Hradec u Nuzic
| Hradec u Nuzic | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | severovýchodně od Nuzic, Týn nad Vltavou,  Česko |
| Souřadnice | 49°16′38,19″ s. š., 14°27′31,79″ v. d. |
  Hradec u Nuzic | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 29943/3-5302 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hradec u Nuzic je pravěké a snad i raně středověké hradiště v Jihočeském kraji v okrese České Budějovice. Nachází se na ostrožně nad soutokem Lužnice a Židovy strouhy severovýchodně od Nuzic u Týna nad Vltavou. Část hradiště byla zničena těžbou kamene, ale zbývající pozůstatky jsou chráněné jako kulturní památka.[1]
Historie
Plocha hradiště byla jistě osídlena ve starší době bronzové a v raném středověku.[2] Starší archeologické nálezy publikované v první polovině dvacátého století, které údajně pocházely z doby halštatské a laténské, se ztratily a nejsou považovány za spolehlivé. Další zlomky keramiky a železné předměty (zlomek klíče nebo koule z houfnice) pochází z vrcholného středověku až raného novověku a na místo se dostaly v souvislosti se zemědělským využíváním lokality.[3]
Ve starší době bronzové hradiště patřilo k sídelnímu mikroregionu v širším okolí soutoku Vltavy a Lužnice.[3] Nejbližší známá rovinná sídliště se ve stejném období nacházela u Březnice nebo u Hodonic a u Hostů bývalo pohřebiště. Ze střední doby hradištní jsou v blízkém okolí známa další hradiště v Bechyni a v okolí Týna nad Vltavou (Koloděje nad Lužnicí, Holý vrch).[4]
Nejstarší zmínky o archeologických nálezech pochází z roku 1893. Josef Ladislav Píč v roce 1909 upozornil na tehdejší rozvážení hlinitokamenného valu.[5] Z pozdější doby pochází zejména zmínky o nálezech keramických střepů a v roce 1970 proběhlo polohopisné zaměření hradiště.[6]
Stavební podoba
Hradiště se nachází v nadmořské výšce 387–392 metrů na ploché ostrožně obtékané meandrem Židovy strouhy. Přirozenou ochranu poskytovaly s výjimkou západní strany strmé a místy skalnaté svahy, které údolní dno převyšují až o třicet metrů. Plocha vymezená svahy a opevněním měří 0,95 hektaru.[7]
Jedinou v terénu patrnou stavbou je pozůstatek hradby, kterým je obloukovité těleso valu na jihozápadní straně. Val je dlouhý 130 metrů a na vnější straně dosahuje výšky až 2,5 metru. Severozápadní konec valu je poškozen těžební jámou a ve střední části je patrné narušení vzniklé při stavbě rekreační chaty v šedesátých letech dvacátého století.[8]
Podle zpráv z první poloviny dvacátého století, na hradišti existovaly další valy. Jeden měl přehrazovat nejužší místo ostrožny a na jeho rozvážení upozornil J. L. Píč. Pozůstatkem třetího valu může být vyvýšenina na severovýchodním okraji hradiště a čtvrtý val byl údajně zničen na jihozápadě při stavbě silnice před rokem 1928, popř. mohl vést souběžně s cestou k rekreačním chatám nad Lužnicí. Skutečnou existenci těchto valů by mohl prokázat pouze archeologický výzkum.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-05-11]. Identifikátor záznamu 141353 : Hradiště Hradce. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ CHVOJKA, Ondřej; JOHN, Jan; MENŠÍK, Petr. Hradec u Nuzic (okr. České Budějovice). Hradiště na soutoku Lužnice a Židovy strouhy. In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2010. Dále jen Chvojka a kolektiv (2010). ISSN 0231-8237. Svazek 23. S. 60.
- ↑ a b Chvojka a kolektiv (2010), s. 61.
- ↑ Chvojka a kolektiv (2010), s. 62.
- ↑ Chvojka a kolektiv (2010), s. 54.
- ↑ Chvojka a kolektiv (2010), s. 55.
- ↑ Chvojka a kolektiv (2010), s. 53.
- ↑ a b Chvojka a kolektiv (2010), s. 53.
Literatura
- CHVOJKA, Ondřej; JOHN, Jan; MENŠÍK, Petr. Hradec u Nuzic (okr. České Budějovice). Hradiště na soutoku Lužnice a Židovy strouhy. In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2010. ISSN 0231-8237. Svazek 23. S. 53–71.
- ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Nuzice, s. 220–221.