Přeskočit na obsah

Kostel Panny Marie Bolestné (Podsrp)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Panny Marie Bolestné
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
VikariátStrakonice
FarnostStrakonice-Podsrp
Statusfarní kostel
ZasvěceníPanna Maria Bolestná
Datum posvěcení9. září 1774
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba17701774
Specifikace
Umístění oltářejih
Stavební materiálzděný zděné
Další informace
AdresaPodsrp
386 01 Strakonice-Přední Ptákovice
Oficiální web[1]
Kód památky30785/3-3984 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní kostel Panny Marie Bolestné na Podsrpu je barokní římskokatolický poutní kostel, jenž se nachází na jihovýchodním okraji Strakonic, v místní části Podsrp (součást Předních Ptákovic).

Historie

Podnětem ke vzniku poutního místa na Podsrpu byl nález sochy Panny Marie, jež stávala na strakonickém mostě, a kterou při povodni v roce 1718 strhla voda a odnesla ji za město. Rolník, který sochu nalezl, ji postavil u svého pole a zbudoval pro ni přístřešek.

Brzy sem začali putovat věřící z širokého okolí, kteří u Panny Marie hledali přímluvu. V roce 1749 byla na místě přístřešku postavena kaple, jež však záhy nestačila svou velikostí přílivu poutníků. Musela tedy být roku 1766 rozšířena.

Dnešní barokní kostel s trojkřídlým ambitem[1] začal stavět velkopřevor maltézského řádu hrabě Michael Ferdinand z Althannu v roce 1770. Socha Panny Marie byla na oltář slavnostně umístěna 9. září 1774. Již během výstavby kostela zde byla roku 1772 zřízena samostatná administratura. Po přifaření Předních a Zadních Ptákovic, Modlešovic, Hajské a Kapsovy Lhoty v roce 1786 pak farnost.

Duchovní správu farnosti obstarávali do roku 1929 řádoví kněží. Dnes je spravována ze Strakonic. V kostele se i dnes slouží pravidelné nedělní bohoslužby a každý rok na Bolestný pátek se zde koná pouť.[2]

Architektura

Poutní chrám je neorientovaná stavba podélné dispozice s téměř čtvercovou lodí.[3] Kostel má obdélný presbytář s trojbokým zakončením, patrovou sakristii a postranní kaple. Na jeho severní straně je přistavěn kůr. Tříosé hlavní průčelí je členěno pilastry, má mírně vystupující střední rizalit a kasulové okno ve střední části.[3]
Jednotný barokní interiér včetně deskového oltáře pochází z doby výstavby kostela.

Později byla ke kostelu vysazena od Strakonic lipová alej, z níž se do dnešních časů zachovaly již jen dvě mohutné památné lípy při silnici Strakonice – Vodňany.[4]

Panna Maria Podsrpenská

Dodnes existuje v české společnosti tradovaná zbožná invokace: Panno Maria Podsrpenská!, která vzývá Matku Boží o pomoc ve chvílích nouze i radosti. Výrazným způsobem tuto starobylou invokaci zdůraznil a veřejnosti připomněl farář Otík ve filmech režiséra Zdeňka Trošky: Slunce, seno, jahody (1984), Slunce, seno a pár facek (1989) a Slunce, seno, erotika (1991). Tato tradice se vztahuje právě k soše Panny Marie v poutním chrámu v Podsrpu.

Reference

  1. Strakonice církevní památky. www.strakonice.net [online]. [cit. 2010-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-30. 
  2. Farnost Strakonice. www.farnost-strakonice.cz [online]. [cit. 2010-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10. 
  3. a b Poche, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech 3. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. 540 s. bez ISBN
  4. Soutěže města Strakonice

Externí odkazy