Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník
| Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník | |
|---|---|
 Pohled z Klínovce k severovýchodu: v popředí Háj a Kovářská, za ní Velký Špičák, Jelení hora a vodní nádrž Přísečnice | |
| Rozloha | 11,5 km² |
| Stát |  Česko |
| Okres | Chomutov |
| Nadřazená jednotka | Krušné hory |
| Historická místa | Vrch Mědník se středověkými štolami, Důl Měděnec z 20. století, stará vápenka s lomem na katastru Háj u Loučné pod Klínovcem, bývalá železárna (uhelna) v Kovářské, fara v Kovářské, kostel, kaple a měšťanské domy v Měděnci |
| Souřadnice | 50°25′24,11″ s. š., 13°4′14,67″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník je část krajinného celku v Krušných horách, která byla Ministerstvem kultury České republiky v souladu se zákonem o státní památkové péči prohlášena za krajinnou památkovou zónu opatřením ze dne 21. ledna 2014.[1] Památkově chráněná zóna zaujímá rozlohu 1 150 ha v severozápadní části okresu Chomutov v Ústeckém kraji.[2] Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník byla součástí česko-německého projektu Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jehož cílem byl zápis krušnohorského montánního regionu na seznam Světového dědictví UNESCO, k čemuž došlo v roce 2019 (součástí památky Světového dědictví je pouze vrch Mědník, zatímco zbytek krajinné památkové zóny Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník tvoří její ochranné pásmo).
Geografická poloha[editovat | editovat zdroj]
Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník leží v geomorfologickém podcelku Klínovecká hornatina v Krušných horách.
Chráněné území, protažené od západu k východu v prostoru mezi Loučnou pod Klínovcem a Měděncem, má jednotný geomorfologický charakter náhorní paroviny v nadmořské výšce 800–900 metrů. Z této náhorní paroviny vystupuje severně od někdejšího horního města Měděnce osamocený vrch Mědník (910 m n. m.), protkaný množstvím historických důlních děl.[1] S průměrnou nadmořskou výškou 889 metrů se jedná se o nejvýše položenou krajinnou památkovou zónu České republiky.
Památková zóna zahrnuje katastrální území Háj u Loučné pod Klínovcem, Kovářská, Měděnec a Horní Halže, avšak většinou se vyhýbá intravilánu těchto obcí. Nejdále na západ dosahuje chráněné území k severovýchodnímu úbočí Hájského kopce (989 m n. m.). Odtud hranice památkové zóny směřuje na severovýchod k tělesu železniční tratě Chomutov–Vejprty a podle něj se pak stáčí na východ. Hranice zóny obchází Kovářskou od jihu a podle železniční tratě pokračuje až k bývalému Dolu Měděnec. Zahrnuje území kolem vrchu Mědník včetně přilehlého areálu zrušeného dolu z 20. století a pokračuje dále na východ až místu, kde stávala železniční stanice Měděnec. V tomto nejvýchodnějším bodě se hranice chráněného území obrací na jih a dále pak postupuje na západ podél severního okraje Měděnce a Horní Halže, odkud následně kopíruje silnici č. 223 až k odbočce pod Vysokou sečí, kde se obrací na severozápad směrem k Hájskému kopci.[1]
Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]
Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník zahrnuje oblast montánních památek evropského významu, spojených s mnohasetletou historií těžby železných a měděných rud v tomto regionu středního Krušnohoří.
Klíčové místo zde zaujímá vrch Mědník, který je v souvislosti s montánní činností poprvé zmiňován v letech 1446–1449. Na Mědníku se nachází množství starých štol a šachet, dodnes lokalizovatelných podle propadlin a odvalů. K nejdůležitějším důlním dílům v této lokalitě patří štola Marie Pomocná (Mariahilf) a štola Země zaslíbená, které jsou od roku 2007, respektive od roku 2012 částečně zpřístupněny veřejnosti. Součástí památkové zóny je i bývalý Důl Měděnec (dřívější Závod Václava Řezáče), který byl v provozu v letech 1968–1992 jako poslední železnorudný důl na českém území.
Důležitou památkou v chráněné zóně jsou také pozůstatky vápenky s přilehlým lomem nedaleko Kovářské na katastru Háj u Loučné pod Klínovcem. Tato technická památka je nejstarší dochovanou vápenkou v Čechách.[1]
Problematické vymezení památkové zóny a světové dědictví[editovat | editovat zdroj]
Národním památkovým ústavem jsou v rámci krajinné památkové zóny na jeho webových stránkách prezentovány i technické, architektonické a sakrální památky v Kovářské a Měděnci,[3] ačkoliv intravilány těchto obcí ve skutečnosti součástí památkové zóny nejsou.[4] Schválené vymezení hranic památkové zóny se od počátečního záměru značně liší. Původní koncepce například zahrnovala též celý revír historického horního města Přísečnice, které bylo zbouráno a zatopeno vodami stejnojmenné nádrže v 70. letech 20. století, avšak tento záměr byl zamítnut obcí Kryštofovy Hamry. Proti začlenění intravilánů svých obcí do krajinné památkové zóny se postavili též představitelé Kovářské a Měděnce, ačkoliv zejména v Kovářské tak mimo památkovou oblast zůstala nejen dosud částečně zachovalá urbanistická struktura hornického městečka, ale také mimořádně historicky cenné pozůstatky zdejší vysoké pece.[4] Tento rozdílný přístup k ochraně kulturního dědictví se nakonec projevil i v tom, že na 43. zasedání UNESCO 6. července 2019 byla zapsána na Seznam světového dědictví jen hornická krajina vrchu Mědník jako jedné z pěti českých lokalit, zařazených do Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří.[5]
Krušnohorské krajinné památkové zóny[editovat | editovat zdroj]
Kromě Hornické kulturní krajiny Háj – Kovářská – Mědník byly v roce 2014 za krajinné památkové zóny v oblasti Krušných hor ještě prohlášeny Hornická kulturní krajina Jáchymov a Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar v Karlovarském kraji a rovněž Hornická kulturní krajina Krupka a v Ústeckém kraji.[2] Hlavním cílem vyhlášení těchto krajinných památkových zón je uchování obrazu těžby rud v oblasti Krušnohoří od 12. až do 20. století a zároveň také podpora udržitelného turismu a dalšího rozvoje uvedené oblasti.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Opatření obecné povahy č. 3/2014 , o prohlášení části krajinného celku – území Hornické kulturní krajiny Háj – Kovářská – Mědník za památkovou zónu [online]. Praha: Ministerstvo kultury České republiky, 2014-01-21 [cit. 2017-04-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b Krajinné památkové zóny [online]. Praha - Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví [cit. 2017-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Krajinné památkové zóny. Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-17]. Dostupné online.
- ↑ a b KUČA, Karel a kol. Krajinné památkové zóny České republiky. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2015. 511 s. ISBN 978-80-7480-045-0. S. 145–151.
- ↑ Erzgebirge/Krušnohoří Mining Region. Multiple Locations (22) [online]. UNESCO, 2019-07-06 [cit. 2019-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Památkové zóny [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR [cit. 2017-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-14.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- URBAN, Michal; ALBRECHT, Helmuth. Hornické památky Montanregionu Krušné hory/Erzgebirge = Denkmale des Bergbaus in der Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří. Jáchymov: Montanregion Krušné hory – Erzgebirge, o. p. s., 2014. 182 s. ISBN 978-80-260-8160-9. S. 50. (česky, německy)
- KUČA, Karel, et all. Krajinné památkové zóny České republiky. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2015. 511 s. ISBN 978-80-7480-045-0. S. 32.