Hornická kulturní krajina Krupka
| Hornická kulturní krajina Krupka | |
|---|---|
 Krajina s kostelem sv. Anny v Krupce (Erwin Oehme, olej na plátně, 1902) | |
| Rozloha | 7,9 km² |
| Stát |  Česko |
| Okres | Teplice |
| Historická místa | Město Krupka, horská osada Horní Krupka, důlní revír Komáří hůrka s Komáří vížkou, stará i novodobá důlní díla v okolí |
| Souřadnice | 50°41′47,96″ s. š., 13°51′9,25″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hornická kulturní krajina Krupka je část krajinného celku v Krušných horách, která byla ministerstvem kultury České republiky v souladu se zákonem o státní památkové péči prohlášena za památkovou zónu opatřením ze dne 21. ledna 2014, které nabylo účinnosti 7. února 2014.[1] Památkově chráněná zóna zaujímá rozlohu 790 ha na katastrálním území města Krupka v okrese Teplice v Ústeckém kraji.[2] Hornická kulturní krajina Krupka byla součástí česko-německého projektu Montanregion Krušné hory – Erzgebirge, jehož cílem byl zápis krušnohorského montánního regionu na seznam Světového dědictví UNESCO.
Geografická poloha
Z geomorfologického hlediska leží Hornická kulturní krajina Krupka v geomorfologickém okrsku Cínovecká hornatina ve východní části Krušných hor. Památková zóna zahrnuje území města Krupky na sever od železniční trati Děčín – Oldřichov u Duchcova v nadmořské výšce od 284 metrů až po 807 metrů (Komáří hůrka).[3]
Na západě dosahuje k vrcholu Loupežník, pod nímž se nachází bývalá štola č. 4 v revíru Günther. Na severu v prostoru hlavního hřebene Krušných horu u Komáří hůrky chráněné území vybíhá směrem k Fojtovicím na Fojtovickou pláň, na východě pak dosahuje k Unčínskému potoku pod hradem Kyšperk.[4] Nejrozsáhlejším důlním revírem krupské oblasti byl revír Knötel v oblasti severně od Krupky.[5]
Předmět ochrany
Hornická kulturní krajina Krupka představuje významný soubor montánních památek evropského významu. Jedná se o jeden z nejstarších rudných revírů v Českých zemích, jehož počátky sahají do 13. století.[1] Již v době bronzové se z naplavenin na území dnešního města Krupky získával cín. Od 19. století se zde kromě cínu a mědi dobýval i wolfram, molybden, vismut, draselný živec a fluorit.
Předmětem ochrany je krajina se starými důlními díly včetně štol, pinek, sejpů, hald a propadlin.[1] Velká pinka na Komáří hůrce dosahuje hloubky až 75 metrů.[6] Ochrana se vztahuje rovněž na architekturu, vzniklou v souvislosti s montánní činností ve městě a v přilehlém okolí. Historické jádro horního města Krupky si uchovalo středověkou urbanistickou strukturu s umělecky hodnotnými sakrálními stavbami a měšťanskými domy středověkého či renesančního původu.[1] Lze jmenovat například gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí a barokní farou, gotický špitální kostel sv. Ducha, renesanční hřbitovní kostel sv. Anny, pozůstatky hradu ze 14. století, který byl později využíván jako sídlo báňského úřadu, měšťanské domy, bývalou mýtnici a kovárnu.[7]
Na území Horní Krupky poblíž vrcholu Komáří hůrky stojí hornická kaple sv. Wolfganga z konce 17. století. Na území se nachází částečně zpřístupněná štola Starý Martin s nejdelší žílou cínové rudy ve střední Evropě a stará hornická stezka, která vedla z Krupky do Horní Krupky.[1]
Krušnohorské krajinné památkové zóny
Kromě Hornické kulturní krajiny Krupka byly v roce 2014 za krajinné památkové zóny v oblasti Krušných hor ještě prohlášeny Hornická kulturní krajina Jáchymov a Hornická kulturní krajina Abertamy - Horní Blatná - Boží Dar v Karlovarském kraji a rovněž Hornická kulturní krajina Háj - Kovářská - Mědník v Ústeckém kraji.[2] Hlavním cílem vyhlášení těchto krajinných památkových zón je uchování obrazu těžby rud v oblasti Krušnohoří od 12. až do 20. století a zároveň také podpora udržitelného turismu a dalšího rozvoje uvedené oblasti.[8]
Světové dědictví UNESCO
Hornická krajina Krupka je jednou z pěti lokalit v Česku, které byly spolu s dalšími 17 oblastmi v Sasku zapsány pod souhrnným názvem Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří 6. července 2019 na Seznam světového dědictví UNESCO.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Opatření obecné povahy č. 4/2014 , o prohlášení části krajinného celku - území Hornické kulturní krajiny Krupka za památkovou zónu [online]. Praha: Ministerstvo kultury České republiky, 2014-01-21 [cit. 2017-04-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Krajinné památkové zóny [online]. Praha - Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví [cit. 2017-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Území města Krupky na mapy.cz
- ↑ Památková zóna - Hornická kulturní krajina Krupka [online]. [cit. 2017-04-14]. Plánek v příloze k dokumentu Ministerstva kultury ČR. Dostupné online.
- ↑ URBAN, Michal; ALBRECHT, Helmuth. Hornické památky Montanregionu Krušné hory/Erzgebirge = Bedeutende Denkmale des Bergbaus in der Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří. 1. vyd. Jáchymov: Montanregion Krušné hory – Erzgebirge, 2014. 182 s. S. 56. (česky, německy)
- ↑ URBAN, Michal, kolektiv. Horní města Krušných hor. 1. vyd. Svazek 2. Ústecký kraj. Sokolov: Fornica Publishing, 2015. 328 s. ISBN 978-80-87194-49-2. S. 104.
- ↑ Hornická kulturní krajina Krupka [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Památkové zóny [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR [cit. 2017-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-14.
- ↑ Erzgebirge/Krušnohoří Mining Region. Multiple Locations (22) [online]. UNESCO, 25019-07-06 [cit. 2019-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- URBAN, Michal; ALBRECHT, Helmuth. Hornické památky Montanregionu Krušné hory/Erzgebirge = Denkmale des Bergbaus in der Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří. Jáchymov: Montanregion Krušné hory – Erzgebirge. 1. vyd. Jáchymov: Montanregion Krušné hory, 2014. 182 s. ISBN 978-80-260-8160-9. S. 52–61.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hornická krajina Krupka na Wikimedia Commons
