Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar
Lom Hřebečná pod vrcholem Nad Ryžovnou
Lom Hřebečná pod vrcholem Nad Ryžovnou
Rozloha 52,2 km²
Nadřazená jednotka Krušné hory
Stát Česká republika
Okres Karlovy Vary
Historická místa Městská památková zóna Horní Blatná, města Abertamy a Boží Dar, stejnojmenné důlní revíry ze 16. století, důlní díla v okolí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar je část krajinného celku v Krušných horách, která byla Ministerstvem kultury České republiky v souladu se zákonem o státní památkové péči prohlášena za krajinnou památkovou zónu opatřením ze dne 21. 1. 2014.[1] Památkově chráněná zóna zaujímá rozlohu 5 220 ha na území měst Abertamy, Horní Blatná a Boží Dar v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.[2] Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar byla součástí česko-německého projektu Montanregion Krušné hory – Erzgebirge, jehož cílem byl zápis krušnohorského montánního regionu na seznam Světového dědictví UNESCO.

Geografická poloha[editovat | editovat zdroj]

Z geomorfologického hlediska leží Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar v geomorfologickém podcelku Klínovecká hornatina v Krušných horách.

Vlčí jámy na Blatenském vrchu

Památková zóna zahrnuje katastrální území Ryžovna, Boží Dar, Hřebečná, Jáchymov, Abertamy, Potůčky a Horní Blatná.[1]

Na severu je oblast vymezena česko-německou státní hranicí až k hraničnímu přechodu Český Mlýn – Rittersgrün. Z tohoto bodu hranice památkové zóny pokračuje směrem k jihovýchodu podél státní hranice, která v těchto místech zároveň obklopuje území Přírodního parku Zlatý kopec. Nejvýchodnější část zóny je ohraničena státní hranicí s hraničním přechodem Boží Dar – Oberwiesenthal.

Odtud se stáčí hranice památkové zóny směrem na západ přes Božídarský Špičák k Hřebečné. Na jih od Hřebečné vytváří toto chráněné území výběžek, který zahrnuje město Abertamy. Západní část památkové zóny vymezuje oblast Horní Blatné a Blatenského vrchu s tzv. Vlčími jámami – starými dobývkami cínových rud – až k Blatenskému potoku a silnici č. 221 západně od skalnatých vrcholů Na Strašidlech.[1]

Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]

Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar svou rozlohou výrazně převyšuje ostatní obdobné krajinné památkové zóny v Krušných horách. Zdejší hornická kulturní krajina zahrnuje množství montánních památek evropského významu. Počátky místních báňských revírů sahají do období přelomu 20. a 30. let 16. století, kdy zde krátce po založení Jáchymova vznikla tři další významná horní města – Horní Blatná, Abertamy a Boží Dar.[1]

Letecký snímek centra Horní Blatné

Městská památková zóna Horní Blatná je příkladnou ukázkou plánovitě budovaného renesančního horního města na šachovnicovitém půdorysu.[3] Samostatně je na území této městské památkové zóny evidována více než desítka světských i sakrálních památek, další památky se nacházejí v okolí města.[3]

V oblasti rudních revírů Horní Blatná, Hřebečná a Bludná se dochovaly četné ukázky 400leté historie dolování cínových rud, jako například důl Zuzana (Susanne) u Bludné, propadlina dolu Červená jáma (Rote Grube), pinky v žilném pásmu Wildbahn a důl Mauritius u Hřebečné, která je místní části města Abertamy. Takzvané Vlčí jámy na Blatenském vrchu, chráněné jako přírodní památka, jsou pozůstatky největších cínových dolů v regionu, které se nacházely na žilách Wolfgang a Jiří u Horní Blatné. Neméně významná je oblast skarnového revíru Zlatý Kopec a cínového revíru Hrazený potok s historickými štolami, šachticemi, haldami a upravenými vodními toky. Charakteristické důlní území revíru Hrazeného potoka v prostoru mezi Komářím vrchem a Tetřeví horou, nedotčené pozdějším vývojem, bylo v roce 2015 prohlášeno kulturní památkou.[4] Důležitým prvkem hornické krajiny u Božího Daru jsou sejpy coby pozůstatky zdejšího rozsáhlého rýžovaní cínových rud. Nejvýznamnější báňské vodohospodářské dílo v české části Krušných hor představuje na území krajinné památkové zóny unikátní, 11,6 km dlouhý Blatenský vodní příkop ze 16. století, který byl zapsán na seznam kulturních památek v Československu již v roce 1958.[5]

Krušnohorské krajinné památkové zóny[editovat | editovat zdroj]

Kromě Hornické kulturní krajiny Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar byly v roce 2014 za krajinné památkové zóny v oblasti Krušných hor ještě prohlášeny Hornická kulturní krajina Jáchymov v Karlovarském kraji a rovněž Hornická kulturní krajina Krupka a Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník v Ústeckém kraji.[2] Hlavním cílem vyhlášení těchto krajinných památkových zón je uchování obrazu těžby rud v oblasti Krušnohoří od 12. až do 20. století a zároveň také podpora udržitelného turismu a dalšího rozvoje uvedené oblasti.[6]

Světové dědictví UNESCO[editovat | editovat zdroj]

Hornická krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar je jednou z pěti lokalit v Česku, které byly spolu s dalšími 17 oblastmi v Sasku zapsány pod souhrnným názvem Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří 6. července 2019 na Seznam světového dědictví UNESCO.[7]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Opatření obecné povahy č. 1/2014, o prohlášení části krajinného celku – území Hornické kulturní krajiny Abertamy-Horní Blatná-Boží Dar za památkovou zónu [online]. Praha: Ministerstvo kultury České republiky, 2014-01-21 [cit. 2017-04-17]. Dostupné online. 
  2. a b Krajinné památkové zóny [online]. Praha - Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví [cit. 2017-04-17]. Dostupné online. 
  3. a b Městské památkové zóny. Horní Blatná [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-17]. Dostupné online. 
  4. Památkový katalog. Rudný důl - revír Hrazený potok - Zlatý Kopec [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-17]. Dostupné online. 
  5. Památkový katalog. Blatenský vodní příkop [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-17]. Dostupné online. 
  6. Památkové zóny [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR [cit. 2017-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-14. 
  7. Erzgebirge/Krušnohoří Mining Region. Multiple Locations (22) [online]. UNESCO, 2019-07-06 [cit. 2019-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • URBAN, Michal; ALBRECHT, Helmuth. Hornické památky Montanregionu Krušné hory/Erzgebirge = Denkmale des Bergbaus in der Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří.  Jáchymov: Montanregion Krušné hory - Erzgebirge. 1. vyd. Jáchymov: Montanregion Krušné hory, o. p. s., 2014. 182 s. ISBN 978-80-260-8160-9. S. 36 - 47. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]