Oldřich IV. Vavák z Hradce
| Oldřich IV. Vavák z Hradce | |
|---|---|
.png) Oldřich IV. Vavák z Hradce (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593) | |
| Narození | 14. století |
| Úmrtí | 22. září 1421 |
| Choť | Markéta z Kravař |
| Děti | Anna z Hradce[1] |
| Rodiče | Jindřich III. z Hradce |
| Rod | páni z Hradce |
| Příbuzní | Jan mladší z Hradce (sourozenec) Markéta z Pirkštejna[2] (vnučka) |
| Funkce | nejvyšší zemský písař Království českého (od 1398) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oldřich IV. Vavák z Hradce († 22. září 1421) byl jeden z mála představitelů vyšší šlechty, který se hned od počátku přidal na stranu husitů a válčil i po boku Jana Žižky.
Život
Pocházel z významného jihočeského rodu pánů z Hradce. Zatímco jeho bratr Jan mladší (III.) z Hradce byl Kostnickým koncilem označen za nejkřesťanštějšího pána v Čechách,[3] Oldřich byl stoupencem Husových myšlenek a přivěsil svou pečeť ke stížnému listu proti jeho upálení. Na podzim roku 1420 se připojil se svými oddíly k Žižkovu jihočeskému tažení, při němž byla dobyta i Lomnice, kterou Oldřich z Rožmberka svěřil předtím jeho bratru Janovi. V Praze byl pak iniciátorem "hádání" pražských a táborských kněží o čtyřech artikulech ve Zmrzlíkově domě. Patřil k odpůrcům husitských radikálů. Na počátku roku 1421 uvěznil v Jindřichově Hradci (na Žižkovu žádost) táborského radikálního kazatele Martina Húsku, kterého propustil až na přímluvu táboritů.[4] Také se zúčastnil Žižkova zátahu na adamity z okolí Lužnice, kteří byli pak upáleni na Klokotech.[5] Na čáslavském sněmu byl zvolen jako jeden ze zástupců panstva do dvacetičlenné prozatímní vlády. Aktivní byl i na sněmu kutnohorském v létě roku 1421. Znepřátelil si Jana Želivského, kterému spolu s Janem Sádlem vyčetl, že jako kněz příliš zasahuje do světských záležitostí a rozbíjí husitskou jednotu. Na sněmu byl jmenován kutnohorským mincmistrem, ale stejně jako jeho předchůdce Petr Zmrzlík ze Svojšína se nakazil morem a brzy nato zemřel.
Rodina
Oldřich zvaný Vavák byl mladším synem Jindřicha III. z Hradce. Jeho starší bratr Jan padl (na katolické straně) v bitvě pod Vyšehradem v listopadu 1420. S Markétou z Kravař měl dceru Annu, která si vzala Hynce Ptáčka z Pirkštejna. Po Oldřichově smrti zdědil jeho majetky bratranec Menhart z Hradce.
Reference
- ↑ Martin Šandera: Hynce Ptáček z Pirkštejna. Vyšehrad. 2011. ISBN 978-80-7429-132-6.
- ↑ Martin Šandera: Hynce Ptáček z Pirkštejna. Vyšehrad. 2011. ISBN 978-80-7429-132-6.
- ↑ VANČUROVÁ, Sylvie. Osobnost Jana Sádla ze Smilkova. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova, 2012. Dostupné online. S. 85.
- ↑ ČORNEJ, Petr. Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka. 1. vyd. Praha: Paseka, 2019. 844 s. ISBN 978-80-7432-990-6. S. 372.
- ↑ ŠMAHEL, František. Husitská revoluce 3. Kronika válečných let.. Praha: Univerzita Karlova, 1993. ISBN 80-7184-075-0. S. 76.