Hlístník hnízdák
 Hlístník hnízdák | |
|---|---|
 Hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | chřestotvaré (Asparagales) |
| Čeleď | vstavačovité (Orchidaceae) |
| Rod | hlístník (Neottia) |
| Binomické jméno | |
| Neottia nidus-avis (L.) Rich., 1817 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) je vytrvalá nezelená rostlina z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae). Vystupuje též pod lidovými názvy hnízdovka a hnízdík[2], protože se její kořeny podobají ptačímu hnízdu.[3]
Popis
Hlístník hnízdák dorůstá výšky asi 20–40 cm a kvete od května do června.[3] Lodyha je silná, voskově žlutá či hnědavá, obvykle lysá či nahoře pýřitá a porostlá několika šupinovitými listy. Pod zemí na ni navazuje oddenek, který je u hlístníku hnízdáku krátký a plazivý a odrůstá z něj množství kratších silných kořenů.
Květenství je dlouhý klas, v spodní části rozšířený a řidší. Skládá se z voskově žlutých květů bez ostruhy, jejich okvětní lístky vytvářejí přilbu. Pysk je rozeklaný vedví. Mají medovou vůni. Spodní semeník srůstá ze tří plodolistů, květ obsahuje jedinou tyčinku. Plodem je oválná tobolka pukající šesti chlopněmi.
Výživa
Tato rostlina není schopna fotosyntézy a je proto odkázána na mykorhizu, konkrétně soužití s určitým druhem houby, která se svými vlákny napojuje na kořeny listnáčů a vysává z nich živiny. Není však pravda, že je hlístník saprofyt, a to z toho důvodu, že se na rozdíl od např. saprofytických hub nevyživuje z organických látek v půdě.[3]
Není pravda, že neobsahuje fotosyntetická barviva. Naopak u ní byly nalezeny pigmenty chlorofyl A i xantofyly. Hnědá barva je způsobena pouze odlišným spektrem karotenoidů, které díky vazbě na zvláštní proteiny zasahují do zeleného spektra (podobně jako u hnědých řas). Plastidy hlístníku jsou vřetenovité a obsahují tylakoidy, jež nejsou ve vzájemném kontaktu. Přestože nefotosyntetizují (konkrétně např. netvoří ani na světle kyslík), světlo jim přesto pomáhá tvořit ATP díky procesu cyklické fotofosforylace.[4] S těmito skutečnostmi souvisí i to, že hlístník postrádá průduchy.[5]
Rozšíření a výskyt
Hlístník preferuje listnaté lesy, především dubohabřiny a bučiny, roste i na okrajích lesů a v křovinách, obvykle na živinami bohaté a vápenité půdě.[3] Rozšíření sahá od Evropy na východ přes Malou Asii až na Kavkaz, roste i na severu na Sibiři a v severní části Afriky.[2]
Fotogalerie
-
Hlístník hnízdák – květy -
Hlístník hnízdák ve svém typickém prostředí -
Hlístník hnízdák – detail květu -
Hlístník hnízdák – semenáček
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b Archivovaná kopie. rostliny.prirodou.cz [online]. [cit. 2008-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-27.
- ↑ a b c d http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=56
- ↑ MENKE, Wilhelm, Georg H Schmid. Cyclic Photophosphorylation in the Mykotrophic Orhid Neottia nidus-avis. Plant Physiology. 1976-05, roč. 57, čís. 5, s. 716–719. Dostupné online [cit. 2008-09-20]. ISSN 0032-0889. DOI 16659557.
- ↑ VINTER, Vladimír. Rostliny pod mikroskopem; základy anatomie cévnatých rostlin. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-1972-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hlístník hnízdák na Wikimedia Commons - Rostliny.prirodou.cz - Hlístník hnízdák
- Kvetenacr.cz - Hlístník hnízdák
- Botany.cz - Hlístník hnízdák
