Johann Aulegk
| Johann Aulegk | |
|---|---|
| Narození | 4. ledna 1851 Šternberk  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 27. července 1919 Olomouc  Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Olomouci-Neředíně |
| Bydliště | Olomouc |
| Národnost | německá |
| Povolání | stavitel, stavební podnikatel |
| Rodiče | Johann Aulegk |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Johann Aulegk (4. ledna 1851 ve Šternberku – 27. července 1919 v Olomouci) byl moravský stavitel, autor a spoluautor mnoha obytných i veřejných budov na Moravě, především v Olomouci.
Život
Narodil se do rodiny stavitele a pozdějšího šternberského starosty Johanna Aulegka st. (1815–1873). Stavitelské profesi se kromě otce věnoval také dědeček Vincenz Aulegk (1772–1849), strýc Johann (Evangelista) Hermann Aulegk, činný ve Slavkově u Brna, a bratr Rudolf Aulegk (1858-?) působící ve Frýdku-Místku.
Johann Aulegk junior složil ve Šternberku ve třiadvaceti letech stavitelské zkoušky a roku 1875 přesídlil do Olomouce, kde získal stavitelskou koncesi vstupem do společného podniku s Romanem Zapletalem (1848–1902) z Holice. Roku 1875 se také oženil s Annou Vidanić (nebo také Widanitsch, 1853–1922) pocházející z chorvatského Záhřebu. Postupně se jim narodily dvě dcery, Rosina (1875–1901) a Gisella (1879–1922).
V Olomouci byl velmi společensky a politicky aktivní, byl členem řady spolků a profesních sdružení, mj. Obchodní a hospodářské komory a jejího rozhodčího soudu, Sdružení moravskoslezských stavitelů, okrašlovacího spolku pro Úřední čtvrť, bruslařského klubu, čestným členem městského ostrostřeleckého spolku.
Po smrti Romana Zapletala se v roce 1902 osamostatnil, dostihla jej však krize ve stavebnictví a v roce 1909 se jeho firma dostala do konkurzu. Až do své smrti se pokoušel živit jako realitní makléř.
Zemřel v 68 letech na infarkt. Byl pohřben v rodinném hrobě na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně, hrob však byl po 2. světové válce zrušen.
Dílo
Postavil a zřejmě také navrhl velké množství obytných, užitných, průmyslových, školních a sakrálních staveb ve stylu historismu a secese. Jeho firma se věnovala také náročným zakázkám na výstavbu silnic, mostů, inženýrských sítí, sanačním pracím. V Olomouci se podílela na bourání městských hradeb a výstavbě některých klíčových ulic, mj. nádražní třídy.
Se jménem firmy Aulegk & Zapletal je v Olomouci spojen zejména rozvoj Dómské čtvrti, Úřední čtvrti a okolí Terezské brány. Firma realizovala také řadu návrhů významných architektů, jako byli Jakob Gartner, Max Fleischer a Gustav Meretta.
Soupis realizací
Veškeré údaje čerpají ze soupisu díla podle Jana Jeništy.[1]
Olomouc
- 1883 – nájemní dům Romana Zapletala, Komenského 1
- 1883–1884 – stavební úpravy pevnostních pozemků v okolí Terezské brány
- 1884 – nájemní dům Berthy Langerové, tř. 1. máje 42
- 1884 – nadstavba Hauenschildova paláce, Dolní nám. 38
- 1884 – Loosova parní pekárna, Erbenova 2 a 4
- 1884–1886 – I. zeměbranecká kasárna, Masarykova 1
- 1884–1886 – II. zeměbranecká kasárna, Žižkovo nám. 4
- 1886 – Zeměbranecká jízdní kasárna, Holická 31
- 1886 – nájemní dům Romana Zapletala, tř. 1. máje 38
- 1886 – nájemní dům Karla Mayera, Palackého 22
- 1886 – vila Willibalda Müllera (návrh Carl Wischin), Dvořákova 3
- 1886 – nájemní vila Ernsta Troppera (návrh C. Wischin), Dvořákova 1
- 1886 – vily spolku úředníků (návrh C. Wischin), Žilinská 4, 6 a 8, Litovelská 19 a 21
- 1886–1887 – nájemní dům Ernsta Nechwatala, tř. 1. máje 44
- 1887 – nájemní domy Johanna Aulegka, Litovelská 8 a 10
Vila Adele Smolkové, Žilinská 3, Olomouc - 1887–1888 – vila Johanna Jackla, Dvořákova 7 (nedochováno)
- 1887–1888 – nájemní vila Adele Smolkové, Žilinská 5
- 1887–1888 – kostel sv. Urbana v Holici, náves Svobody
- 1888 – výstavba Masarykovy třídy
- 1893–1894 – nájemní dům s mlýnem Hanse Passingera, Mlýnská 4
- 1895 – tabákový sklad, Pasteurova 16
- 1895–1896 – nájemní dům Betty Kremerové, Masarykova 3
- 1895–1896 – vila Eduarda Hamburgera (návrh J. Gartner), Vídeňská 2
- 1895–1897 – synagoga s rabínským domem (návrh J. Gartner), Palachovo nám. (nedochováno)
- 1896 – vila Ignáce Briesse (návrh J. Gartner), Vídeňská 8
- 1896 – vila Wilhelma Briesse (návrh J. Gartner), Vídeňská 4
- 1896 – vila Josepha Bermanna (návrh J. Gartner), Vídeňská 6
Německá reálka (dnes Justiční akademie) v Kroměříži - 1896 – společenský sál v domě Johanna Englische (návrh J. Gartner), Palackého 21
- 1896–1897 – vila Hanse Passingera (návrh J. Gartner?), Vídeňská 12
- 1896–1897 – vila Edmunda Tumy, Vídeňská 10
- 1896–1897 – nájemní dům Romana Zapletala (návrh J. Gartner?), Palackého 8
- 1896–1897 – nájemní dům Alberta Redlicha (návrh J. Gartner), Pekařská 17
- 1897 – závodní dráha pro cyklistický klub, ul. Šantova (nezachováno)
- 1898 – nájemní dům Samuela Jellinka (návrh N. Tropp), Riegrova 12
- 1899 – porodní pavilon v Zemské nemocnici, ul. I. P. Pavlova
- 1899 – dostavba městské plynárny, ul. Wolkerova (nezachováno)
- 1900 – nájemní vila Johanna Aulegka, Svornosti 23
- 1901–1903 – Dělostřelecká kasárna na Šibeníku, ul. Na Šibeníku
- 1901–1903 – Posádkový soud s věznicí, tř. 17. listopadu 44
- 1902–1903 – nájemní dům Jana Popelky, Horní nám. 3
- 1904 – žulový sokl sloupu Nejsvětější Trojice, Horní nám.
- 1905–1906 – Nájemní dům Ferdinanda Haase, Komenského 23.
Mimo Olomouc
- 1875–1877 – Německá vyšší reálka v Kroměříži (návrh G. Meretta), dnes sídlo Justiční akademie, Masarykovo nám. 15
- 1889–1890 – rekonstrukce a dostavba zámku v Tovačově (návrh M. Fleischer), Cimburkova 1
- 1890 – parní pila v Mohelnici (nezachováno)
- 1890–1891 – Gutmannův cukrovar v Anníně u Tovačova (nezachováno).
Odkazy
Reference
- ↑ JENIŠTA, Jan. Aulegk – Wittner: Zrcadlové osudy. 1. vyd. Olomouc: Burian a Tichák, 2021. 47 s. ISBN 9788087274651.
Literatura
- JENIŠTA, Jan. Aulegk - Wittner: zrcadlové osudy. Olomouc: pro Molitorovu knihovnu, z.s., vydalo nakladatelství Burian a Tichák, 2021. ISBN 9788087274651.