Breil/Brigels

Breil/Brigels
	Breil, pohled od západu
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°46′1″ s. š., 9°3′36″ v. d.
Nadmořská výška	1280 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Graubünden
Okres	Surselva
	Breil/Brigels Breil/Brigels, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	96,58 km²
Počet obyvatel	1 731 (31.12.2020)
Hustota zalidnění	17,9 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.breil.ch
PSČ	7158 Waltensburg/Vuorz; 7159 Andiast; 7164 Dardin; 7165 Breil/Brigels
Označení vozidel	GR
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Breil/Brigels (rétorománsky Breil, německy Brigels) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Surselva. Nachází se na svazích údolí Předního Rýna, asi 37 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1 280 metrů. Má přibližně 1 700 obyvatel.

Od 1. ledna 2018 patří pod Breil také dříve samostatné obce Andiast a Waltensburg/Vuorz.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Místní jméno Breil/Brigels je odvozeno od keltského kmene *briga „hora, kopec, hradiště“ s příponou -ilos. Na hradišti sv. Eusebia (rétorománsky Sogn Sievi) stávalo hradiště.^[1]

V raném středověku se v místní části Cuort nacházel ústřední dvůr rétických Viktoridů s přidruženými statky v Danisu, Dardinu, Schlanu a Trunu. Brigels je poprvé zmiňován jako Bregelo v závěti churského biskupa Tella z roku 765, v níž odkázal centrální dvůr klášteru Disentis. Pravděpodobně brzy po darování klášter postavil kostel pro místní obyvatele pod patronací Disentisu. Farní kostel by však mohl být také totožný s kostelem ad sanctam Mariam, o němž se zmiňuje Tellova listina z roku 765. Farní kostel Santa Maria a kaple svatého Eusebia připadly klášteru Disentis papežským potvrzením v roce 1185.

Ve 13. století se opatství Disentis staralo o ochranu oblasti, výkon vrchnostenského soudu a správu. Na oplátku museli obyvatelé Brigels odevzdávat desátky z obilí, ovoce a ryb pro klášter na svátek sv. Vereny, společně s obyvateli sousedního Sumvitgu. Hrad Marmarola, sídlo rodu Latourů ve druhé polovině 15. století, byl pravděpodobně také ve správě opatství. V roce 1536 se z Laaxu do Brigels přestěhovalo asi 200 tzv. externích svobodníků, kteří se přidali k vrchnostenskému dvoru v Cadi a v roce 1542 získali vlastní hejtmanský dvůr. Společně s Medelem tvořili obyvatelé Brigels třetí dvůr v oblasti Cadi. V roce 1550 si morové rány vyžádaly 316 obětí a v roce 1631 130 obětí. V roce 1738 se obyvatelé vykoupili z područí kláštera. Místní sedláci využívali průsmyk Kistenpass k pastvě dobytka na Limmernalpu a ovcí v oblasti jezera Muttsee a jako spojení se sousedním kantonem Glarus. Na území Brigels bylo dvanáct kostelů a kaplí. Od 17. do 19. století byl Brigels díky rodině Latourů politickým centrem oblasti Cadi.^[1]

V roce 1870 byla vybudována silnice Brigels – Waltensburg/Vuorz a v roce 1890 kantonální silnice Tavanasa–Brigels, což prospělo letní turistice, která začala v druhé polovině 19. století. V roce 1943 se obec oficiálně přejmenovala z původního názvu Brigels na dvojjazyčný románsko-německý název Breil/Brigels. Od roku 1946 je centrem elektrárenského průmyslu, který spravuje vyrovnávací nádrž a vodohospodářské stanice v Brigels a Tavanase. Rozšířením lyžařských vleků na Pez d'Artga v roce 1972 začal rozvoj střediska Brigels jako střediska zimních sportů společně se sousedním Waltensburgem. V roce 1990 bylo 15 % pracovní síly zaměstnáno v zemědělství, 35 % v obchodě a průmyslu a 50 % v sektoru služeb (cestovní ruch).^[1]

V roce 2018 se doposud samostatné obce Andiast a Waltensburg/Vuorz sloučily s obcí Breil/Brigels.^[1]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Breil/Brigels sousedí na východě s Ilanzem, na jihu s Obersaxen Mundaun, na západě s Trunem a na severu s Glarusem Süd v kantonu Glarus.

Do konce roku 2017, kdy se k ní připojily obce Andiast a Waltensburg/Vuorz, tvořily politickou obec místní části Danis-Tavanasa, Dardin-Capeder, Breil/Brigels a osada Vali na pravé straně údolí.

Walserská vesnice Tomahüss, která se nachází rovněž na pravé straně údolí, byla v roce 2003 postoupena obcí Breil/Brigels obci Obersaxen.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel^[1]
Rok	1850	1888	1900	1910	1950	1960	2000	2010	2012	2014	2020
Počet obyvatel	1086	848	859	1033	1169	1272	1187	1298	1286	1278	1731¹

¹ údaje z roku 2020 jsou již včetně připojených obcí Andiast a Waltensburg/Vuorz

Jazyky[editovat | editovat zdroj]

Úředním jazykem obce je rétorománština. Jejím dialektem Sursilvan mluví 88 % obyvatel (stav v roce 2000), z nichž 80 % jej používá jako svůj hlavní jazyk.^[1]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Při výstavbě Surselvské dráhy počátkem 20. století byl Breil železnicí obejit, jelikož se jeho centrum nachází vysoko na svahu nad tratí. Obec získala stanici pouze v místní části Tavanasa, nacházející se na dně údolí. Do centra obce jezdí z Tavanasy poštovní autobusy Postauto. Nejbližší dálniční spojení je v Reichenau na dálnici A13.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Breil/Brigels na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f COLLENBERG, Adolf. Breil/Brigels [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2020-01-07 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Breil/Brigels na Wikimedia Commons
(německy) (rétorománsky) [1] – oficiální stránky

[hls-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f COLLENBERG, Adolf. Breil/Brigels [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2020-01-07 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy)

[1]