Virgil Ivan Grissom
| Virgil Ivan „Gus“ Grissom | |
|---|---|
_Grissom_portrait.jpg) | |
| Astronaut NASA | |
| Státní příslušnost | Spojené státy americké |
| Datum narození | 3. dubna 1926 |
| Místo narození |  Indiana, USA |
| Datum úmrtí | 27. ledna 1967 (ve věku 40 let) |
| Místo úmrtí | Mys Canaveral, USA |
| Předchozí zaměstnání | testovací pilot |
| Čas ve vesmíru | 5 hodin a 7 minut |
| Kosmonaut od | 1959 |
| Mise | Mercury-Redstone 4, Gemini 3, Apollo 1 |
| Znaky misí |    |
| Kosmonaut do | 1967 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Virgil Ivan Grissom také Gus Grissom (3. dubna 1926 Mitchell, Indiana[1] – 27. ledna 1967 Cape Canaveral, Florida) byl americký astronaut, který se zúčastnil programů Mercury, Gemini a Apollo, tragicky zahynul v roce 1967 při požáru modulu Apolla 1.
Život
Mládí a výcvik
Po skončení střední školy se roku 1944 dobrovolně přihlásil do armády, absolvoval letecký výcvik. Po skončení druhé světové války ho armáda z letectva propustila. Rozhodl se ke studiu na Purdueově univerzitě, kde po čtyřech letech získal titul strojního inženýra, načež se do armády vrátil. Dokončil svůj letecký výcvik a v roce 1951 začal létat u 334. eskadry stíhačů. Byl nasazen do bojů v Koreji.[2] Po korejské válce se vrátil do Spojených států amerických. V letech 1956 až 1957 absolvoval školu zkušebních pilotů na Edwardsově letecké základně a pak pracoval jako letecký instruktor na Wrightových–Pattersonově letecké základně a také studoval letecké inženýrství. Poté se přihlásil k první skupině budoucích amerických astronautů[2], 9. září 1959 byl přijat a také mezi prvními astronauty letěl do vesmíru. Byl ženatý a měl dvě děti. Používal přezdívku Gus.
Lety do vesmíru
Letěl sám v kosmické lodi Liberty Bell 7 při misi Mercury-Redstone 4 z kosmodromu na Mysu Canaveral. Byl to druhý americký balistický let, bez obletů Země a proto nebývá považován za let do vesmíru. Let trval pouze 16 minut a skončil na hladině Atlantského oceánu. Při přistání unikl smrti, když se na poslední chvíli vyprostil z potapějící kabiny Mercury 4.[2]
Dalšího letu se účastnil na jaře roku 1965 z mysu Canaveral na palubě Gemini 3 společně s Johnem Youngem. Byl to první let z Programu Gemini. Během čtyřhodinového letu obletěli třikrát Zemi a přistáli dosti tvrdě v kabině s pomocí padáků na hladině Atlantského oceánu. Mise byla hodnocena jako velice úspěšná.
Potřetí měl odstartovat do vesmíru v rámci letu AS 204, dnes známém pod označením Apollo 1. Měl v něm zastávat funkci velitele posádky. Během simulovaného odpočítávání při výcviku na startovací rampě vypukl dne 27. ledna 1967 v kabině Apolla 1 požár, při němž spolu s Edwardem Whitem a Rogerem Chaffeem zahynul.[3] Bylo mu 40 let.
- Liberty Bell 7 – Mercury-Redstone 4 (21. července 1961)
- Gemini 3 ( 23. března 1965)
Zajímavosti
V roce 1987 byl zapsán v Ohiu do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy). Stejně jako Roger Bruce Chaffee je pohřben na Arlingtonském národním hřbitově.
Odkazy
Reference
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti USA, s. 358.
- ↑ a b c PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 431.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Virgil Gus Ivan Grissom, s. 328.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Virgil Ivan Grissom na Wikimedia Commons - Virgil Ivan Grissom na webu SPACE 40
- Američtí astronauti
- Američtí inženýři
- Američtí letci
- Američtí důstojníci
- Členové National Aviation Hall of Fame
- Testovací piloti
- Osobnosti na poštovních známkách
- Narození 1926
- Narození v Indianě
- Narození 3. dubna
- Oběti požárů
- Úmrtí 27. ledna
- Úmrtí na Floridě
- Úmrtí 1967
- Pohřbení na Arlingtonském národním hřbitově
- Nositelé Congressional Space Medal of Honor
- Nositelé NASA Distinguished Service Medal
- Nositelé Záslužného leteckého kříže (USA)
- Inženýři 20. století
- Nositelé Air Medal