Křtěnov (Temelín)
| Křtěnov | |
|---|---|
.jpg) Kostel svatého Prokopa ve Křtěnově | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Temelín |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°11′5″ s. š., 14°22′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 0 (2011)[1] |
| Katastrální území | Křtěnov (2,29 km²) |
| PSČ | 373 01 |
| Počet domů | 1 (2011)[1] |
  Křtěnov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 13978 |
| Kód k. ú. | 613975 |
| Zaniklé obce.cz | 4587 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křtěnov je zaniklá vesnice, část obce Temelín v okrese České Budějovice. Nachází se asi 2,5 km na východ od Temelína. Jsou zde evidovány dvě adresy.[2] V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.[3]
Křtěnov je také název katastrálního území o rozloze 2,29 km².
Historie
Okolí Křtěnova patří k nejdéle osídleným místům na Vltavotýnsku. V lokalitě Hroby bylo nalezeno patrně nejrozsáhlejší jihočeské mohylové pohřebiště z doby bronzové. Dnes na tomto místě stojí Jaderná elektrárna Temelín. V roce 1884 bylo při polních pracích v trati Na dolní Jablance mezi Křtěnovem a Temelíncem nalezeno šest bronzových sekeromlatů a jedna sekerka. Sekeromlaty jsou zvláštního tvaru a v archeologii se označují jako sekeromlaty křtěnovského typu. Jeden z nich je vystaven v pravěké expozici vltavotýnského muzea, jeden má v pravěké sbírce vídeňské univerzita a ostatní jsou uloženy v Národním muzeu v Praze.[4][5][6]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1261, kdy je zde připomínán plebán Matyáš.[7][8] V dalších stoletích Křtěnov sdílel osud sousedního Březí, ve kterém byla středověká tvrz Hrádek, později přestavěná v renesanční zámek. V roce 1556 koupil vsi Březí, Křtěnov a Slavětice Zikmund Malovec.[9] V 1. pol. 18. stol. zde byla založena farní škola. V roce 1807 škola získala vlastní budovu. V 60. letech 19. stol. školu navštěvovali děti ze Křtěnova, Temelínce, Temelína, Shonu, Kaliště, Březí, Podhájí, Litoradlic, Knína a Býšova; dále školu navštěvovali děti ze samot Paleček, Hůrka, Bočků, Struhy, Zoufalka, Krejcárka a Vohrada.[10]
V roce 1902 zahájil ve Křtěnově činnost Spořitelní a záložní spolek pro Křtěnov, Březí, Litoradlice, Temelín a Temelínec.[11] Koncem roku 1912 měl spolek 149 členů.[12]
V první světové válce padlo 7 křtěnovských občanů.[6] Ve 20. letech 20. stol. zde působil ochotnický spolek Rozkvět.[10]
V roce 1956 zde bylo založeno jednotné zemědělské družstvo (JZD), které bylo v roce 1963 sloučeno s JZD Březí. V roce 1979 byl ukončen provoz zdejší školy.[10] V roce 1985 ves Křtěnov zanikla v důsledku výstavby Jaderné elektrárny Temelín. Z původní vesnice zůstal stát pouze farní kostel svatého Prokopa a několik domů.[6]
Historické údaje o počtu obyvatel[13]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 |
| Počet obyvatel | 253 | 266 | 265 | 228 | 247 | 263 | 221 | 196 | 190 | 179 | 150 |
Historické údaje o počtu domů[13]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
| Počet domů | 39 | 43 | 43 | 42 | 43 | 45 | 48 | 49 | 42 | 41 | 39 | 1 | 2 | 1 |
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Prokopa
- Pomník věnovaný farníkům padlým v 1. světové válce
- Pomník věnovaný občanům z Březí u Týna nad Vtavou a Podhájí, kteří padli v 1. světové válce; pomník stál původně v Březí a na křtěnovskou náves byl přesunut před demolicí Březí.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 170.
- ↑ FRÖHLICH, Jiří. Archeologické toulky po jižních Čechách. [s.l.]: Jihočeské nakladatelství Růže, 1990. 161 s. ISBN 80-7016-026-8. S. 38–41.
- ↑ DUBSKÝ, Bedřich. Pravěk jižních Čech. Blatná: Jihočeské nakladatelství bratří Římsové v Blatné, 1949. 700 s. S. 82, 86, 89, 91–93, 98, 101, 105, 187.
- ↑ a b c d SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko: Krajem dvou řek. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2010. 320 s. ISBN 978-80-86829-54-8. S. 155–159.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 196.
- ↑ Katalog diecéze českobudějovické [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Hrady, zámky a tvfrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Praha: Svoboda, 1986. S. 28.
- ↑ a b c Představujeme naše obce – Křtěnov. Temelínský hlásič. Roč. 2020, čís. 7.
- ↑ Výroční zpráva Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev, 1910, str.85.
- ↑ Statistika spořitelních a záložních spolků přičleněných Ústřední jednotě českých hospodářských společenstev v Království Českém za rok 1912. Praha 1914
- ↑ a b III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011. III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online.
Literatura
- PELÍŠEK, Antonín. ... a po nás planina: Malá historie 20. století z perspektivy zaniklých obcí kolem Temelína: PENI, 2006. 123 s.
- BARTUŠKA, Jan. Vybledlé kontury. Historie Hrádku a Křtěnova, zaniklých obcí na Vltavotýnsku: Týn nad Vltavou : Vydáno vlastním nákladem, 2008
- BARTUŠKA, Jan. Odpustit ano, ne však zapomenout: kolektivizace na Vysokohrádecku a vývoj JZD do zániku mikroregionu ve světle archivních dokumentů: Týn nad Vltavou : Vydáno vlastním nákladem, 2015
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křtěnov na Wikimedia Commons - Křtěnov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Geologie a geologická mapa Křtěnov na geologicke-mapy.cz
- Stránky o zanikání částí Temelína
