Kněžský seminář v Hradci Králové
| Kněžský seminář v Hradci Králové | |
|---|---|
,_Na_Hrad%C4%9B_91,.JPG) Seminář v roce 2012 | |
| Účel stavby | |
V současné době knihovna | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Výstavba | 1706–1714 |
| Přestavba | 1767, 1789–1790, 1805, 1888, 2006–2007 |
| Stavebník | Diecéze královéhradecká |
| Poloha | |
| Adresa | Na Hradě 91/3, Hradec Králové,  Česko |
| Ulice | Na Hradě |
| Souřadnice | 50°12′38,94″ s. š., 15°49′57,75″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 31886/6-404 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bývalý kněžský seminář je komplex několika budov v Hradci Králové, které sloužili jako katolické učiliště královéhradeckého biskupství. V současnosti (2022) jej využívá Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové jako knihovnu.
Historie
Původní budovy a stavba semináře
Na místě současné stavby stál původně královský hrad, který ve 14. století sloužil jako sídlo českých královen Elišky Rejčky a Alžběty Pomořanské. Roku 1423 byl za husitských válek zbourán.[1] V první polovině 16. století došlo k obnovení části zřícenin a okolo roku 1556 ke zřízení purkrabského soudu pro kraj hradecký. V roce 1586 byl dostavěn i purkrabský dům.[2] Po jeho přenesení do Prahy připadl dne 23. září 1706 pozemek královéhradecké diecézi, kterou vedl Tobiáš Jan Becker. V letech 1706 až 1714 byl na jeho místě vystavěn biskupský seminář a kostel svatého Jana Nepomuckého. Později byla do pozemku začleněna i budova hradeckého purkrabství, která byla upravena na oratoř.[3]
Kněžský seminář
Roku 1762 vyhořel při požáru města sousední dům čp. 91 a o tři roky později jej za 500 Zlatých zakoupilo biskupství pro potřeby semináře. Přestavbu budovy prováděl hradecký stavitel František Kremer a objekt měl sloužit jako sídlo rektora. Roku 1767 byl zrušen jezuitský řád a tehdejšímu biskupovi Josefu Adamu Arcovi velmi záleželo na získání jezuitské knihovny pro kněžský seminář. O rok později bylo rozhodnuto o přesunutí knihovny jinam, avšak bylo tomu zabráněno a bibliotéka se stala součástí semináře.[4] V letech 1789 až 1790 byla budova opět přestavěna, tentokrát Antonínem Kremerem (synem Františka Kremera). Byla vybudována přístavba, která uzavřela areál semináře a kostela od ulice.[5]
,_Na_Hrad%C4%9B_91.JPG)
Ve školním roce 1802–1803 studovalo v semináři 94 bohoslovců. V roce 1805 došlo k zakoupení sousední budovy čp. 180 (dnes čp. 92), kde byla zbudována seminární knihovna a ložnice. 24. srpna 1814 těžce zasáhl budovu požár, který zničil střechu semináře i přilehlého kostela, byly poničeny všechny stropy i klenby v přízemí a ohni podlehla i většina nábytku a knih. Rekonstrukční práce trvaly až do roku 1820.[3] Roku 1839 bylo rozhodnuto o koupi domů čp. 93 a 94. Tímto krokem získal seminář další prostory pro svou činnost a roku 1858 měl v jednopatrových budovách celkem 38 obytných místností a 9 komor.[5] V šedesátých letech 19. století postihly objekt hned dvě tragédie. 23. října 1863 vypukl v půdních prostorách požár a jeho následkem shořely všechny střechy semináře, přilehlý kostel zůstal neporušen. O tři roky později utrpěl seminář další ránu při ostřelování města pruskými vojsky. Do seminárního areálu dopadly celkem 3 dělostřelecké granáty. Komplex byl opraven až roku 1888.[5] Roku 1874 se změnou zákona ze semináře stalo diecézní učiliště.[6] Počátkem 20. století vykonával funkci rektora ThDr. František Reyl, pozdější senátor za Československou stranu lidovou.[7]
Po uzavření semináře
Konec semináře nastal přijetím vládního nařízení ze 14. července 1950 o bohosloveckých fakultách.[8] O dvanáct dní později byl biskupský seminář v Hradci Králové zrušen.[9] Ve stejném roce se do budovy nastěhovala knihovna Lékařské fakulty v Hradci Králové. Roku 1964 byl komplex prohlášen kulturní památkou a roku 1986 se dočkal opravy. Kostel svatého Jana Nepomuckého v roce 1976 přestavěn na hudební síň.[10]
V letech 2006 a 2007 došlo ke kompletní rekonstrukci budovy knihovny. Po rekonstrukci zde zahájila provoz také Galerie Na Hradě, která zahájila svůj provoz 2. října 2007.[5][11]
Popis
Kněžský seminář
Komplex tvoří srostlice bezvěžového centrálního kostela, k němu na východě přilehlého bývalého purkrabského domu a jižně přistavěných budov bývalého kněžského semináře s uzavřenou čtyřkřídlou dispozicí kolem arkádového dvora. Ve vrcholu vstupní brány stojí socha svatého Jana Nepomuckého, patrona kostela. Dále zde nalezneme spojovací křídlo uzavírající na jižní straně dvorek před kostelem a arkádovou zeď s přístřeškem na západní straně dvorku. Celý komplex je situován v severozápadním rohu historického jádra na místě dřívějšího královského hradu.[12] Odtud také pochází místní název „Na Hradě“. Ložnice a učebny jsou dnes přestavěny na knihovnu a kanceláře a uprostřed objektu nalezneme centrální atrium, které je návštěvníky využíváno ke studiu i relaxaci.[13][14]
Kostel svatého Jana Nepomuckého
Kostel je centrální, k severu orientovaná jednolodní stavba na obdélném půdorysu se sedlovou střechou a stříkanou omítkou. Interiér kostela je předělaný ve stylu berounských benediktýnů s geometrickým členěním.[15]
Purkrabský dům
Renesanční budova vystavěná v letech 1585 až 1586 na obdélníkovém půdorysu. Jeho severní fasádu, jež je v nárožích vzepřena mohutnými opěrnými pilíři, člení zdvojená renesanční okna v přízemí a prvním patře. Z původního královského hradu se coby součást purkrabství dochovala pouze klenutá síň.[16][17]
Odkazy
Reference
- ↑ Kostel sv. Jana Nepomuckého, Hradec Králové. Informuji.cz [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
- ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Hrad Hradec Králové, Hradec Králové. www.hrady.cz [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Historie budovy Na Hradě | Lékařská fakulta UK v Hradci Králové. www.lfhk.cuni.cz [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
- ↑ NEUMANN, Augustin Alois, Paběrky z konsistorního archivu v Hradci Králové, Hradec Králové 1930, s. 50-51. Dostupné online
- ↑ a b c d S.R.O, Turistika cz. Dům čp. 91 v ulici Na Hradě v Hradci Králové. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Zákon 50/1874 ř.z.. spcp.prf.cuni.cz [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Adressář a schematismus král. věnného města Hradce Králové, Hradec Králové 1911. Dostupné online
- ↑ INFO@AION.CZ, AION CS-. 112/1950 Sb. Vládní nařízení o bohosloveckých fakultách. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Jiří. Lékařská knihovna v Hradci Králové slaví 75 let. www.ukforum.cz [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Městská hudební síň a kostel sv. Jana Nepomuckého. Hradecký deník. 2008-06-05. Dostupné online [cit. 2022-02-01].
- ↑ Historie výstav na Lékařské fakultě v HK | Lékařská fakulta UK v Hradci Králové. www.lfhk.cuni.cz [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
- ↑ seminář kněžský, purkrabský dům a kostel sv. Jana Nepomuckého - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Článek | Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. www.svkhk.cz [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Detail dokumentu - G0218217. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Kudy z nudy - Kostel sv. Jana Nepomuckého v Hradci Králové. web.archive.org [online]. 2021-01-28 [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Bývalý kněžský seminář dnešní Lékařská knihovna Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové - Architektonické památky - Městská architektura - Česká republika - Královéhradecký kraj. www.historickasidla.cz [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, Turistika cz. Purkrabský dům v Hradci Králové. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
