Mochyně židovská
 Mochyně židovská | |
|---|---|
 Mochyně židovská (Alkekengi officinarum) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | lilkotvaré (Solanales) |
| Čeleď | lilkovité (Solanaceae) |
| Podčeleď | Solanoideae |
| Tribus | Physaleae |
| Podtribus | Physalinae |
| Rod | mochyně (Alkekengi) |
| Binomické jméno | |
| Alkekengi officinarum Moench, 1802 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mochyně židovská[1][2] (Alkekengi officinarum), česky též mochyně židovská třešeň, je druh rostliny z čeledi lilkovité (Solanaceae) a jediný druh rodu Alkekengi, kam byl přeřazen z rodu Physalis. Je příbuzná jedlé mochyně peruánské (Physalis peruviana). Mochyně židovská je snadno rozpoznatelná díky typickým, velkým oranžovým až červeným uzavřeným kalichům s bobulí uvnitř. Kalichy zůstávají po opadu listů na stoncích dlouho do zimy. Podobají se čínským lampionům. Mochyně židovská je vytrvalá rostlina, silně odnožuje a tvoří souvislé porosty. Roste až do výšky 40–60 cm, má šroubovitě uspořádané listy 6–12 cm dlouhé a 4–9 cm široké, vejčité až trojhranné listy. Lodyhy jsou jednotlivé, nevětvené. Květ je nenápadný bělavý, typický pro lilkovité, podobný květu rajčete.[3]
Název
Název „mochyně židovská třešeň“ je odvozen od tvaru květního kalichu, který tvoří obal plodu. Je podobný zvláštnímu židovskému oděvu, předepsané frygické čapce, které byly běžné od raného středověku.[zdroj?] Plody uvnitř obalu jsou bobule tvarem a barvou podobné třešním.
Rozšíření
Oblast původního rozšíření je od jižní Evropy po východ a jižní Asii a Japonsko. V Evropě je rozšiřena v teplých oblastech, vinorodých krajich od východni Francie až za Ural. Roste s oblibou na vápencich, na křovinatych pahorcích, ve smíšenych, ale hlavně dubových hájích.[3]
Obsahové látky
Plody obsahují karotenoidy (např. kryptoxantin) , sacharidy, kyselinu citrónovou, vitamín C a alkaloidy.[4] Z alkalidů například solanin,nebo physalin D.
Použití
Je používána jako trvalka, plody lze použít k aranžování. V malém množství lze plody používat i v přírodní medicíně.[2] Někdy se používají i listy.[4]
Jedovatost
„Bobule mají chuť zasládlou a jedí se syrové a zadělané.“[pozn. 1] Nezralé plody obsahují dostatečné množství solaninu, aby vyvolaly gastroenteritidy a průjem u dětí. Zralé plody jsou prý jedlé.[7] Zbytek rostliny je pro vysoký obsah solaninu jedovatý.[8]
Lidová jména
Lidově se používají názvy: mořská višeň, židovská višeň, židovská jahoda, liščí jablko, měchuňky,[4] lampionky.
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Physalis alkekengi na anglické Wikipedii.
- ↑ SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0.
- ↑ a b KOVÁŘ, Ladislav. PHYSALIS ALKEKENGI L. – mochyně židovská / machovka čerešňová [online]. botany.cz, 25. 12. 2007 [cit. 2010-02-15]. Dostupné online..
- ↑ a b VANĚK, Vlastimil; VAŇKOVÁ, Jana. Trvalky. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1982.
- ↑ a b c KOCIÁN, Petr. [cit. 2010-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Český herbář, nakladatelství Alois Hynek, Praha, 1899, str. 147-148.
- ↑ PAZDERA, Zdenek. Mochyně, mochyně židovská třešeň, Physalis alkekengi, Physalis pubescens - Wendys - Český herbář 1899: [online]. botany.cz, rev. 2005-01-28 [cit. 2010-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Notes on poisoning: Physalis alkekengi [online]. [cit. 2010-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Medical Information Search (Physalis • FAQ): [online]. [cit. 2010-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-18. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Physalis v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu mochyně židovská na Wikimedia Commons 
Taxon Alkekengi officinarum ve Wikidruzích- Židovská třešeň a peruánská mochyně
