Přeskočit na obsah

Kostel svaté Máří Magdalény (Horní Město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Farní kostel svaté Máří Magdalény v Horním Městě
Kostel v roce 2008
Kostel v roce 2008
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajMoravskoslezský
OkresBruntál
ObecHorní Město
Souřadnice
Kostel svaté Máří Magdalény (Horní Město) (Česko)
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézeostravsko-opavská
DěkanátBruntál
FarnostHorní Město
StatusFarní kostel
ZasvěceníMarie Magdalena
Architektonický popis
Stavební slohrenesance
Výstavba1611-1612
Další informace
Kód památky20194/8-76 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Máří Magdalény v Horním Městě u Rýmařova je renesanční stavbou severského typu z let 1611-1612, rozšířený v letech 1659-1660 a později upravován. Původně byl kostel evangelický. Zachovaný interiér je cenným odkazem umělecké výzdoby luterských kostelů. [1] V roce 1741 byla přistavěna kaple sv. Anny, vyzdobená obrazy J. K. Handkeho a J. Zinka z roku 1766. V interiéru kostela jsou fresky z roku 1746 (Ignác Oderlický). Kostel je kulturní památkou České republiky.[2]

Historie

Horní Město bylo součástí rabštejnského panství, které v roce 1583 zakoupili Hoffmanové a začali osídlovat kraj německými protestantskými horníky. Horní město se rozrůstalo a byla sem převedena farnost, která původně byla ve Skalách. Předchůdcem nynějšího kostela byl dřevěný kostelík.[3][4] V letech 1611–1612 nechal postavit kamenný farní kostel Andreas (Ondřej) Hoffmann z Grünbüchlu a Střekova. Dne 9. září 1659 byl kostel zapálen bleskem, shořela střecha a strop. V roce 1660 byl kostel obnoven. V roce 1702 byla přistavěna věž a do jejího portálu vsazen pískovcový portál, kde je tato historie zaznamenána. V roce 1697 byla postavena fara. V roce 1741 byla k pravé straně presbytáře přistavěna kaple sv. Anny. Do roku 1842 byl kolem kostela hřbitov. V letech 1865–1866 byla provedena generální oprava fary a přistavěno první patro. Do roku 1945 se na faře vystřídalo 27 farářů a administrátorů a 67 kaplanů.

Kolem kostela byl do roku 1842 hřbitov, Druhý hřbitov byl založen na okraji města, pohřbívání na tomto hřbitově bylo zakázáno v roce 1952.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 4 230 000 Kč.[5]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
částka 1 000 500 500 810 420 400 600

Popis

Jednolodní renesanční plochostropý kostel v závěru s hranolovou věží.[6] V roce 2000 byla opravena střecha kaple a v roce 2001 byl objekt stažen ocelovými lany, aby se zabránilo dalšímu narušení statiky vlivem otřesů blízké frekventované silnice.[4]

Zvony

V kostelní věži původně zavěšeny tři zvony, V průběhu první světové války byly všechny rekvírovány pro vojenské účely. V roce 1923 byly pořízeny nové zvony, které opět byly rekvírovány v období druhé světové války. Zbyl jen jeden malý zvon. V roce 1962 byl do věžičky na střeše kaple sv. Anny zavěšen malý zvon, který byl přenesen z kaple ve Ferdinandově. V roce 2002 byly opraveny a uvedeny do chodu věžní hodiny.[4]

Interiér

V kněžišti hlavní oltářní obraz představuje Obrácení sv. Maří Magdalény u stolu farizea Šimona, který namaloval J. K. Handke v roce 1768. Další dva obrazy od téhož autora byly umístěny na bočních oltářích. Na levém je obraz Panna Marie Karmelská podává ochranný škapulíř Šimonu Stockovi a na pravém byl obraz Ošetřování sv. Šebestiána. Tento obraz byl přenesen do šumperského muzea a na jeho místo instalován obraz sv. Šebestiána od Josefa Hübsche.

V kostele jsou dvě empory nad sebou, v zadní části slouží jako kůr. Empory jsou dřevěné zdobené přírodními ornamenty a malbou s výjevy Poslední večeře Páně a Křížové cesty od malíře Weintritta.

Na kůru se nacházely původně malé varhany, které byly nahrazeny v roce 1716 většími od varhanáře Halbicha z Města Libavé. Z těchto varhan se dochovala vyřezávaná a zlacená skříň. V roce 1953 byly zakoupeny nové varhany v Písku.

Na klenbě kaple sv. Anny byla v letech 2000–2001 restaurována nástěnná malba od Ignáce Oderlického.[7]

Odkazy

Reference

  1. BARTUŠEK, Jan; POJSL, Miloslav. Olomouc, evangelické kostely. 1. vyd.. vyd. [s.l.]: Historická společnost Starý Velehrad, 2006. 32 s. ISBN 80-86157-17-2. S. 16. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-17]. Identifikátor záznamu 131011 : Kostel svaté Maří Magdalény. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Horní Město | Kulturní památky. www.hornimesto.cz [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 
  4. a b c PŘIKRYLOVÁ, Zdenka. Kostel v Horním Městě. Rýmařovský horizont. 2006-02-10, roč. VIII, čís. 3, s. 2,4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-22. 
  5. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98–99. 
  6. Rýmařovsko, Sdružení obcí, Historické památky. Kostel sv. Maří Magdalény v Horním Městě. [cit. 2017-01-17]. Dostupné online Archivováno 18. 1. 2017 na Wayback Machine..
  7. Horní Město - restaurování klenby kaple sv. Anny. www.ms-pamatky.cz [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy