Kostel svaté Máří Magdalény (Horní Město)
| Farní kostel svaté Máří Magdalény v Horním Městě | |
|---|---|
 Kostel v roce 2008 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Okres | Bruntál |
| Obec | Horní Město |
| Souřadnice | 49°54′36,6″ s. š., 17°12′51,7″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | ostravsko-opavská |
| Děkanát | Bruntál |
| Farnost | Horní Město |
| Status | Farní kostel |
| Zasvěcení | Marie Magdalena |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | renesance |
| Výstavba | 1611-1612 |
| Další informace | |
| Kód památky | 20194/8-76 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Máří Magdalény v Horním Městě u Rýmařova je renesanční stavbou severského typu z let 1611-1612, rozšířený v letech 1659-1660 a později upravován. Původně byl kostel evangelický. Zachovaný interiér je cenným odkazem umělecké výzdoby luterských kostelů. [1] V roce 1741 byla přistavěna kaple sv. Anny, vyzdobená obrazy J. K. Handkeho a J. Zinka z roku 1766. V interiéru kostela jsou fresky z roku 1746 (Ignác Oderlický). Kostel je kulturní památkou České republiky.[2]
Historie
Horní Město bylo součástí rabštejnského panství, které v roce 1583 zakoupili Hoffmanové a začali osídlovat kraj německými protestantskými horníky. Horní město se rozrůstalo a byla sem převedena farnost, která původně byla ve Skalách. Předchůdcem nynějšího kostela byl dřevěný kostelík.[3][4] V letech 1611–1612 nechal postavit kamenný farní kostel Andreas (Ondřej) Hoffmann z Grünbüchlu a Střekova. Dne 9. září 1659 byl kostel zapálen bleskem, shořela střecha a strop. V roce 1660 byl kostel obnoven. V roce 1702 byla přistavěna věž a do jejího portálu vsazen pískovcový portál, kde je tato historie zaznamenána. V roce 1697 byla postavena fara. V roce 1741 byla k pravé straně presbytáře přistavěna kaple sv. Anny. Do roku 1842 byl kolem kostela hřbitov. V letech 1865–1866 byla provedena generální oprava fary a přistavěno první patro. Do roku 1945 se na faře vystřídalo 27 farářů a administrátorů a 67 kaplanů.
Kolem kostela byl do roku 1842 hřbitov, Druhý hřbitov byl založen na okraji města, pohřbívání na tomto hřbitově bylo zakázáno v roce 1952.
Program záchrany architektonického dědictví
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 4 230 000 Kč.[5]
| rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| částka | 1 000 | 500 | 500 | 810 | 420 | 400 | 600 |
Popis
Jednolodní renesanční plochostropý kostel v závěru s hranolovou věží.[6] V roce 2000 byla opravena střecha kaple a v roce 2001 byl objekt stažen ocelovými lany, aby se zabránilo dalšímu narušení statiky vlivem otřesů blízké frekventované silnice.[4]
Zvony
V kostelní věži původně zavěšeny tři zvony, V průběhu první světové války byly všechny rekvírovány pro vojenské účely. V roce 1923 byly pořízeny nové zvony, které opět byly rekvírovány v období druhé světové války. Zbyl jen jeden malý zvon. V roce 1962 byl do věžičky na střeše kaple sv. Anny zavěšen malý zvon, který byl přenesen z kaple ve Ferdinandově. V roce 2002 byly opraveny a uvedeny do chodu věžní hodiny.[4]
Interiér
V kněžišti hlavní oltářní obraz představuje Obrácení sv. Maří Magdalény u stolu farizea Šimona, který namaloval J. K. Handke v roce 1768. Další dva obrazy od téhož autora byly umístěny na bočních oltářích. Na levém je obraz Panna Marie Karmelská podává ochranný škapulíř Šimonu Stockovi a na pravém byl obraz Ošetřování sv. Šebestiána. Tento obraz byl přenesen do šumperského muzea a na jeho místo instalován obraz sv. Šebestiána od Josefa Hübsche.
V kostele jsou dvě empory nad sebou, v zadní části slouží jako kůr. Empory jsou dřevěné zdobené přírodními ornamenty a malbou s výjevy Poslední večeře Páně a Křížové cesty od malíře Weintritta.
Na kůru se nacházely původně malé varhany, které byly nahrazeny v roce 1716 většími od varhanáře Halbicha z Města Libavé. Z těchto varhan se dochovala vyřezávaná a zlacená skříň. V roce 1953 byly zakoupeny nové varhany v Písku.
Na klenbě kaple sv. Anny byla v letech 2000–2001 restaurována nástěnná malba od Ignáce Oderlického.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ BARTUŠEK, Jan; POJSL, Miloslav. Olomouc, evangelické kostely. 1. vyd.. vyd. [s.l.]: Historická společnost Starý Velehrad, 2006. 32 s. ISBN 80-86157-17-2. S. 16.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-17]. Identifikátor záznamu 131011 : Kostel svaté Maří Magdalény. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Horní Město | Kulturní památky. www.hornimesto.cz [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c PŘIKRYLOVÁ, Zdenka. Kostel v Horním Městě. Rýmařovský horizont. 2006-02-10, roč. VIII, čís. 3, s. 2,4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-22.
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98–99.
- ↑ Rýmařovsko, Sdružení obcí, Historické památky. Kostel sv. Maří Magdalény v Horním Městě. [cit. 2017-01-17]. Dostupné online Archivováno 18. 1. 2017 na Wayback Machine..
- ↑ Horní Město - restaurování klenby kaple sv. Anny. www.ms-pamatky.cz [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Máří Magdalény na Wikimedia Commons - Restaurování kaple sv. Anny
