Karas obecný
Karas obecný | |
---|---|
Karas obecný | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
Řád | máloostní (Cypriniformes) |
Čeleď | kaprovití (Cyprinidae) |
Rod | karas (Carassius) |
Binomické jméno | |
Carassius carassius (Linnaeus, 1758) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karas obecný (Carassius carassius) je sladkovodní všežravá ryba z čeledi kaprovitých. Karas obecný je podobný kaprovi a žije v teplých stojatých vodách, kde dorůstá velikosti 10–30 cm a dožívá se přibližně 10 let.[2] Jedná se o tzv. plevelnou rybu, u které není zákonem stanovena minimální lovná délka. Největší evidovaný úlovek z povodí Labe měřil 51 cm a vážil 3,4 kg. V českých vodách se jedná o jeden z nejohroženějších druhů.[3]
Popis
Karas má vysoké ze stran zploštělé tělo pokryté velkými šupinami, které je tvarem těla a ploutví velice podobné kaprovi obecnému nebo karasi stříbřitému. Hřbetní ploutev je vyklenutá, což je rozdíl od hřbetní ploutve karase stříbřitého. Oproti kaprovi obecnému nemá karas vousky kolem tlamy.[2] V některých lokalitách se vyskytují i formy s nízkým tělem. Hlava je tupá s menšími koncovými ústy. Ploutve mají klasické postavení. Zbarvení je zelenošedé se zlatavým až měděným leskem, na hřbetě je tmavší, boky světlejší žlutošedé. Menších jedinci mají na konci těla před ocasní ploutví tmavou skvrnu.
Rozšíření
Vyskytuje se po celé střední a východní Evropě, a to až po oblast Uralu. Jedná se o původní druh, který se vyskytoval v povodí řek a rybníků v Česku.[4] Přestože je schopen snášet menší znečištění, je karas obecný na ústupu a není hojnou rybou. V současnosti obývá spíše oblasti s klidnou vodou, kde se nevyskytují jeho konkurenti, jako jsou karas stříbřitý či sumec velký.[4]
Během léta se sdružuje do hejn, která mohou být i druhově smíšená, v přípovrchových vodách, které jsou prohřáté sluncem. Na zimu se stahuje do hlubších vod, kde jako ostatní kaprovité ryby přezimuje.[4]
Hospodářský význam karasů je minimální.[5] Mezi chovateli ryb nebývá karas příliš oblíben, v rybničních chovech byl dokonce dlohodobě považován za nežádoucí plevelnou rybu,[5] ačkoliv dnes je v Česku na pokraji vyhynutí.[3]
Potrava
Karas pro obživu využívá zooplankton, živočichy vodního dna a omezeně i části rostlin.[4]
Metabolismus
Zvláštností metabolismu karase je, že dokáže přežít bez kyslíku: v případě nedostatku kyslíku dokáže přepnout na metabolismus podobný kvašení, který metabolizuje kyselinu mléčnou na alkohol. Dokáže proto dlouhodobě přežít pod ledem bez přístupu vzduchu.[5]
Rozmnožování
Karas obecný se rozmnožuje mezi květnem až červencem[2] (jinde se uvádí pouze do června)[4], kdy teplota vody dosahuje 15 až 18 °C.
Pohlavně dospívá ve věku 2 až 3 let.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c MRK.cz - Karas obecný [online]. [cit. 2009-10-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Karas obecný je na pokraji vyhynutí, čeští vědci žádají o pomoc - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2022-01-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Rybareni.com - Karas obecný [online]. Rybareni.com [cit. 2009-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-28.
- ↑ a b c Karas obecný - atlas ryb na www.chytej.cz. www.chytej.cz [online]. [cit. 2022-01-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu karas obecný na Wikimedia Commons
- Carassius carassius, Crucian carp : fisheries, aquaculture, gamefish, aquarium, bait [online]. Příprava vydání Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2014. Dostupné online. (anglicky)
- Karas obecný v atlasu ryb na Rybarska.cz
- Podrobnější informace o karasovi obecném
- Stránky věnované záchraně karasa obecného
- Karas obecný - atlas ryb on-line
- Portál AOPK ČR
- http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/pro-navstevniky/novinky/lesni-rybnicky-skryvaly-prekvapeni/