Ilja Frank

Iľja Michajlovič Frank
Iľja Frank
Narození	23. října 1908 Petrohrad, Ruské impérium
Úmrtí	22. června 1990 Moskva, RSFSR, SSSR
Místo pohřbení	Vvěděnský hřbitov
Alma mater	Lomonosovova univerzita (do 1930) Ruská akademie věd
Povolání	fyzik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Lebeděvův fyzikální institut (1934–1970) Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně Institute for Nuclear Research
Ocenění	Stalinova cena (1946) Nobelova cena za fyziku (1958) Pamětní medaile 800. výročí Moskvy Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina Řád Cyrila a Metoděje … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	judaismus
Rodiče	Mikhail Frank
Příbuzní	Gleb Michajlovič Frank (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Iľja Michajlovič Frank (rusky Илья Михайлович Франк; 23. října 1908, Petrohrad, Rusko – 22. června 1990, Moskva, RSFSR, SSSR) byl sovětský fyzik. V roce 1937 spolu s dalším sovětským fyzikem Igorem Jevgeněvičem Tammem na základě klasické elektrodynamiky vypracoval přesnou teorii vzniku Čerenkovova záření. Za tuto práci obdržel v roce 1958 spolu s Pavlem Alexejevičem Čerenkovem a Tammem Nobelovu cenu za fyziku.

Životopis

Narodil se 10. (23. října) 1908 v Petrohradě v rodině matematika (později profesora) Michaila Ljudvigoviče Franka a zdravotní sestry Jelizabety Michajlovny Frank (roz. Gracianova), krátce předtím, než se přestěhovali do Petrohradu z Nižního Novgorodu.

Otec budoucího fyzika pocházel z proslulé moskevské židovské rodiny – jeho děd, Moisej Mironovič Rossijanckij, se stal v 60. letech 19. stol. jedním ze zakladatelů židovské komunity v Moskvě. Otec Ljudvig Sjemjonovič Frank, absolvent moskevské university, se přestěhoval do Moskvy z Provincie Vilnius během polského povstání (1863). Jako vojenský lékař se zúčastnil rusko-turecké války (1877–1878), byl mu udělen Řád svatého Stanislava a šlechty. Jeho strýc byl významný ruský filosof Sjemjon Ljudvigovič Frank, druhý strýc malíř, sochař, scénograf a ilustrátor knihy Leon (Lev V.) Zak (alias Leo Rossijanskij), který byl v 10. letech 20. stol., jeden z členů hnutí egofuturistů (pod poetickým pseudonymem Chrisanf).

Vědecká kariéra

Po promoci v roce 1930, matematicko-fyzikální fakulty Moskevské státní university, I. M. Frank pracoval v Leningradě v GOI u profesora A. N. Těrenina. Od roku 1934 pracoval v FIAN P. N. Ljebjeděva. V roce 1944 se Ilja Michajlovič stal profesorem na Moskevské státní universitě. V roce 1946 byl zvolen členem-korespondentem, v roce 1968 – akademikem Akademie věd SSSR.

V roce 1934, postgraduální student S. I. Vavilova P. A. Cherenkov zjistil, že nabité částice procházející při velmi vysokých rychlostech přes vodu a vyzařují světlo. I. M. Frank a I. E. Tamm dali teoretický popis tohoto efektu, ke kterému dochází, když se částice pohybují v prostředí s rychlostí přesahující rychlost fáze šíření světla v tomto médiu. Tento objev vedl k vytvoření nové metody pro detekci a měření rychlosti vysokoenergetických jaderných částic. Tato metoda má velký význam v moderní experimentální jaderné fyzice.

I. M. Frank zemřel 22. června 1990, pohřben byl v Moskvě na Vvěděnském hřbitově.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Франк, Илья Михайлович na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ilja Michajlovič Frank na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: hka2016897632 BNE: XX1085235 CiNii: DA09452599 GND: 130651648 ISNI: 0000 0001 1469 7687 LCCN: n80096634 LNB: 000296103 MGP: 105812 NLI: 987007407322205171 NLP: a0000002531344 NTA: 12117719X PLWABN: 9810609389705606 Scopus: 57082332600 VIAF: 28183448 WorldCat Entities: E39PBJdGGw3YWFGXRD8VtQxbh3

Portály: Fyzika | Lidé