Východní Krušnohoří
 Východní Krušnohoří | |
|---|---|
_2019-10-27_Bu%C4%8Dina.jpg) bučina v přírodní památce Drmaly | |
| Základní informace | |
| Nadm. výška | 280–877 m n. m. |
| Rozloha | 14 635,1328 ha |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem |
| Umístění | Krušné hory |
| Souřadnice | 50°41′59,84″ s. š., 13°52′40,02″ v. d. |
  Východní Krušnohoří | |
| Další informace | |
| Kód | 5504 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Východní Krušnohoří je evropsky významná lokalita v Krušných horách v Ústeckém kraji, která se táhne od Tisé až po Jirkov. Rozkládá se na zhruba 146 km² a zasahuje na území okresů Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem.[1]
Součástí přírodního parku je řada maloplošných chráněných území, mezi něž patří národní přírodní rezervace Jezerka, přírodní památky Buky na Bouřňáku, Cínovecký hřbet, Červený Hrádek, Domaslavické údolí, Drmaly, Lomské údolí, Pod Lysou horou, přírodní rezervace Černá louka a Vlčí důl, a ptačí oblasti Labské pískovce a Východní Krušné hory. V oblasti se též nachází hned několik památných stromů, např. Žeberská lípa.[1]
Kácení bučin
Acidofilní a květnaté bučiny u Horního Jiřetína byly zařazeny do soustavy Natura 2000 jako součást evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. V oblasti se vyskytuje celá řada vzácných rostlin a živočichů, mezi které patří ptáci sokol stěhovavý, orel mořský, holub doupňák a jestřáb lesní nebo brouci roháč obecný, tesařík alpský či kovařík fialový.[zdroj?!] Navzdory tomu však probíhá na tomto území již řadu let těžba dřeva v nejstarších bukových porostech a výsadbou nepůvodních druhů dřevin je ohrožen celý místní ekosystém.[zdroj?!]
Plánovanou těžbu v bučinách na podzim roku 2021 kritizovala organizace Greenpeace ČR.[2] která podala rozsáhlý podnět České inspekci pro životní prostředí[3] Výzvu k zajištění adekvátní ochrany lesů adresovali vědci Ministerstvu životní prostředí a Krajskému úřadu Ústeckého kraje.[4] Vyhlášení bezzásahové území podpořilo více než 12 000 občanů, kteří podepsali petici za záchranu bučin.[2]
Po zákonem stanovené lhůtě byla tak podepsána s vlastníkem lesa, společností I.H.Farm, smlouva o ochraně území, která vymezuje 200 hektarů lesa do tzv. bezzásahového území.[5] Úřad Ústeckého kraje však ještě před platností této smlouvy (1. leden 2022[5]) povolil těžební zásahy i v tomto budoucím bezzásahovém území, čímž mohl být narušen biotop a samotný předmět ochrany – více než sto let staré zachovalé buky.[6] Společnost I.H.Farm byla navíc obviněna z protiprávního jednání, kterého se dopustila tím, že v evropsky významé lokalitě vysazovala bez povolení nepůvodní druh dřeviny (konkrétně douglasku tisolistou) a Česká inspekce pro životní prostředí udělila vlastníkovi za tento nezákonný postup napomenutí.[7]
Reference
- ↑ a b EVL Východní Krušnohoří [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-11-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Greenpeace kritizuje nový plán těžby krušnohorských bučin, který počítá s kácením v bezzásahovém území. Greenpeace Česká republika [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Bučiny v likvidaci [online]. Česká televize [cit. 2021-12-23]. Vložené video pořadu Nedej se. Dostupné online.
- ↑ Vědci: Výzva k ochraně bučin v EVL Východní Krušnohoří. Ekolist.cz [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Jak se na ochranu krušnohorských bučin dívají vědci a co vše úřady slíbily a nesplnily. Greenpeace Česká republika [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Ústecký kraj schválil kácení bučin v budoucím bezzásahovém území. Greenpeace se odvolává k MŽP (TZ Greenpeace ČR). Silvarium [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné online.
- ↑ KREJČOVÁ, Nikol. Nikol Krejčová: Česká inspekce životního prostředí uznala I. H. Farm vinnou z vysazování nepůvodních dřevin v bučinách. Ekolist [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Východní Krušnohoří na Wikimedia Commons
