Miloš Klika
| prof. MUDr. Miloš Klika | |
|---|---|
| Narození | 3. dubna 1890 Praha |
| Úmrtí | 21. srpna 1962 (ve věku 72 let) Praha |
| Vzdělání | Lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | lékař, urolog, sběratel umění |
| Rodiče | Čeněk Klika |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Miloš Klika (3. dubna 1890 Praha – 21. srpna 1962 tamtéž) byl profesor urologie lékařské fakulty University Karlovy v Praze a významný sběratel umění.
Život
Otec Miloše Kliky MUDr. Čeněk Klika (20. 1. 1865 - 6. 10. 1938)[1] působil jako rodinný lékař v Praze na Ovocném trhu. Byl jedním z prvních hygieniků (fyziků) Královského hlavního města Prahy a zasedal v městské radě. Byl přítelem A. B. Svojsíka, náčelníka a zakladatele československého skautu a také prvním starostou českých skautů. Miloš Klika byl rovněž činný v českém skautingu a roku 1914 byl na ustavující Valné hromadě nově založené organizace Junák – český skaut v Umělecké besedě v Praze zvolen zástupcem jednatele.[2] V témže roce ukončil studia na lékařské fakultě v Praze.
Za první světové války byl nejprve na frontě, ale nakonec jako lékař působil v Maďarsku a odtamtud se po válce vrátil do Československa. Oženil se a roku 1919 se narodil syn Jaromír, později rovněž známý lékař. Za války se naučil maďarsky a proto byl roku 1919 vyslán se skupinou českých lékařů do Bratislavy, aby od Maďarů převzali Slovenskú štátnú nemocnicu v Bratislavě. V roce 1923 se v Bratislavě habilitoval z urologie, v roce 1927 byl tamtéž jmenován mimořádným profesorem. Rodina žila v Bratislavě do roku 1928 a poté se vrátila do Prahy, kde Miloš Klika provozoval soukromou praxi. V roce 1933 byl pověřen zřízením a vedením Okresní nemocenské pojišťovny v Klimentské ulici. S účinností od roku 1939 byl jmenován mimořádným profesorem pražské lékařské fakulty.
Přátelil se s generálem Aloisem Eliášem i jeho ženou a byl jejich osobním lékařem. Za války fingoval Eliášovy zdravotní problémy i záznamy o návštěvách ordinace v době, kdy byl Eliáš na tajných schůzkách. Miloš Klika byl patrně duchovním otcem tzv. chlebíčkové aféry, kdy Eliáš na recepci nabídl sedmi novinářům-kolaborantům chlebíčky otrávené bakteriemi tyfu, tuberkulózy a botulotoxinu.[3] Byl vyšetřován gestapem a proběhla u něj domovní prohlídka, ale nakonec nebyl obviněn. V té době netušil, že jeho syn je zapojen do protinacistického odboje ve Zpravodajské brigádě Zbojník a doma ukrývá např. plány německé protiletecké obrany Prahy určené k odeslání do Londýna.[4]
Prof. MUDr. Miloš Klika působil po válce jako asistent pro urologii na II. chirurgické klinice VFNS, kde jako první prosazoval oddělit samostatnou urologickou kliniku od chirurgie. Po komunistickém převratu roku 1948 přišel o titul i postavení profesora Lékařské fakulty[5] a v letech 1949 – 1959 zastával místo vedoucího urologické ambulance v OÚNZ Praha 5. Patří k zakladatelům československé urologie. Napsal první čs. urologickou dvoudílnou monografii ”Praktikum urologie” (1927 - 1928) a několik učebnic urologie.[6]
Sběratel umění
Miloš Klika začal sbírat moderní umění po návratu do Prahy počátkem 30. let. Navázal zde četná osobní přátelství s výtvarníky, mezi jinými s Janem Zrzavým, Josefem Ladou, Františkem Muzikou nebo Josefem Lieslerem. Na výběru děl se podílel i jeho bratr Zdeněk Klika a historik umění Jaromír Pečírka.
Sbírka Miloše Kliky čítala kolem 160 obrazů, kreseb a grafických listů. Roku 1960 odkázal v závěti 25 obrazů Národní galerii. Notářský převod daru proběhl v letech 1962-1963. Oficiální ocenění obrazů na pouhých 255 000 korun neodpovídalo jejich kvalitě a výrazně podhodnotilo díla lyricko-imaginativní a surrealistická.[7] Soubor obsahoval dva rozměrné obrazy Maurice Vlamincka, pět děl Emila Filly z různých tvůrčích etap, Podkarpatskou krajinu Jana Zrzavého ze 40. let, obraz Josefa Šímy Berenice[8], rozměrné surrealistické plátno Jindřicha Štyrského Akáty z roku 1931[9] a další dvě malby Štyrského a jednu od Toyen z jejich vrcholného surrealistického období, dále obrazy Františka Muziky, Aloise Wachsmana, Václava Rabase ad.
O okolnostech daru, který učinil na úkor své rodiny, není nic bližšího známo.[10] V souvislosti s tímto darem i předchozími "dary" Vincence Kramáře a Františka Čeřovského se objevily první články, které krotce obhajovaly "správné" soukromé sběratelství a kladly ho do kontrastu s "hromaděním nebo skrýváním majetku",[11] za které byli koncem 50. let sběratelé Jaroslav Borovička nebo Václav Butta odsouzeni do vězení a sbírky jim byly konfiskovány. Podle Luboše Hlaváčka "Kultivovaný lékař Miloš Klika takto za svého života vytvořil soubor, který „podstatně obohacuje a rozšiřuje naše sbírky.“ Kulturní hodnota daru i jeho vlastní sběratelský smysl však především „pobízí, abychom se správně stavěli k současné zálibě sbírat obrazy a grafické listy, která i v socialistické společnosti má své místo.“[12] V dobovém tisku byl Klikův odkaz reflektován jako "šlechetný akt v duchu nejlepších tradic uvědomělého soukromého sběratelství".[13][14][15]
Reference
- ↑ Muži od skautské kolébky XI.
- ↑ Český skaut v období 1914-1918, I. Ustavující valná hromada, konaná dne 15. června 1914 v Umělecké besedě v Praze II
- ↑ HOCKÁ, Eva. Rekonstrukce „chlebíčkové aféry“ – atentát v režii odboje. Mzone.cz [online]. 2011-11-27 [cit. 2015-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-26.
- ↑ Paměť národa: MUDr. Jaromír Klika (* 1919 †︎ 2015)
- ↑ Wikiskripta: Historie Urologické kliniky VFN a 1.LF UK v Praze
- ↑ Zdraví a zdravotnictví: Klika Miloš
- ↑ Rusinko M, 2018, s. 241-245
- ↑ Národní galerie Praha: Josef Šíma, Podobizna Berenice Abbottové, 1928
- ↑ Národní galerie Praha: Jindřich Štyrský, Akáty, 1931
- ↑ Chmelařová M, 2016, s. 148
- ↑ Jiří Šetlík, V Malé výstavní síni Národní galerie (k odkazu MUDr. M. Kliky), Literární noviny 12, 1963, 30.3.
- ↑ Luboš Hlaváček, K uměleckému sběratelství nejen Miloše Kliky, Kulturní tvorba 1963
- ↑ re. Odkaz lékaře Národní galerii, Lidová demokracie 19, 1963, 3.4.
- ↑ dl. Cenný přírůstek v Národní galerii, Lidová demokracie 19, 1963, 14.4.
- ↑ Odkaz prof. dr. M. Kliky Národní galerii, Práce 1963, 3.4.
Literatura
- Marcela Rusinko, Snad nesbíráte obrazy? Cesty soukromého sběratelství moderního umění v českých zemích v letech 1948-1965, MUNI a P&B Publishing, Brno 2018, ISBN 978-80-7485-157-5
- Marcela Chmelařová, Cesty soukromého sběratelství moderního umění v českých zemích v letech 1948 – 1965, disertační práce, FF MUNI Brno 2016
