Přeskočit na obsah

Edmund Wilhelm Braun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Edmund Wilhelm Braun
Narození23. ledna 1870
Epfenbach
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Úmrtí23. září 1957 (ve věku 87 let)
Norimberk
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Místo pohřbeníJohannisfriedhof
Národnostněmecká
Vzdělánídoktor filosofie
Alma materuniverzita v Heidelbergu
Povoláníředitel Uměleckoprůmyslového, později Slezského muzea
ZaměstnavatelSlezské zemské muzeum
Znám jakohistorik umění
OceněníŘád Františka Josefa
Období1897–1935
Následovníkdr. Karel Černohorský[1]
ChoťElisabeta Braun, rozená Zehr († 1920)[2]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edmund Wilhelm Braun (23. ledna 1870 Epfenbach23. září 1957 Norimberk) byl německý historik umění a dlouholetý ředitel Slezského zemského muzea v Opavě.

Život

Vystudoval gymnázium ve Freiburgu, kde začal studovat i na universitě archeologii a dějiny umění. Ve studiích poktračoval v Lipsku a dokončil je v roce 1895 na univerzitě v Heidelbergu ziskem titulu doktora filosofie.[3] V letech 1894-1895 byl asistentem v Germanisches Nationalmuseum v Norimberku, od roku 1897 ředitelem Slezského zemského muzea v Opavě (Kaiser-Franz-Joseph-Museum für Kunst und Gewerbe). V této funkci působil až do odchodu do důchodu v roce 1935.

Od roku 1918 byl konzervátorem památkového úřadu v Brně. Od roku 1919 byl hlavním mluvčím Sdružení výtvarných umělců Slezska (Vereinigung bildender Künstler Schlesiens), jehož cílem bylo sjednocení slezských německých umělců. Díky Braunovu předsednictví v tomto spolku získalo následně Slezské muzeum do sbírek mnoho děl malíře Adolfa Zdrazily nebo architektů Engelberta Kapse a Josefa Obetha. Posledně jmenovaný vytvořil Apoteózu E. W. Brauna, která je alegorií Braunových vlastností a jasně svědčí o kladném vztahu umělců k tomuto významnému historikovi umění.[4] V současnosti je toto dílo součástí sbírek muzea.

Od roku 1922 řídil vídeňský umělecko-historický časopis Belvedere. V letech 1930-32 suploval jako mimořádný profesor výuku dějin na německé univerzitě v Praze. V letech 1941-1945 byl ředitelem říšského župního muzea v Opavě a zvláštním pověřencem pro muzea Protektorátu Čechy a Morava. Po válce byl odsunut do Norimberku, kde pak působil jako konzultant v Germanisches Nationalmuseum. V letech 1947-1951 byl profesorem dějin umění na univerzitě v Erlangen.

Ocenění

Dílo

Jako okruh svého bádání si vybral vídeňský porcelán, miniatury a staré kresby. Mimo tyto oblasti se zabýval soudobým regionálním uměním.[4] Publikoval odborné statě v časopisech Mitteilungen aus dem Germanischen Nationalmuseum, Mitteilungen des Kaiser Franz Joseph Museums für Kunst und Gewerbe troppau, , Mitteilngen des Mährischen Kunstgewerbmuseums, Kunst und Kunsthandwerk, Věstník Slezského zemského muzea, Numismatický časopis československý, Kunstchronik, Belvedere, aj.

Bibliografie (výběr)

  • Die Bronzen der Sammlung Guido von Rhó in Wien, Wien 1908
  • Das Kaiser-Franz-Joseph-Museum für Kunst und Gewerbe in Troppau und seine Sammlungen 1883-1908, Troppau 1908
  • Katalog der Liechtenstein-Erinnerungausstellung im Kaiser-Franz-Joseph-Museum zu Troppau, Troppau 1914
  • Die deutschen Rennaisanceplaketten. Sammlung Walcher-Molthein in Wien, Wien 1918
  • Die Gobelins des Wiener kaiserlichen Hofes, Wien 1922 (s G. Schmitzem)
  • Christoph Thomas Scheffler, ein Assamschüler, Stuttgart 1939
  • Kleinplastik der Renaissance, Stuttgart 1953
  • Die barocke Kunst in Böhmen, Mähren und Schlesien, Nürnberg 1955

Odkazy

Reference

  1. Historie Slezského zemského muzea [online]. Slezské zemské muzeum, rev. 8.8.2014 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online. 
  2. SKALÍK, Tomáš. Náhrobek Elisabet Braunové. S. 16. Hláska – zpravodaj statutárního města Opavy [online]. (1)2015 [cit. 2015-02-12]. Roč. 20, čís. 1, s. 16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-12. 
  3. Beiträge zur Geschichte des Trier Buchmalerei im frühen Mittelalter (1894)
  4. Skočit nahoru k: a b Historik umění E. W. Braun a slezští němečtí výtvarníci. Hláska – zpravodaj statutárního města Opavy. (9)2014, roč. 19, čís. 9, s. 17. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.  Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.

Literatura

Externí odkazy