Přeskočit na obsah

Microraptor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMicroraptor
Stratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 120 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Microraptor gui
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
ČeleďDromaeosauridae
PodčeleďMicroraptorinae
RodMicroraptor
Binomické jméno
Microraptor zhaoianus
Xu et al., 2000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Microraptor („malý lupič“) byl rod velmi drobného dromaeosauridního teropodního dinosaura, který žil před asi 125 až 120 miliony let (Druhohory, spodní křída) na území současné čínské provincie Liao-ning.[1]

Objev

Mikroraptora objevil proslulý čínský paleontolog Tsu-tsing (Xu Xing). Jeho první objevená fosílie byla součástí padělku tzv. archaeoraptora, zkameněliny poskládané z několika různých druhů. Oba dosud objevené druhy (Microraptor zhaoianus a Microraptor gui) vykazují přítomnost velmi dobře vyvinutých per (patří mezi tzv. opeřené dinosaury).

Popis

Microraptor s průměrnou délkou těla pouhých 70 až 90 cm[2], rozpětím křídel asi 75 cm a hmotností odhadovanou do 1kg patřil mezi vůbec nejmenší známé neptačí dinosaury.[3] Pro druh M. zhaoianus je nejnižší odhadovaná váha 434 gramů, což by znamenalo, že jde o vůbec nejmenšího známého prokazatelně dospělého jedince druhohorního neptačího dinosaura.[4][5]

V roce 2012 byl popsán třetí druh, M. hanqingi. Ten je s délkou kolem 1 metru a hmotností až 1,5 kilogramu největším ze všech tří druhů.[6]

Opeření

Microraptor je jeden z prvních neptačích dinosaurů objevených s obtiskem peří. Tudíž jsme si jisti, že Microraptor byl hustě opeřen. Celé tělo bylo pokryto peřím, až na přední část hlavy a špiček prstů. Jako o jednom z mála prvních opeřených dinosaurech víme jistě, že měl na předních i zadních končetinách letky (tedy peří s výrazně nesymetrickým praporem). Ocas byl zakončený vějířem "diamantového" tvaru. Nejenže víme, jak přesně byl mikroraptor opeřen, známe i jeho zbarvení. Roku 2012 vědci zjistili, že peří mikroraptora bylo černé, hrající duhovými barvami, podobně jako třeba peří špačka obecného.[7] Zbarvení vymřelého dinosaura zjistili pomocí analýzy fosilizovaných melanozomů z exempláře s katalogovým označením BMNHC PH881 a následným porovnáním s melanozomy žijících ptáků.[8][9]

Paleobiologie

Křídla a let

Microraptor měl čtyři křídla, na kterých byly kompletně vyvinuté letky. Měl jak ruční, tak předloketní letky na prvním páru křidel (přední končetiny), ale i druhý pár (zadní končetiny) byl letkami kompletně pokryt. Letky měl také na ocase (ve formě vějíře). Je tedy zřejmé, že microraptor byl přinejmenším schopný kluzák.

Roku 2016 T. A. Dececchi et al. došli v jejich studii k závěru, že microraptor byl schopen tzv. Wing assisted incline running (WAIR), skoku asistovaném křídly a dokonce i vzletu ze země. Při skoku asistovaném křídly byl schopný doskočit až o 50 % výše a o 20 % dále, než kdyby křídla při skoku nepoužíval. A i když byly modely microraptora schopny vzletu ze země, těchto výsledků dosáhly jen při maximálnim rozmachu křidel. Při realističtějších hodnotách vzletu nedosáhl.[10]

Potrava

Microraptor byl malý predátor, který pravděpodobně lovil převážně v korunách stromů. To naznačuje anatomie jeho pařátů, která je svým zakroucením vhodná k životu v korunách stromů[11]. Celková anatomie microraptora ovšem není dobře přizpůsobená šplhu. Je tedy pravděpodobnější, že opeřený dinousaurus spíše skákál a přelétával ze sromu na strom, než že šplhal. Podle několika exemplářů, které se fosilisovaly i s obsahem žaludku, je ale zřejmé, že microraptor nebyl příliš vybíravý, co se potravy týče. V žaludku microraptora se našly kosti drobných savců, ptáků[12], plazů[12], ale také šupiny ryb[13], což značí, že microraptor byl schopný lovit také vodní živočichy. Tuto teorii potvrzuje také fakt, že microraptorovy zuby na dolní čelisti byly natočeny směrem dozadu. To je adaptace často spojovaná s lovením ryb. [13]

Tyto nálezy, a to především plaza nazývaného Indrasaurus wangi a drobného ptáka v žaludku microraptora, také svou polohou ukazují, že malý predátor pravděpodobně polykal potravu vcelku, hlavou napřed. Takto konzumují potravu i jedni z microraptorových žijících příbuzných, draví ptáci.

Klasifikace

Tento kladogram je sestaven na základě analízy Phila Sentera, Jamese I. Kirklanda, Donalda D. DeBlieux, Scotta Madsena and Natalie Toth.[14]

Dromaeosauridae

Xiaotingia

Unenlagiinae

Shanag

Eudromaeosauria

Saurornitholestinae

Velociraptorinae

Dromaeosaurinae

Microraptoria

Tianyuraptor

Hesperonychus

Microraptor sp.

Microraptor gui

Microraptor zhaoianus

Cryptovolans

Graciliraptor

Sinornithosaurus

Zajímavosti

Microraptor měl dva páry křídel a to na obou párech končetin. Přestože není jediný ze známých dinosaurů, kteří dva páry křídel měli, byl jeden z prvních nalezených.

Další zajímavostí je, že jeden druh mikroraptora, M. zhaoianus, je možná vůbec nejmenší známý neptačí dinosaurus.[5][15]

V populární kultuře

Microraptor se těšil oblibě už brzy po svém objevení, v roce 2006 se totiž objevil v proslulém seriálu stanice ITV zvaném Prehistorický park. Byl vyobrazen také v první části dvoudílného dokumentárního filmu Tarbosaurus - Nejmocnější z dinosaurů, v naučném dokumentu Čtyřkřídlý dinosaurus a v britské dokumenterní sérii Planet Dinosaur. Objevil se v jeho druhém díle. Je zde, zcela netypicky pro tuto sérii, vyobrazen ve správném čase i místě.

Ve všech uvedených pořadech je microraptor vyobrazen s jiným zbarvením, než jaké ve skutečnosti měl, neboť všechny tyto programy vznikly ještě před rokem 2012, kdy bylo pravé zbarvení zjištěno.[16][8]

Odkazy

Reference

  1. SOCHA, Vladimír (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 104-105)
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 133 (anglicky)
  4. Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
  5. a b XU, Xing; ZHOU, Zhonghe; WANG, Xiaolin. The smallest known non-avian theropod dinosaur. Nature. 2000-12, roč. 408, čís. 6813, s. 705–708. Dostupné online [cit. 2021-11-30]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/35047056. (anglicky) 
  6. Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  7. Klara Katarina Nordén, Chad M Eliason & Mary Caswell Stoddard (2021). Evolution of brilliant iridescent feather nanostructures. eLife. 10: e71179. doi: 10.7554/eLife.71179
  8. a b LI, Quanguo; GAO, Ke-Qin; MENG, Qingjin. Reconstruction of Microraptor and the Evolution of Iridescent Plumage. Science. 2012-03-09, roč. 335, čís. 6073, s. 1215–1219. Dostupné online [cit. 2021-11-29]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1213780. (anglicky) 
  9. Yosef Kiat, Amir Balaban, Nir Sapir, Jingmai Kathleen O'Connor, Min Wang & Xing Xu (2020). Sequential Molt in a Feathered Dinosaur and Implications for Early Paravian Ecology and Locomotion. Current Biology. doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2020.06.046
  10. DECECCHI, T. Alexander; LARSSON, Hans C. E.; HABIB, Michael B. The wings before the bird: an evaluation of flapping-based locomotory hypotheses in bird antecedents. PeerJ. 2016, roč. 4, s. e2159. PMID: 27441115 PMCID: PMC4941780. Dostupné online [cit. 2021-11-29]. ISSN 2167-8359. DOI 10.7717/peerj.2159. PMID 27441115. 
  11. COBB, Savannah E.; SELLERS, William I. Inferring lifestyle for Aves and Theropoda: a model based on curvatures of extant avian ungual bones. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.1101/517375. S. 517375. (anglicky) Type: article. 
  12. a b O'CONNOR, J.; ZHOU, Z.; XU, X. Additional specimen of Microraptor provides unique evidence of dinosaurs preying on birds. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2011-12-06, roč. 108, čís. 49, s. 19662–19665. Dostupné online [cit. 2021-11-30]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1117727108. PMID 22106278. (anglicky) 
  13. a b XING, Lida; PERSONS, W. Scott; BELL, Phil R. Piscivory in the feathered dinosaur Microraptor. Evolution; International Journal of Organic Evolution. 2013-08, roč. 67, čís. 8, s. 2441–2445. PMID: 23888864. Dostupné online [cit. 2021-11-30]. ISSN 1558-5646. DOI 10.1111/evo.12119. PMID 23888864. 
  14. SENTER, P.; KIRKLAND, J. I.; DEBLIEUX, D. D.; MADSEN, S.; TOTH, N. New Dromaeosaurids (Dinosauria: Theropoda) from the Lower Cretaceous of Utah, and the Evolution of the Dromaeosaurid Tail. Redakce Dodson Peter. PLOS ONE. 2012, s. e36790. DOI 10.1371/journal.pone.0036790. PMID 22615813. Bibcode 2012PLoSO...736790S. 
  15. SOCHA, Vladimír. 40 let s dinosaury. OSEL.cz [online]. 30. prosince 2021. Dostupné online.  (česky)
  16. Dějiny výzkumu dinosauřích barev [online]. 2015-03-03 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • Senter, P., Barsold, R., Britt, B. B., and Burnham, D. A. (2004). "Systematics and evolution of Dromaeosauridae (Dinosauria, Theropoda)." Bulletin of the Gunma Museum of Natural History, 8: 1–20.
  • Chatterjee, S., and Templin, R. J. (2007). "Biplane wing platform and flight performance of the feathered dinosaur Microraptor gui." Proceedings of the National Academy of Sciences, 104(5): 1576–1580.
  • Hwang, S. H., Norell, M. A., Ji, Q., and Gao, K. (2002). "New Specimens of Microraptor zhaoianus (Theropoda: Dromaeosauridae) from Northeastern China." American Museum Novitates
  • Xu, X., Zhou, Z., Wang, X., Kuang, X., Zhang, F. and Du, X. (2003). "Four-winged dinosaurs from China." Nature, 421(6921): 335–340, 23 Jan 2003.
  • Xu, X., Zhou, Z., and Wang, X. (2000). "The smallest known non-avian theropod dinosaur." Nature, 408: 705–708.
  • T. Alexander Dececchi, Hans C. E. Larsson, Michael Pittman, and Michael B. Habib (2020). Chapter 11. High flyer or high fashion? A comparison of flight potential among small-bodied paravians. In Michael Pittman & Xing Xu, editors, Pennaraptoran Theropod Dinosaurs : Past Progress and New Frontiers. Bulletin of the American Museum of Natural History, 440(1): 295-320.

Česká literatura

Externí odkazy