Dělení růží

Dělení růží je součást vítkovské a tedy i rožmberské rodové mytologie označující rozdělení rodu Vítkovců Vítkem I. mezi pět svých synů, kteří následně založili vlastní tzv. vítkovské rozrody, v závěru 12. století. Ačkoliv tak formálně došlo k rozdělení rodu Vítkovců na pány z Krumlova, pány z Hradce, Rožmberky a na pány z Třeboně, hlásily se tyto nástupnické rozrody nadále k velkému rodu Vítkovců a samotná legenda odkazovala na pospolitost všech pánů z Růže.

Ač samotný akt slavnostního rozdělení Vítkem I. není historicky doložen, je i dnes Dělení růží vnímáno jako důležitý mezník v dějinách jižních Čech.

Pozadí legendy

Český šlechtic a významný dvořan krále Vladislava II. Vítek I. z Prčice ovládl v dobách rané feudální kolonizace českého pohraničí v průběhu druhé poloviny 12. století rozsáhlá území v jižních Čechách. Kvůli rozlehlosti nově nabytých panství zabírajících většinu jižních Čech se Vítek I. před svou smrtí v roce 1194 rozhodl rozdělit rodové statky mezi pět svých synů.

Podle pověsti tak učinil během slavnostního aktu, během nějž každému ze svých pěti synů přidělil znak s pětilistou šípkovou růží různé barvy a s ním i část jihočeských držav. Třebaže se v průběhu staletí jména jeho synů měnila, v současnosti převládá verze legendy, která nejvíce odpovídá historické realitě. Vítek I. měl čtyři manželské syny Vítka II., Jindřicha, Vítka III. a Vítka IV. a pravděpodobně i jednoho levobočka zvaného Sezema. Všichni Vítkovi synové se následně zvali pány z Růže, tedy nadále Vítkovci, avšak zároveň se stali zakladateli vlastních rozrodů se starým titulem pánů:

Vítek II. starší, prvorozený syn, obdržel v erb zelenou růží na stříbrném poli a stal se předkem pánů z Krumlova
Jindřich, zřejmě druhorozený, získal erb se zlatou růží na poli modrém a stal se prvním pánem z Hradce
Vítek III. mladší obdržel červenou růží na stříbrném poli a založil rod pánů z Rožmberka
Vítek IV. byl nejmladší syn, který obdržel růží stříbrnou na červeném poli a jehož potomci se zvali páni z Landštejna a Třeboně

Sezema, možný Vítkův levoboček, získal dle legendy černou růži na zlatém poli a založil Sezimovo Ústí

Jiné varianty

V nejstarším známém a zároveň nejvíce ahistorickém zápisu figurují namísto původních bratrů bratři Hynek, Sezema, Jan, Hrdoň a Záviš. V jiném pak například Jindřich, Vilém, Smil, Vok a Sezima.

Jelikož ve středověké rožmberské historiografii splynuli páni z Krumlova cíleně v Rožmberky, vytrácejí se z legendy již v 15. století a v 17. století je jejich původní jméno zcela zapomenuto. V legendě o Dělení růží tak páni z Rožmberka vystupují nejenom jako hlavní dědicové Vítka I., ale zároveň jako dědicové krumlovského panství, třebaže v oné době ještě Krumlovský hrad nestál.

Na vyobrazení scény Dělení růží od 16. století objednaných Rožmberky tak Vítek II. starší z Krumlova chybí a naopak jsou zobrazeni páni ze Stráže a páni z Ústí jako dva samostatné a původní rody, třebaže se jedná o mladší větve rodu pánů z Hradce, které se oddělily až ve 13. století. Páni ze Stráže měli v erbu modrou růži na zlatém poli a páni z Ústí, přezdívaní Sezimové z Ústí, s ohledem na shodu jmen a místa jejich sídla bývali ve středověku mylně identifikováni jako potomci původního Sezemy z Ústí, levobočka Vítka I., a v erbu nosili černou růži na zlatém poli.

Literatura

POLÁCH, Jaroslav, Páni z Krumlova – rod Záviše z Falkenštejna, Nakladatelství Veduta, České Budějovice 2014

Související články

Externí odkazy

Dělení růží – oficiální stránky města Český krumlov
Páni z růže – idnes.cz
Vítkovci
Legenda o dělení růží – portál visitceskykrumlov.com