Sedlec (Korozluky)
| Sedlec | |
|---|---|
 Střed osady | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Korozluky |
| Okres | Most |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°29′3″ s. š., 13°42′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 49 (2021)[1] |
| Katastrální území | Sedlec u Obrnic (2,9951 km²) |
| Nadmořská výška | 214 m n. m. |
| PSČ | 434 01 |
| Počet domů | 16 (2011)[2] |
  Sedlec | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 69621 |
| Kód k. ú. | 669628 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sedlec (německy Sedlitz) je osada, která je součástí obce Korozluky v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 214 metrů asi 5,5 km jihovýchodně od města Mostu. Ze severu je osada ohraničena říčkou Srpinou a železniční tratí a ze severovýchodu ji obepíná silnice I/15 z Loun do Mostu.
Název
Název vesnice je odvozen jako zdrobnělina ze základu sedlo.[3] V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: von Zedlicz (1405), Sedlicz (1654),[4] Sedlicz (1787) a Sedlitz (1846).[3]
Historie
První písemná zmínka o Sedlci pochází z roku 1405.[4] V roce 1787 vesnice patřila k církevnímu panství Chanov–Nemilkov a k těmto statkům náležela až do zrušení poddanství v roce 1848. Po roce 1850 se Sedlec stal osadou obce Vtelno. Na konci 19. století se osamostatnil a v té době zde byla zprovozněna železniční stanice na trati Most – Obrnice – Postoloprty (zastávka Sedlec u Obrnic). V roce 1960 se Sedlec stal osadou obce Korozluky.
Díky nedaleké těžbě minerální vody Zaječická hořká (do Anglie byla vyvážená jako Sedlitz-Wasser), používané jako regulátor zažívání při léčbě chorob zažívacího ústrojí se obec dostala do názvu preparátu Sedlecký prášek (Seidlitz Powder), který se na konci 19. století rozšířil po Evropě jako projímadlo. Sedlitz powder, vyráběný na různých místech, ale neměl nic společného s odparky solí vody místních studní, pouze využíval osvědčené jméno.
Obyvatelstvo se tradičně živilo zemědělstvím, po válce se u obce těžil jíl. V roce 1968 zde vznikl velký sklad potravin a zeleniny. V roce 1971 se začal v Sedlci stavět nový pivovar jako náhrada za zbořený ve starém Mostě. V roce 1974 zahájila provoz stáčírna lahvového piva, celý provoz byl zahájen v roce 1976. V devadesátých letech 20. století se pivovar potýkal s ekonomickými problémy a dne 30. října 1998 zde byla ukončena výroba. Dnes je areál využíván jako sklady soukromých firem.
Přírodní poměry
Ve vesnici je několik zdrojů hořké vody stejného typu jako Zaječická hořká. Jedním z nich je studna u cesty poblíž bývalé školy, která podle rozboru z roku 1958 poskytovala vodu s celkovou mineralizací 9,16 g·l−1. Voda v ní obsahovala v jednom litru 1268 mg hořčíku, 391,2 mg vápníku, 290 mg sodíku a 235 mg draslíku.[5]
Obyvatelstvo
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 117 | 170 | 139 | 183 | 217 | 203 | 200 | 225 | 241 | 171 | 100 | 19 | 22 | 37 |
| Domy | 22 | 26 | 30 | 32 | 29 | 32 | 36 | 36 | . | 18 | 18 | 15 | 13 | 16 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Korozluky. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti
- Zbořená kaple svatého Antonína na návsi
- Křemencový vrch (266 m) – geologická lokalita západně od vesnice
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Sedlec, Sedlitz, s. 21, 23.
- ↑ a b SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Sedlec, s. 268.
- ↑ KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 149–150.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedlec na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Sedlec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Historie mosteckého pivovaru Archivováno 6. 1. 2009 na Wayback Machine.
- Informace o Křemencovém vrchu na stránkách České geologické služby
