Chaluha pomořanská
Chaluha pomořanská | |
---|---|
Chaluha pomořanská, dvouletý pták | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neoghathae) |
Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
Podřád | racci (Lari) |
Čeleď | chaluhovití (Stercorariidae) |
Rod | chaluha (Stercorarius) |
Binomické jméno | |
Stercorarius pomarinus Temminck, 1815 | |
Areál chaluhy pomořanské (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště, fialově – zatoulanci (závislost na sezóně nejasná)) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chaluha pomořanská (Stercorarius pomarinus) je středně velkým druhem chaluhy s cirkumpolárním rozšířením.
Popis
Dospělí ptáci se vyskytují ve dvou barevných formách. Jedinci tmavé formy jsou černohnědí, s různě výraznými hnědožlutými lícemi, zadní stranou krku a bílými kořeny ručních letek. Jedinci světlé formy mají bílou spodinu těla s tmavým pásem přes hruď, čelo a temeno jsou černohnědé, líce žluté. Nohy jsou světle šedé, zobák šedavý s tmavší špičkou. Světlá forma je asi 20× častější než tmavá. Střední ocasní pera mají u obou forem zvláštní lžícovitý tvar, zbytek ocasu přečnívají až o 2 cm. Mladí ptáci jsou obtížně rozlišitelní od ostatních menších druhů chaluh; jsou celkově hnědě zbarvení, s hustým proužkováním a bílými poli na kořenech ručních letek a krovek.
Rozšíření
Hnízdí cirkumpolárně v tundře severní polokoule. V době malé početnosti lumíků nehnízdí, dospělí ptáci se jen rozptýlí v oblasti hnízdišť. Tažný druh, táhne podél obou pobřeží Severní Ameriky a západního pobřeží Evropy na svá zimoviště v Mexickém zálivu a u pobřeží západní a jižní Afriky. V Tichém oceánu leží hlavní zimoviště v mořích u jihovýchodní Austrálie. V malých počtech se objevují také na západním pobřeží Jižní Ameriky a kolem Arabského poloostrova.[2] Nepravidelně zaletuje do vnitrozemí včetně České republiky, kde byla po roce 1989 zjištěna nejméně sedmkrát.[3][4]
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ HARRISON, P. Seabirds: an identification guide. Londýn: Christopher Helm, 1989. ISBN 0-7136-3510-X.
- ↑ Přehled pozorování chaluhy pomořanské v ČR na stránkách FK ČSO
- ↑ SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 175–176.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu chaluha pomořanská na Wikimedia Commons