Vidolice
| Vidolice | |
|---|---|
 Dům čp. 22 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Pětipsy |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°19′24″ s. š., 13°19′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 13 (2021)[1] |
| Katastrální území | Pětipsy (5,09 km²) |
| Nadmořská výška | 279 m n. m. |
| PSČ | 431 53 |
| Počet domů | 6 (2011)[2] |
  Vidolice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 119580 |
| Zaniklé obce.cz | 19383 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vidolice (německy Widelitz) jsou malá vesnice, část obce Pětipsy v okrese Chomutov. Nachází se asi 2 km na západ od Pětipes. V roce 2009 zde bylo evidováno 8 adres.[3] Vidolice leží v katastrálním území Pětipsy o výměře 5,09 km².[4] Vesnicí protéká Vintířovský potok.
Název
Antonín Profous odvozuje pojmenování vesnice ze spojení ves lidí Vidolových. V průběhu dějin je vesnice uváděna například ve tvarech a spojeních in Vidoliczich (1383), Vidovice (1518), w Widoliczych (1545), Wiedolicz (1618), Wiedelycze (1654) nebo Widelitz (1846).[5]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1383, kdy pravděpodobně patřila vladykům z nedalekých Zahořan. Další záznamy z roku 1455 uvádí vesnici v majetku Chotka z Vojnína a v roce 1505 patřila rodu Raberů z Brus. Raberové přišli po stavovském povstání o část majetku včetně Vidolic.[6] Vesnici v roce 1623 koupil od královské komory Ferdinand z Naragolu a připojil ji k vintířovskému panství.[7]
Berní rula z roku 1654 ve vesnici uvádí čtyři sedláky, čtyři chalupníky a dvě rodiny, které žily na obecním majetku. Jedna selská usedlost byla zpustlá, a proto byla připojena k panskému majetku. Zbývající sedláci dohromady obhospodařovávali 105 strychů půdy, měli šest potahů, pět krav a třicet prasat. Majetky chalupníků byly mnohem menší.[8]
Jeden kilometr jižně od vesnice byl od první poloviny 19. století hnědouhelný důl Kazimír. Do jeho uzavření v roce 1873 se v něm vytěžilo asi třicet tisíc tun uhlí. Další důl Jan vybavený parním strojem se nacházel mezi Vidolicemi a Pětipsy. Jeho dolová míra byla propůjčena již v roce 1808 S. Sieglovi a od roku 1838 patřil knížeti Windischgrätzovi, majiteli vintířovského panství. Produkce dolu se do roku 1848 odhaduje na dvacet až padesát tisíc tun uhlí. Potom byl provoz kvůli požáru přerušen a posledním majitelem se stal L. Langhans, který nechal důl v 60. letech 19. století uzavřít.[9]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 137 obyvatel (z toho 70 mužů). Kromě sedmi Čechů byli německé národnosti a všichni patřili k římskokatolické církvi.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 zde žilo 151 obyvatel, kteří byli s výjimkou jedenácti Čechů německé národnosti a všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[11]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 133 | 168 | 144 | 157 | 157 | 137 | 151 | 62 | 56 | 30 | 25 | 12 | 23 | 10 |
| Domy | 22 | 24 | 25 | 25 | 25 | 26 | 26 | 20 | . | 10 | 7 | 3 | 5 | 6 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Pětipsy. | ||||||||||||||
Narodil se zde malíř, grafik a ilustrátor Josef Liesler (1912–2005).
Galerie
-
Hospodářská budova statku -
Náves -
Vintířovský potok na kraji osady
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2015-10-09 [cit. 2015-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2014-05-21 [cit. 2015-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-27.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (díl IV. S–Ž). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 540.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Vidolice, s. 201–202.
- ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Vintířov – starý zámek, s. 513.
- ↑ VALEŠ, Vladimír. Pětipsy, Vidolice a Račetice. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2002. 40 s. Kapitola Vidolice, s. 26–29.
- ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 148, 149.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I.. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 134.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vidolice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Vidolice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Pětipsy na webu ČÚZK
