Kostel svaté Maří Magdaleny (Studená Loučka)
Kostel svaté Maří Magdaleny | |
---|---|
Kostel v roce 2008 | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Olomoucký |
Okres | Šumperk |
Obec | Studená Loučka |
Souřadnice | 49°46′9″ s. š., 16°49′5″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | arcidiecéze olomoucká |
Děkanát | Zábřeh |
Farnost | Studená Loučka |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | Marie Magdalena |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | romantismus |
Výstavba | po roce 1859 |
Specifikace | |
Stavební materiál | zděný |
Další informace | |
Kód památky | 104705 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svaté Maří Magdaleny ve Studené Loučce je romantickou stavbou z roku 1867. Areál kostela se dvěma kříži, pomníkem obětem 1. světové války a studánkou Zemřelých byl v roce 2012 prohlášen kulturní památkou České republiky.[1]
Historie
Již v první zmínce o obci z roku 1381 se mluví o místním kostelu. Později je zmiňován až za třicetileté války filiální kostel k faře v Maletíně. v roce 1750 byl postaven kostel nový, při němž byla zřízena v roce 1784 kuracie, v roce 1857 povýšená na faru.[2] Po roce 1859 byl na místě staršího kostela a hřbitova vybudován současný.[3] Zasvěcen byl svaté Maří Magdaleně.
Popis kostela
Areál
Areál kostela je situován uprostřed obce na vyvýšeném místě obklopeném vzrostlými stromy a vytváří tak její důležitý dominantní prvek. V bezprostřední blízkosti kostela se nacházejí další chráněné kulturní památky [1]
- kamenný krucifix s plastickým korpusem Ježíše Krista z roku 1776 na jižní straně kostela
- památník obětem 1. světové války se jmény 33 občanů Studené Loučky z roku 1921 s přístupem po kamenném schodišti [4] – opraven v r. 2017
- kamenný kříž s plastickým korpusem Krista a reliéfy svatých na podstavci z roku 1844 za presbytářem
- studánka Zemřelých, která je pozůstatkem původního hřbitova
Exteriér
Orientovaný podélný jednolodní kostel z režných kamenných kvádrů s odsazeným polygonálním kněžištěm. Nad západním průčelím s bočními štíty je umístěna osmiboká věž s okny a kostelními hodinami. Zakončení tvoří jehlancová střecha s křížem. Na severní straně lodi je přistavěna nízká sakristie. Střecha nad lodí kostela je sedlová se čtyřhranným sanktusníkem, nižší presbytář má střechu valbovou. Fasády jsou provedeny v novorománském stylu. Zdi lodi jsou prolomeny sdruženými okny oddělenými pilíři. Na jižní a severní straně presbytáře je menší kruhové okno.[1]
Interiér
Hlavní loď má křížovou klenbu s pasy, které dosedají na přízední pilíře s kompozitními hlavicemi. Presbytář, který je oddělen vítězným obloukem, je zaklenut konchou. Na protější straně je na trojdílné arkádě kůr s plným dřevěným zábradlím zdobeným lichými arkádami s křížky. [1] Na kůru jsou instalovány dvoumanuálové varhany od K. Neussera.
Interiér si uchoval jednotnou neogotickou vnitřní výzdobu i mobiliář. Iluzivní výmalba stropu je doplněna medailony nad okny v hlavní lodi a zadní stěně kůru. Velké nástěnné obrazy v presbytáři navazují na hlavní oltář se sochařskou výzdobou.
Volně zavěšený (původně oltářní) obraz Krista se sv. Maří Magdalenou (Emil Pirchan, 1882). V lodi korunový lustr klasicistního charakteru, zdobený girlandami, skleněnými ověsky a metličkami.[3] Pod okny v hlavní lodi jsou zavěšeny obrazy křížové cesty.
Reference
- ↑ a b c d Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-22]. Identifikátor záznamu 44654114 : kostel sv. Maří Magdalény. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ MELZER, M.; SCHULZ, J. a kol. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: OÚ Šumperk a OVM Šumperk, 1993. ISBN 80-85083-02-7.
- ↑ a b SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J—N. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8.
- ↑ STIPL, Ctirad. Vzpomínka na padlé spoluobčany. Objektiv Mohelnice. Srpen, roč. 2014, s. 6.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Maří Magdaleny na Wikimedia Commons
- [2]
- http://www.estudanky.eu/10389-studanka-zemrelych