Mezinárodní stupnice jaderných událostí

Mezinárodní stupnice jaderných událostí (The International Nuclear Event Scale – INES) je osmistupňová škála, zavedená v roce 1990 pro posuzování poruch a havárií jaderných zařízení. Zavedly ji Mezinárodní agentura pro atomovou energii (česká zkratka MAAE, anglická zkratka IAEA) a Agentura pro jadernou energii OECD (OECD/NEA).

Stupnice INES

Stupně 7 až 4 se označují jako havárie, 3 až 1 jako nehody, 0 nemá bezpečnostní význam.

Havárie

7. Velmi těžká havárie

Major accident, největší možná havárie

Únik velkého množství radioaktivních materiálů z jaderného zařízení (například z aktivní zóny energetického reaktoru) do okolí, obsahující směs radioaktivních štěpných produktů s dlouhými i krátkými poločasy rozpadu (s aktivitou přesahující 10⁴T Bq ¹³¹I nebo jiných podobně biologicky významných radionuklidů)
Možnost akutních zdravotních účinků; zpožděné zdravotní účinky v rozsáhlé oblasti s možností zasažení více než jedné země
Dlouhodobé důsledky pro životní prostředí

Příklad:

4. blok jaderné elektrárny Černobyl, Kyjevská oblast, Ukrajinská SSR, SSSR (nyní Ukrajina), 26. dubna 1986
1., 2. a 3. blok jaderné elektrárny Fukušima I, Prefektura Fukušima, Japonsko, 12. dubna 2011 překlasifikováno ze stupně INES 5 Japonskou agenturou pro jadernou bezpečnost^[1]

6. Těžká havárie

Serious accident

Únik radioaktivních materiálů do okolí (s řádovou aktivitou 10³ až 10⁴T Bq ¹³¹I nebo jiných podobně biologicky významných radionuklidů)
Plné uplatnění opatření pro snížení pravděpodobnosti zdravotních následků na obyvatelstvo zahrnutých v místních havarijních plánech

Příklad:

přepracovatelský závod Majak (známý též jako Kyštym), Čeljabinská oblast, Ruská SFSR, SSSR (nyní Rusko), 29. září 1957

5. Havárie s rizikem vlivu na okolí

Accident with off-site risk

Únik radioaktivních materiálů do okolí (s aktivitou stovek až tisíců T Bq ¹³¹I nebo jiných podobně biologicky významných radionuklidů )
Částečné uplatnění opatření pro snížení pravděpodobnosti zdravotních následků na obyvatelstvo zahrnutých v místních havarijních plánech (např. evakuace, ukrytí)
Těžké poškození jaderného zařízení. Může to zahrnovat těžké poškození velké části aktivní zóny energetického reaktoru, velká havárie s kritičností, nebo velký požár či exploze uvolňující značné množství radioaktivity uvnitř zařízení

Příklady:

komplex Windscale Pile, Anglie, Spojené království, 10. října 1957
2. blok jaderné elektrárny Three Mile Island, Pensylvánie, USA, 28. března 1979

4. Havárie bez vážnějšího vlivu na okolí

Accident without off-site risk

Únik radioaktivních materiálů do okolí s následkem dávky pro nejvíc zasaženou skupinu obyvatel v řádu několika m Sv (tj. na hranici limitů pro obyvatelstvo)
Potřeba havarijních opatření na ochranu obyvatelstva je nepravděpodobná, s výjimkou místní kontroly potravin
Významné poškození zařízení (např. částečné tavení aktivní zóny v energetickém jaderném reaktoru a srovnatelné události v zařízeních bez reaktoru)
Ozáření jednoho nebo více zaměstnanců (řádově až jednotky Sv), s vysokou pravděpodobností rychlého úmrtí

Příklady:

jaderná elektrárna Saint Laurent, region Centre-Val de Loire, Francie, 17. října 1969
přepracovatelský závod Sellafield, Anglie, Spojené království, 1973
1. blok jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice, okres Trnava, Československo (dnes Slovensko), 22. února 1977
jaderná elektrárna Saint Laurent, region Centre-Val de Loire, Francie, 13. března 1980
Buenos Aires, kritický soubor, Argentina, 1983

Nehody

3. Vážná nehoda

Serious incident

Únik radioaktivních materiálů do okolí nad povolené limity, s následkem dávky pro nejvíc zasaženou skupinu obyvatel v řádu desetin m Sv (tj. zlomky limitů pro obyvatelstvo)
Nejsou nutná opatření na ochranu obyvatelstva
Událost s důsledkem těžkého rozšíření kontaminace (několika tisíc T Bq aktivity) uvnitř zařízení, způsobená selháním zařízení nebo provozní poruchou
Takové ozáření zaměstnanců, které by mohlo způsobit akutní zdravotní následky
Všechny nehody, při nichž by další porucha bezpečnostních systémů mohla vést k havarijním podmínkám nebo situace, ve které by nebyly bezpečnostní systémy schopné „zabránit havárii, pokud by nastaly určité iniciační události“.

Příklad:

1. blok jaderné elektrárny Vandellòs, Katalánsko, Španělsko, 19. října 1989
1., 2. a 4. blok jaderné elektrárny Fukušima II, Prefektura Fukušima, Japonsko, 12. března – 15. března 2011^[1]
4. blok jaderné elektrárny Fukušima I, Prefektura Fukušima, Japonsko, 15. března – ?2011^[2], stanoveno 18. března 2011^[1]

2. Nehoda

Incident

Technická porucha nebo odchylka s významným selháním bezpečnostních opatření, ale se zbývající dostatečnou hloubkovou ochranou k vypořádání se s dodatečnými poruchami.

To zahrnuje události, které by byly jinak klasifikovány stupněm 1, ale odhalují významné dodatečné organizační nedostatky nebo nedostatky v kultuře bezpečnosti

Ozáření pracovníka překračující povolený roční limit nebo událost, která vede k přítomnosti významných množství radioaktivity uvnitř zařízení v prostorách, kde to projekt nepředpokládal, a které vyžadují opatření k nápravě.

Příklad:

jaderná elektrárna Mihama, Prefektura Fukui, Japonsko, 2. září 1991

1. Anomálie

Anomaly

Technická porucha nebo odchylka od schváleného režimu, ale se zbývající významnou hloubkovou ochranou.

K tomu může dojít v důsledku poruchy zařízení, lidské chyby nebo nedostatků postupů a mohou nastat v jakékoliv oblasti, kterou stupnice pokrývá, například provoz jaderné elektrárny, transport radioaktivního materiálu, manipulace s jaderným palivem a skladování odpadů

0. Odchylka

Deviation, no safety relevance

Odchylky, kde nejsou porušeny limity a podmínky (= LaP) provozu, a které jsou bezpečně zvládnuty v souladu s příslušnými postupy

Mezi příklady patří: jednoduchá náhodná porucha v redundantním (zdvojeném) systému, odhalená v průběhu periodických kontrol nebo zkoušek, plánované rychlé odstavení reaktoru, které probíhá normálně, neúmyslná aktivace bezpečnostních systémů, bez významných následků, úniky v rámci LaP, menší rozšíření kontaminace uvnitř kontrolovaného pásma bez širších důsledků pro kulturu bezpečnosti

Reference

↑ ^a ^b ^c IAEA. IAEA Update on Japan Earthquake [online]. Vídeň: IAEA, 2011-03-11 9:30 CET, rev. 2011-04-12 06:45 CET [cit. 2011-04-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Centrum Holdings. V japonské elektrárně explodují přehřáté reaktory (animace) [online]. Praha: Aktuálně.cz, 2011-03-15 15:20 CET [cit. 2011-03-18]. Dostupné online.

Externí odkazy

[IAEA-1] IAEA. IAEA Update on Japan Earthquake [online]. Vídeň: IAEA, 2011-03-11 9:30 CET, rev. 2011-04-12 06:45 CET [cit. 2011-04-12]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Centrum Holdings. V japonské elektrárně explodují přehřáté reaktory (animace) [online]. Praha: Aktuálně.cz, 2011-03-15 15:20 CET [cit. 2011-03-18]. Dostupné online.

[1]

[2]