RhB řada Ge 4/4 III

Elektrická lokomotiva řady Ge 4/4III
	Lokomotiva číslo 651 ve stanici Disentis
Inventární čísla	641–652
Základní údaje
Výrobce	SLM, ABB (641–649); Adtranz (650–652)
Výroba v letech	1993, 1994, 1999
Počet vyrobených kusů	12
Provozovatel	RhB
Období provozu	1993–dosud
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě	62 000 kg
Délka přes spřáhla	16 000 mm
Rozchod	1 000 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu	Bo´ Bo´
Trvalý výkon	2 400 kW
Trvalá tažná síla	170 kN
Maximální povolená rychlost	100 km/h
Napájecí soustava	11 kV 16,7 Hz AC
Typ trakčního motoru	6 FRA 5248
Regulace výkonu	GTO tyristory
Průměr hnacích dvojkolí	1 070 mm
Odkazy
	multimediální obsah na Commons
	Vysvětlivky pojmů v infoboxu.; Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Lokomotivy řady Ge 4/4^III (přezdívané Bobo 3) jsou čtyřnápravové elektrické lokomotivy, vyrobené ve spolupráci firem SLM (Schweizerische Lokomotiv- und Maschinenfabrik) a ABB (Asea Brown Boveri, prvních 9 kusů), resp. Adtranz (3 kusy) ve dvou sériích v letech 1993–1994 a 1999 pro společnost Rhétské dráhy (RhB) ve východní části Švýcarska. Celkem bylo vyrobeno 12 kusů, které jsou v provozu označeny čísly 641–652, v návaznosti na starší řady Ge 4/4^I a Ge 4/4^II. Lokomotivy jsou koncipovány jako univerzální, tedy pro dopravu osobních i nákladních vlaků.

Vznik a dodávky

Na konci 80. let s rostoucím počtem vlaků na RhB již přestával stávající park lokomotiv, zejména pro osobní dopravu, postačovat. Nejstarší řada Ge 4/4^I se po zhruba 40 letech provozu chýlila ke konci své životnosti, a novější řada Ge 4/4^II ani po dodávce druhé série v roce 1984 nedokázala plně uspokojit provozní potřeby. Rhétská dráha proto v roce 1989 zadala u konsorcia SLM / ABB zakázku na stavbu 9 čtyřnápravových elektrických lokomotiv, na kterých měly být použity v dané době nejmodernější dostupné technologie. První lokomotiva čísla 641 byla objednateli předána v prosinci 1993 a zbylých osm kusů následovalo během roku 1994. Vzhledem k chystanému zprovoznění nového tunelu Vereina, ve kterém byl plánován provoz kyvadlových vlaků na přepravu aut mezi údolími Prättigau a Engadin, byly dodatečně objednány ještě další tři kusy, tentokrát již u firmy Adtranz. Ty byly dodány v roce 1999 společně s otevřením tunelu.

V souladu s tradicí Rhétské dráhy byly i tyto lokomotivy pojmenovány, a to podle sídel či údolí v Graubündenu.

Příbuzné lokomotivy

Obdobné lokomotivy si současně objednaly i další švýcarské železniční společnosti; dva technicky téměř shodné kusy si objednala Bière-Apples-Morges-Bahn (BAM) v kantonu Vaud (inventární čísla 21 a 22). Čtyři lokomotivy si pořídila také Montreux-Berner Oberland-Bahn (MOB), provozující trať z Montreux do Zweisimmenu (inventární čísla 8001–8004). Elektrická část těchto lokomotiv, ačkoli jinak vzhledově identických, je však vzhledem k napájení této trati stejnosměrným napětím 900 V díky vypuštění transformátoru a dalších komponent značně odlišná.

Technický popis

Lokomotiva je skříňového uspořádání, se dvěma stanovišti strojvedoucího na obou koncích rámu. Pojezd je tradičně členěn do dvou dvounápravových podvozků (uspořádání Bo´ Bo´). Mechanická část je dílem strojíren SLM ve Winterthuru. Celkem čtyři trakční elektromotory (pro každé dvojkolí jeden, označení 6 FRA 5248) vyrobila firma ABB, která je také výrobcem celé elektrické části lokomotivy. Odběr proudu z trakčního vedení zajišťují dva polopantografy, umístěné na střeše lokomotivní skříně. Díky použití regulace výkonu pomocí GTO tyristorů (u lokomotivy RhB aplikováno vůbec poprvé) lokomotivy vykazují velmi nízkou spotřebu energie a po modernizaci dokáží i vracet rekuperovanou energii zpět do troleje. Lokomotivy umožňují provoz ve dvojčlenném řízení i s řídicími vozy.

Z výroby byly všechny lokomotivy opatřeny novým červeným korporátním nátěrem RhB. Jsou však velmi často předmětem aplikace různých reklam a propagačních nátěrů, a tak je barevné řešení u takřka každé lokomotivy značně individuální.

Provoz

Ihned po uvedení do provozu byly nové lokomotivy primárně zařazeny do osobní dopravy, kde doplnily park starších řad Ge 4/4^I a Ge 4/4^II. Výjimkou však nebylo ani nasazení v nákladní dopravě, kde dokázaly plně konkurovat i šestinápravovým strojům řady Ge 6/6^II. Postupně však byly soustředěny především na rychlících kategorie InterRegio, spojujících v pravidelném taktu Chur se Svatým Mořicem po trati Albula. Dalším jejich pravidelným výkonem je doprava kyvadlových vlaků na přepravu automobilů mezi stanicemi Selfranga a Sagliains, tedy tunelem Vereina. Příležitostně se objevují v osobní dopravě také na dalších tratích. Po odstavení lokomotiv Ge 6/6^II z pravidelného provozu v říjnu 2021 započalo jejich intenzivnější nasazování do nákladní dopravy, mimo jiné také v souvislosti s dodávkami nových elektrických jednotek řady ABe 4/16, tzv. Capricorn (Kozoroh), které jsou postupně zařazovány do osobní dopravy.

Od roku 2016 jsou lokomotivy řady Ge 4/4^III Rhétskou dráhou postupně modernizovány. Dosazen je nový vlakový zabezpečovač ZSI 127, duální brzdový systém a další moderní komponenty, které prodlouží životnost lokomotiv o dalších 20 až 30 let. Tyto modernizace by měly skončit v roce 2022.

V roce 2019 RhB odkoupila od společnosti MOB lokomotivu původního čísla 8003. Po rekonstrukci na střídavou napájecí soustavu bude zařazena do provozu pod novým inventárním číslem 653.

Přehled lokomotiv řady Ge 4/4^III

Inventární číslo	Jméno	Datum převzetí	Poznámka	Reklama
641	Maienfeld	07.12.1993		Coop
642	Breil/Brigels	24.01.1994		Stiftung Integral (Pensionskasse)
643	Vals	22.02.1994		Ems-Chemie
644	Savognin	14.04.1994	první modernizovaná lokomotiva (od 12/2017)	velké logo RhB
645	Tujetsch	31.05.1994		Radio e Televisiun Rumantscha
646	Santa Maria Val Müstair	27.06.1994		Eigenwerbung BÜGA
647	Grüsch	20.09.1994		velké logo RhB
648	Susch	05.11.1994		Watson
649	Lavin	08.12.1994		Jörimann / Schneider
650	Seewis im Prättigau	07.09.1999		UNESCO-Welterbe
651	Fideris	28.09.1999		Glacier Express
652	Vaz/Obervaz Lenzerheide-Valbella	05.11.1999		HC Davos
653		(v rekonstrukci)	původní MOB 8003