Diskuse s wikipedistou:Matijak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

ČME3[editovat zdroj]

Děkuji Vám za informace v článku ČME3. Bohužel jeho zpracování zatím nesplňuje požadavky na encyklopedické heslo. Pokuste se prosím text článku upravit alespoň do té míry, abychom jej mohli označit jako článek. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po měsíci se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit. Děkuji za pochopení. —Wikipedista:BobM d|p 17. 2. 2010, 17:03 (UTC)

Lokomotiva 754[editovat zdroj]

Dobrý den, díky za Vaše vylepšení článku, zejména za provoz v Polsku. Mám k tomu ale propříště dvě věci:

  • Články zde mají standardně úvod, jakýsi souhrn, který neopatřujeme nadpisem. (A první věta úvodu by měla být jakousi "definicí" pro první hrubou orientaci čtenáře, to jsem taky upravil, ale ne po Vás, to bylo nedokonalé před Vaším příchodem.)
  • Prosím Vás, abyste upustil od vypisování aktuálních dislokací. To přenecháváme zájmovým serverům, na které je možno odkázat v sekci Externí odkazy. Encyklopedie by měla poskytovat poněkud nadčasové údaje. Dlouhodobá zkušenost je taková, že udržet dislokace aktuální je nad síly wikipedistů. Čtenář zde nemá na aktuálnost žádnou záruku, píšeme přednostně o záležitostech již uzavřených. Snesitelné je napsat, že ten a ten stroj byl zrušen, přestavěn, prodán, nasazen v Polsku apod., ale jestli je právě v Trutnově nebo Liberci, to fakt ne.

Zdraví --Uacs451 (diskuse) 11. 8. 2014, 12:10 (UTC)

Škoda 17E[editovat zdroj]

Dobrý den, mladý pane. Můžete uvést alespoň jeden pádný důvod proč jste tu úpravu zrušil? Předem srdečně děkuji za Vaši odpověď. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 28. 12. 2015, 13:14 (CET)

Můj hlavní důvod je ten, že formulaci „elektrická lokomotiva s úzkým rozchodem“ považuji za lehce nešťastnou - s úzkým rozchodem může být trať nebo traťové zařízení, pro lokomotivu se to nehodí (aspoň můj subjektivní názor, nikde v odborné literatuře jsem toto slovní spojení zatím neviděl). Pro vozidla se nejvíce užívá přídavné jméno „úzkorozchodný“, které tam bylo. Matijak (diskuse) 28. 12. 2015, 13:18 (CET)

Ještě jednou dobrý den. V té formulaci nevidím vůbec žádné neštěstí. Jinak já sám jsem přesvědčen o tom, že termín "úzkorozchodné vozidlo" není to nejlepší. Stále jsem přesvědčen, že je lépe použít vyjádření "vozidlo s úzkým rozchodem". Mám takový nápad - jste studentem střední školy. Což kdybyste všechny ty "sporné" formulace se pokusil předložit profesorovi češtiny, aby je posoudil ? Jistě by bylo jeho vyjádření zajímavé. Ale to je jen a jen na Vaší vůli. Jinak Vám přeji ve Vašem studiu samé výborné výsledky. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 28. 12. 2015, 14:10 (CET)
Tak je to takové sporné spojení. Jestli Vám to vyhovuje, klidně si to tam napište. Článek jsem psal ze svého pohledu nejlepším možným způsobem a je možné, že mám na něco jiný pohled než ostatní. Jestli budu mít čas, nějakému češtináři to předložím. Mějte se. Matijak (diskuse) 28. 12. 2015, 16:44 (CET)
Ahoj a díky za další lokomotivní článek, jen bych při takových delších, netriviálních textech dbal více na zdrojování. Co se týče předchozí debaty, slovo "úzkorozchodný" je normální přídavné jméno používané v odborné i populárně-naučné literatuře (viz též http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C3%BAzkorozchodn%C3%BD). Na pocity kolegy Kozáka nedej, jeho stylistické a jazykové úpravy článků nezřídka vedou ke sporům s ostatními wikipedisty, protože ne vždy je jeho přesvědčení o "lepším vyjádření" správné, ať už jazykově nebo co se týče faktů a terminologie. --Harold (diskuse) 28. 12. 2015, 17:03 (CET)
Ahoj Matijak. Jsem potěšen Tvojí reakcí. Jistě to nebude na škodu, poradit se s odborníkem na češtinu. Nu a k tomu dalšímu : Očekával jsem, že se do naší diskuze někdo vmísí. Stalo se a jak sám vidíš, nezabývá se tím o čem je debata, ale vnáší do diskuze pomluvy. - Jinak Ti přeji ve Tvé tvůrčí činnosti mnoho úspěchů, ale hlavně ve škole co nejlepší výsledky. Se srdečným pozdravem--Jan kozak (diskuse) 28. 12. 2015, 17:22 (CET)
Ahoj, jsem rád že to aspoň k něčemu je, o tyhle provozy se celkem zajímám a když mám čas a chuť, občas se snažím něco spatlat. To zdrojování celkem chápu, problém je ale v tom že zdrojů „online“ existuje speciálně v případě těchto důlních provozů apod. velmi málo a jen složitě se tam něco dohledává. Mnoho informací a zajímavostí mám od pamětníků či přímo zaměstnanců dolů nebo drah a tam je těžké napsat „zjištěno osobně“ nebo tak něco. Každopádně díky za připomínky, záleží mi na kvalitě článků a jsem rád, když někdo poradí, doplní a opraví, sám se můžu mýlit, překlepávám se a podobně jako každý jiný, připomínky jsou lepší než nic. Zároveň tímto děkuji Romanovi za udělený řád, vážím si toho a budu na tom dál pracovat, pokud čas dovolí. Matijak (diskuse) 28. 12. 2015, 20:47 (CET)

Řád George Stephensona[editovat zdroj]

Řád George Stephensona

Ahoj, za pěknou sérii článků o málo známých důlních provozech a jejich technice si dovoluji ti udělit Řád George Stephensona. --RomanM82 (diskuse) 28. 12. 2015, 17:06 (CET)

Notně[editovat zdroj]

Možná uděláte dobře, když si přestanete privlastnovat články, zejména pak, když je nejste schopen rozšiřovat. Začněte číst hnihy a shánět materiál, který na Wikipedii není. Jinak tady nikdy nic nevznikne, to, že nenatačíte videa ještě neznamená, že tu pro ně není místo. Bez archivu se také neobejdete, tak se nevěřte, že ano. Sotouseni je v encyklopedii na nic. --46.135.236.246

Tyhle anonymy mám nejradši, ideálně když se schovávají za univerzální IP adresy. Pokud jsem někde napsal že jsem si článek přivlastnil, sem s tím, rád se podívám. Jediné co jsem podotkl bylo, že to video bylo vložené do textu trochu nešikovně, proto jsem ho posunul jinam (ale nevymazal, proč taky). Články rozšiřuji pokud na to mám čas a chuť, pokud se podíváte do historie, uvidíte že zas tak neaktivní jak se možná zdám nejsem. Také záleží na tom, o jaký stroj/skutečnost jde - jsou prostě řady/věci, o kterých se toho mnoho napsat nedá, a jsou takové, o kterých by se dal napsat elaborát. A se sháněním materiálu, který na wiki není - mrkněte na moje album na Commons a uvidíte, že jsem sem už něco málo nahrál, protože tu spousta fotek chybí. Videa sice nenatáčím (neumím to a ani se o to nechci pokoušet, rád přenechám jiným), ale nemám nic proti tomu aby tu byla, jen mi přišlo trochu zbytečné je cpát opravdu do všech článků o jednotlivých lokomotivních řadách. Archiv mám taky, bez něj se to neobejde a leccos by se v něm našlo, ale vzhledem k autorským právům ho zveřejňovat nemohu, děkuji. Jsem jen nadšenec a ne spisovatel, proto kritiku a korekturu od ostatních wikipedistů rád přijmu, pokud je odůvodněná a k věci. Matijak (diskuse) 28. 2. 2016, 14:48 (CET)
Já Wikipedii beru takhle. Když někdo sežene plánek kolejiště z roku 1910, mise pro mne skončila. Už není zapotřebí se tím dál zabývat, není zapotřebí shánět stejný plánek jenom proto, aby tam bylo moje jméno (jako, že jsem autor). Tohle přispěvatelé na Wikipedii nedělají, na Commons nahrávají výhradně svůj materiál, ale pak dochází k tomu, že některé kategorie jsou přeplněné, v jiných kategoriích zase není vůbec nic, nebo ani neexistují. Třeba v časopisech (já mám rád Svět železnice) to dělají přesně tak jak říkám. Autor materiál shání a to bez ohledu na to, zdali majitelem práv bude někdo jiný. Nemá smysl jezdit z Ústí nad Labem do Bratislavy jenom proto, abych tam pořídil jednu fotografii, on ji určitě už někdo má. Člověk nemusí být spisovatel aby mohl psát, kolega strojvedoucí napsal několik hezkých knih (jsou ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové), přispívá do jednoho časopisu. Ohledně jazykové korektury existují korektoři, člověk, který píše texty tam už pak ty chyby stejně ani nevidí. Na Wikipedii lidé často objevují Tibet, ale on už ho někdo dávno objevil. V knihovně samozřejmě nemají všechny knihy, ale od toho jsou tu meziknihovní výpůjčky. Když máte u vás malou městskou knihovnu, tak si můžete vypůjčit v rámci meziknihovní výpůjčky knihu ze Studijní a vědecké v Hradci Králové. Moji připomínku berte přátelsky, lidé na Wikipedii často zbytečně zuří :-D. --195.113.146.100 29. 2. 2016, 10:22 (CET)
Tak zrovna v případě toho článku bych postupoval stejně, anžto stejný plánek téměř jistě nevlastním a navíc plánky z takové doby se asi jen tak někde nacházet nebudou, a pokud ano, s velkou pravděpodobností to budou jen kopie či skeny toho prvního. Ale jindy se to holt jinak než vlastními fotografiemi/médii suplovat nedá. Když mám čas a chuť, nečiní mi problém třeba do té Bratislavy zajet a určitě tam nejedu s cílem že to pak budu všechno cpát na wiki nebo nevím ještě jaké internety, fotím a shromažďuji data a další věci kolem toho pro radost a vlastní potěchu, to že občas něco někde publikuji (třeba zde) je skutečně jen vedlejší produkt mé činnosti. Vaši připomínku rozhodně nepřátelsky neberu, pokud to probíhá takto, jsem za každý podnět rád. Jen mě trochu mrzí, že se Vám chce zůstávat takhle v anonymitě :-) Mějte se. Matijak (diskuse) 29. 2. 2016, 16:42 (CET)

Zapomenul jsem na ty knihy: Parní lokomotivy řady 399.0 - https://aleph.svkhk.cz/F?func=direct&doc_number=000626212&local_base=katalog&format=999 Sergeje : motorové lokomotivy řady 781 (T 679.1 a T 679.5) - https://aleph.svkhk.cz/F?func=direct&doc_number=000627747&local_base=katalog&format=999 Fenomén ČME 3 - https://aleph.svkhk.cz/F?func=direct&doc_number=000771629&local_base=katalog&format=999 Parní lokomotivy 475.0, 476.1 a 477.0 - https://aleph.svkhk.cz/F?func=direct&doc_number=000729774&local_base=katalog&format=999 Brejlovci - https://aleph.svkhk.cz/F?func=direct&doc_number=000524470&local_base=katalog&format=999 Elektrické lokomotivy E 499.0 - https://aleph.svkhk.cz/F?func=direct&doc_number=000365540&local_base=katalog&format=999 Haswellovy lokomotivy StEG s vnějším rámem - https://aleph.svkhk.cz/F?func=direct&doc_number=000246625&local_base=katalog&format=999 Kesslerovy nákladní lokomotivy soustavy Engerth o uspořádání pojezdu C 2’ dráhy MIDI (Francie) a StEG - https://aleph.svkhk.cz/F?func=direct&doc_number=000234240&local_base=katalog&format=999 . V knihovnách se najde téměř všechno. Jak říkám, lidé prostě nečtou a proto mi pak nerozumí. Přitom ty knihy si může vypůjčit každý v rámci meziknihovní výpůčky, Studijní a vědecká knihovna v Hradci králové není pro VIP členy, je to univerzální knihovna, stejně jako městská. --195.113.185.139 3. 3. 2016, 15:14 (CET)

Lokomotiva 752[editovat zdroj]

Ahoj, zpochybnil jsem faktickou přesnost tohoto článku, i když je dále zpřesněno přeznačeni na 751.3, protože vnáší chaos do značení lok. řad - v ČR v současnosti nejezdí jediná 752, kdežto 752.6 jsou reko-brejlovci. Můžeš se na to ještě, prosím, podívat? Díky, --Z.Johny (diskuse) 12. 8. 2016, 10:23 (CEST)

Lokomotiva ČME3[editovat zdroj]

Ahoj, zařadil jsem tvůj článek Lokomotiva ČME3 mezi Dobré. Gratuluji! --RomanM82 (diskuse) 8. 10. 2016, 18:01 (CEST)

Ahoj, děkuju, jsem rád že se práce vyplatila, ale článek určitě není "můj", pouze jsem jej přepracoval a doplnil. Matijak (diskuse) 8. 10. 2016, 18:02 (CEST)
Jelikož jsi autorem odhaduji 95% textu, tak je tvůj, není potřeba být zbytečně skromný. Hlupákům a nadutcům se stejně nezavděčíš, což jsi na své diskuzní stránce už určitě poznal.--RomanM82 (diskuse) 8. 10. 2016, 18:16 (CEST)

Lokomotiva[editovat zdroj]

Zdravíčko, mám pochypnost, že autorský zákon umožňuje vytěžit jednu publikaci a napsat z ní článek o lokomotivě. Proto to dávám k posouzení kolegům.

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

© Dobrý den, oceňujeme Váš příspěvek, ale bohužel nemůžeme přijmout text chráněný autorským právem převzatý bez dovolení z webových stránek či odjinud. Podívejte se, prosíme, na stránku Lokomotiva 477.0, a pokud jste autorem původního díla nebo máte od autora svolení k dalšímu šíření podle licencí GFDL a CC-BY-SA 3.0, doložte to prosím e-mailem obsahujícím svolení autora. K Vámi vloženému textu byla vznesena námitka, že se nápadně podobá textu z: BOREK, Vladislav. Parní lokomotivy 475.0, 476.1 a 477.0 (1). Praha : Corona, 2009. 386 s. ISBN 978-80-86116-56-3.

Užitečné rady o přispívání do Wikipedie a o některých základních pravidlech najdete na stránkách Wikipedie:PrůvodceWikipedie:Váš první článek. Díky za pochopení.

--Juandev (diskuse) 5. 11. 2016, 11:00 (CET)

Zdravím. V referencích je sice uvedena tato publikace, ale informace uvedené v článku nejsou zdaleka čerpány jen z ní. O řadu 477.0 se zajímám už nějaký pátek a vycházel jsem také z materiálů, které s danou knihou (resp. dvojknihou) nemají nic společného, akorát se zkrátka nedají ozdrojovat (výpisky z dalších publikací, vlastní sbírka). Pokud máte danou publikaci doma (jako že zřejmě ne), nebo se aspoň trochu zajímáte o historii železnic a lokomotiv, víte o čem mluvím. Je mi líto že máte potřebu článek, u kterého usiluji o zařazení mezi DČ a který jsem se snažil z pahýlu dostat nahoru, takto recenzovat a navrhovat na MPAP, ale posouzení samozřejmě nechám na ostatních. Pěkný den. Matijak (diskuse) 5. 11. 2016, 11:05 (CET)
Nesmysl. Když se něco vlastními slovy napíše podle 1 zdroje, tak to cp není. Kolega Juandev má zase recenzní náladu (Skalník, Levhart, Vakoplšík...) OJJ, Diskuse 5. 11. 2016, 11:20 (CET)

@Matijak: a proč tam ty ostatní zdroje neuvádíte?--Juandev (diskuse) 5. 11. 2016, 11:24 (CET)

Až mi řeknete, jestli je pro vás relevantní 60 let starý novinový článek článek nebo kniha předávky dané lokomotivy, popřípadě ústní sdělení lidí, kteří o daných strojích vědí ještě víc než já a nejsou do žádné JPP, potom se o tom můžeme dále bavit. Kdybych dané knihy opsal do písmene stejně, není o čem diskutovat, ale nejde mi do hlavy proč máte zájem na tom zbytečně nechávat posuzovat články, když mají recenzenti práce už takto nad hlavu. Jak jsem jich uvedl, článek rozhodně není založen na jednom zdroji. Pokud vám můžu dát radu, kupte si danou knihu, nebo aspoň půjčte v knihovně, a napište, kde se ten text tak těsně podobá originálu. Děkuji. Matijak (diskuse) 5. 11. 2016, 11:31 (CET)
(s e.k.) Vhodným sekundárním zdrojem jsou například odborné monografie psané specialistou v daném oboru publikované renomovaným nakladatelstvím....sekundární zdroje jsou hlavním typem materiálů, na které by se měly články ve Wikipedii odkazovat ve svých referencích...Zdroje by měly dané tvrzení podporovat přímo v té podobě, jak je prezentováno v článku... Hádejte, odkud to mám. Některé historické články by ani bez vytěžení monografie nemohly vzniknout. Osobní zkušenost a vlastní poznámky podporují kritické hodnocení zdrojů, které je rovněž podporováno doporučením, z nějž cituji. Neopověděl jste na otázku, zda tu knihu máte k disposici a zda jste schopen "nápadnou podobnost" posoudit. Šablonu odebírám. --Uacs451 (diskuse) 5. 11. 2016, 11:39 (CET)

@Matijak. Nemusí se jednat o přímé opisy. Je tu ale zákon o vytěžování databáze. Viz kauza Pajast.

Nicméně v tomto případě to může dopadnout dobře, když píšete o jiných zdrojich. Co se těch týče, nejde o to, co mě připadá relevantní, ale co je relevantní pro Wikipedii. Takže 60 let starý článek bude podle mne ok,horší už to bude s předávací knihou, která asi bude primárním zdrojem.

Co se týče vytížení recenzentů. Copyvio posuzují jiní lidé, něž recenzenti. Začíná to vypadat, že hlavním problémem tohoto článku budou zdroje. – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Juandev (diskusepříspěvky)

Nepotřebujete si odpočinout, Juane? --Uacs451 (diskuse) 5. 11. 2016, 14:24 (CET)
Mě by také zajímalo, zda-li se chystáte odpovědět na dvě otázky, které jsem položil už na začátku; zaprvé jestli vlastníte (či máte k dispozici) danou publikaci a máte tedy pro své tvrzení aspoň nějaký důkaz, a za druhé, zda-li jste aspoň v nejobecnější rovině schopen zhodnotit, jestli je článek opravdu takovou kopií oné knihy, či ne. Vaše věta nejde o to, co mě připadá relevantní, ale co je relevantní pro Wikipedii je sice hezká, ale když už článek hodnotíte, měl byste být vzdělán s danou problematikou alespoň v základech obeznámen, což například uživatel Uacs451, který tu s Vámi také debatuje, na rozdíl od Vás zřejmě je. Já se také nehrnu do recenzí článků např. o stavbách či politice (dosaďte si jako proměnnou klidně i něco jiného), anžto nejsem v daném oboru toliko znalý, jako ostatní uživatelé. Jestli nejste schopen aspoň na tyto základní otázky odpovědět, potom celá debata ztrácí smysl. Matijak (diskuse) 5. 11. 2016, 14:39 (CET)
Ještě pravidlo pro použití šablony Copyvio: ...Každý text porušující autorská práva musí být fyzicky odstraněn a nahrazen touto šablonou. (Ztučnění je originální.) Protože Juan evidentně knihu nemá a neumí to tudíž udělat, jen tak blufuje. --Uacs451 (diskuse) 5. 11. 2016, 14:45 (CET)
Kniha ve formě technické monografie s největší pravděpodobností databází není, takže těžko může jít o její vytěžování. Ledaže by tu z ní byly hromadně kopírovány nějaké tabulky s jinde nedostupnými údaji nebo rozsáhlé netriviální statistické údaje. --Harold (diskuse) 5. 11. 2016, 15:11 (CET)

Matijak: Na dvě otázky jsem již částečně odpověděl, ale pokud to nestačí zkusím to jinak. a) knihu nevlastním, když je ale čerpáno jen z jedné knihy nabývám podezření, že je to porušením AP. b) nerozumím otázce.

Jinak o vzdělání daným směrem mluviti je irelevantní, protože mi se tu teď o obsahu nebavíme. My se tu bavíme o autorském právu a k tomu jsem přičichl.--Juandev (diskuse) 5. 11. 2016, 15:59 (CET)

Někde je snad napsáno, že jsem čerpal pouze z jedné knihy (potažmo onoho dvojsouboru)? I v referencích je to několikrát uvedeno, navíc jsem zde detailně vysvětlil, že jsem vycházel z výpisků z dalších publikací a také dokumentů z vlastní sbírky, které zde zkrátka některé ozdrojovat nejdou. Když nerozumíte druhé otázce, je to váš problém, srozumitelnější už to napsat neumím a všichni ostatní co se zde vyjádřili to zdá se pochopili. Matijak (diskuse) 5. 11. 2016, 16:03 (CET)
Já to vidím takto: Kolega je činný na Wikislovníku. Od začátku moc nerozumím, jak se dá tvořit slovník neporušující autorská práva, totiž jak ho udělat bez vytěžování existujícího slovníku; proto také na Wikislovníku nepůsobím. Tam si kolega zřejmě osvojil a oblíbil tento termín. Podle mě blufuje. Jak píše Harold, zde s největší pravděpodobností o vytěžování nejde. --Uacs451 (diskuse) 5. 11. 2016, 16:17 (CET)

Železná hvězda kvalitního wikipedisty[editovat zdroj]

Gratuluji k velmi pěknému článku a pěkný den přeji, --Jann (diskuse) 24. 1. 2017, 16:35 (CET)

I já gratuluji. --Jan Polák (diskuse) 25. 1. 2017, 18:37 (CET)
Děkuji všem a doufám, že vyznamenání svou další prací „odpracuji“ :-) Matijak (diskuse) 25. 1. 2017, 20:42 (CET)

Wikikytička[editovat zdroj]

Kvalitní hvězda[editovat zdroj]

Gratuluji. --Jan Polák (diskuse) 24. 4. 2017, 03:57 (CEST)
Děkuji pěkně za ocenění i gratulaci, velmi si toho vážím. Bohužel, v současné chvíli mám povinností a závazků nad hlavu, takže práce na Wikipedii jsem nucen (snad jen dočasně) omezit. Doufám, že se brzy budu moci vrátit a pokračovat v rozdělané práci. Matijak (diskuse) 24. 4. 2017, 12:22 (CEST)
Měl by sis v životě ujasnit priority: Wikipedie až na prvním místě! :-) Ale vážně, někdy méně znamená více, tak zase na brzkou shledanou. Gumideck (diskuse) 24. 4. 2017, 21:03 (CEST)
Neříkám že budu zcela nečinný, spíš jen musím pozastavit práce na přípravě větších textů, kterými jsem chtěl doplnit a zrekonstruovat některé články. Časový harmonogram který jsem si naplánoval ale snad dodržím :-) Matijak (diskuse) 24. 4. 2017, 21:06 (CEST)

Personal contact[editovat zdroj]

I have some private questions to you to some railway themes at region most. So please contact me, maybe FB or mail.

Greetings from germany. --Sandmann4u (diskuse) 5. 6. 2017, 00:49 (CEST)

Lokomotiva 759[editovat zdroj]

Řád lokomotivy Tomáše

ahoj, zařadil jsem článek mezi DČ, gratuluji. --RomanM82 (diskuse) 23. 9. 2017, 19:12 (CEST)

Ahoj, rovněž gratuluji k dalšímu pěknému železničnímu počinu a přidávám řád lokomotivy Tomáše. Gumideck (diskuse) 23. 9. 2017, 19:34 (CEST)
Gratuluji. --Jan Polák (diskuse) 23. 9. 2017, 23:46 (CEST)

WPQ[editovat zdroj]

Ahoj, je mi jasné, že času asi nemáš nazbyt, ale přece jen trochu hujeřiny :-) Ve WikiProjektu Kvalita máš dvě lokomotivy, které se tváří jako těsně před udělením stříbrného puzzlíku. Myslím, že by byla velká škoda nechat to plavat. Dotáhneš je mezi dobré články? Před nějakým časem jsi dával k recenzi hradecké nádraží. U něj nejsi hlavním autorem, nikdo se do recenzí nepustil a popravdě asi ani nepustí, protože na tom článku bude patrně hodně práce, do které se nikomu moc nechce. Což to z recenzního řízení stáhnout? Měj se. Gumideck (diskuse) 27. 9. 2017, 21:14 (CEST)

Ahoj, no, docela ses trefil – měl jsem teď dost roboty a příprav na nový semestr, takže jsem se přípravě nějakého nového „materiálu“ příliš nevěnoval. Leží mi tu rozdělané některé ty tratě BNB, co bych chtěl do listopadu povydávat při příležitosti 150-letého výročí, čemuž teď dávám prioritu, doufám že to stihnu. To hradecké nádraží je asi vhodné hodit k ledu, protože já sám na to moc podkladů, natož času, nemám. U těch lokomotiv – kyklop se nám povedl, ale o co dalšího se jednalo? Na recenzní stránce jsem už nenašel. Díky a také se měj! --Matijak (diskuse) 28. 9. 2017, 19:50 (CEST)
Trefil jsem se proto, že jsi před časem říkal, že toho času moc nebude :-) Na ty tratě se těším, ty, prosím, k ledu nedávej :-) Články, které prošly alespoň dvěma recenzemi a články vyhodnocené se zapisují na samostatnou stránku. Jde tedy o lokomotivy 477.0 a 363. Takže kdyby se Ti chtělo trošku ošidit studium a víc se věnovat Wikipedii... :-) Gumideck (diskuse) 28. 9. 2017, 20:00 (CEST)