiskup a lékař. Během komunistického režimu v Rusku byl pronásledován, vězněn a celkem 11 let strávil v nuceném exilu. Zemřel jako arcibiskup simferopolský v pověsti svatosti. Kanonizován byl v roce 1996.[2]

Život

Narodil se na Krymu otci Polákovi a matce Rusce.[3] Původně chtěl studovat umění, nakonec se rozhodl pro medicínu, protože podle vlastních slov chtěl být platný lidem, kteří jsou v nouzi.[3] Po promoci a praxi venkovského lékaře byl v roce 1908 přijat na moskevskou akademii dr. Diakonova a završil svá studia disertací. Během první světové války působil jako lékař na frontě. Ještě před koncem války se odstěhoval do Taškentu, kde působil jako vyučující na nově otevřené lékařské fakultě. V roce 1919 zemřela jeho žena a zůstal sám se čtyřmi dětmi. Během účasti na lékařském kongresu mu byla během jednoho ze soukromých rozhovorů navržena možnost stát se knězem.

V roce 1923 přijal mnišské postřižení a přijal řeholní jméno Lukáš, který byl evangelistou a lékařem.[2][3] Ve stejném roce byl jmenován biskupem taškentským a téměř okamžitě byl tajnou policií (ČEKA) zatčen a deportován na Sibiř. Byl vyslýchán za pomoci výslechu na běžícím pásu. Ten čekisté provozovali tak, že se střídali nonstop u vyslýchaného. Biskup Lukáš byl tímto způsobem vyslýchán dvakrát, v jednom případě 13 dní v kuse bez spánku. Ve vazbě byl také vyšetřovateli týrán, zejména kopáním až do krve.[4]

Ve vyhnanství psal odborné knihy a prováděl bezplatně lékařskou praxi. Během druhé světové války žádal Stalina, aby přerušil jeho vyhnanství a on mohl pomáhat na frontě. Bylo mu vyhověno, působil v krasnojarském kraji jako chirurg (nabídku ředitele zdravotnictví kraje odmítl).[p 1][2][3] Církevně byl povýšen v roce 1942 na arcibiskupa simferopolského.

Po válce byl vyznamenán stalinovým řádem první třídy. Začátkem roku 1955 úplně oslepl. V roce 1961 zemřel jako arcibiskup simferopolský v pověsti svatosti.

Kanonizační proces

Translace (přenesení) ostatků z hrobu do katedrály v Simferopolu proběhlo v roce 1996 a byl zapsán mezi pravoslavné světce. Církevní svátek připadá na 27. dubna (jul.) resp. 9. května (greg.).

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Funkcionáři komunistické strany upláceli nepohodlné osoby funkcí, výměnou za loajální spolupráci, což biskup Lukáš nepodporoval.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luc de Simféropol na francouzské Wikipedii.

  1. Valentin Felixovič Vojno-Jaseněckij [online]. databazeknih.cz [cit. 2020-12-23]. Dostupné online. 
  2. a b c Hlasateli spasitelné cesty Páně, vyznavači a přední pastýři krymské země, pros Boha o nás! [online]. pravoslavbrno.cz [cit. 2020-12-23]. Dostupné online. 
  3. a b c d Valentin Felixovič Vojno-Jasenecki (1877-1961) [online]. pravoslav.or.cz [cit. 2020-12-23]. Dostupné online. 
  4. VOJNO-JASENĚCKIJ, Lukáš (V.F.). Zamiloval jsem si utrpení. první. vyd. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2005. 173 s. ISBN 80-7266-210-4. S. 66,67. 

Externí odkazy