Oschatz
| Ožice Oschatz | |
|---|---|
 Oschatzké nové náměstí | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°18′ s. š., 13°6′ v. d. |
| Nadmořská výška | 120 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko |
| okres | Severní Sasko |
| Administrativní dělení | 14 místních částí |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 55,44 km² |
| Počet obyvatel | 14 734 (2015) |
| Hustota zalidnění | 265,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | velké okresní město |
| Primátor | Andreas Kretschmar (nezávislý) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Neumarkt 1 04758 Oschatz |
| Telefonní předvolba | mezinárodní: +49 3435 z Německa: 03435 |
| PSČ | 04758 |
| Označení vozidel | TDO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oschatz (česky též Ožice) je saské velké okresní město nazývané „Město v srdci Saska“.
Leží asi 55 km východně od Lipska na železniční trati mezi Lipskem a Drážďanami.
(Kabaretiér Jürgen Hart z Academixeru jednou odpověděl na otázku, kde se mluví nejčistší německou saštinou, tj. durynsko-hornosaským dialektem, tak, že řekl „Oschatz, neboť se zde mísí vliv Lipska a Drážďan“.)
Geografická charakteristika
Oschatzem protéká říčka Döllnitz (Dolenice), která asi po 15 km ústí v Ryzavě do Labe. Okolí je bohaté na lesy (chráněná krajinná oblast Wermsdorfský hvozd s Collmem, Dahlenské vřesoviště).
Průměrná roční teplota v Oschatzu je 8,6 °C, roční úhrn srážek 572 mm.
Členění města
- Oschatz
- Kleinforst
- Altoschatz
- Fliegerhorst
- Leuben
- Limbach
- Lonnewitz
- Mannschatz
- Merkwitz
- Schmorkau (nezaměňovat se Schmorkau v zemském okrese Kamenz)
- Striesa
- Thalheim
- Zöschau
- Zschöllau
Dějiny
Zdejší místo byl osídleno před staletími. Jméno se odvozuje od starého místního slovanského názvu Oscec (Ozzec = zásek, porub, znamená totéž co Osek), přináležícího burgwardu starých Srbů a Němců situovaném v Starém Oschatzu (Altoschatz).
- 1200 první zmínka (svědkem nějakého právního úkonu Johannes de Ozzetz);
- 1238 zmínka v listině markraběte Jindřicha III. Míšeňského;
- 1246 nejstarší prameny v městském archivu;
- 1344 první zmínka o občanské hlídce Geharnischten zřízené svazkem obcí Oschatz, Torgau a Grimma; Geharnischten měli za úkol potírat zločinecké tlupy v okolí;
- 1365 první zmínka o učiteli;
- 1377 první zmínka o „Vestung“ (pevnosti?);
- 1382 kopie pergamenového rukopisu saského městského práva (od 1550 v majetku města);
- 1394 první zmínka o právu konat trhy;
- 1429 město zpustošeno husity;
- 1477 výstavba radnice na Novém Trhu;
- 1478 město dosáhlo vlastního soudnictví;
- 1539 město se stává protestantským (dopisy Luthera, Melanchthona a Justa Jonas staršího v městském archivu);
- 1566 téměř třetinu obyvatel města vyhubil mor (z 3000 zemřelo 900 lidí);
- 1616 první požár města: vyhořelo 440 domů a stodol;
- 1628 Oschatz dosáhl počtu asi 3500 obyvatel, čím se počítal mezi největší saská města;
- 1637 asi 2000 obyvatel zemřelo na mor, přežilo asi 100 rodin;
- 1769 zavedena povinná školní docházka (pod sankcí trestu);
- 1795 magistr Carl Gottlieb Hering jako varhaník a zástupce rektora v městské škole (píseň pro děti: „Hopp, hopp, hopp, Pferdchen, lauf Galopp“, 1807, „Morgen Kinder wird's was geben“, 1809);
- 1838 město napojeno na německou železniční síť;
- 1842 druhý požár města: vyhořelo 375 budov;
- 1867 ve městě ubytován 1. hulánský regiment 1. královské saské divize;
- 1885 výstavba úzkorozchodné trati do Mohelné;
- 1894–1895 výstavba městské nemocnice;
- 1945 válka město moc nezasáhla, 27. dubna převzala moc americká armáda, avšak na základě dohody ji pak musela k 5. květnu 1945 předána sovětské armádě;
- 1979 Oschatz dosáhl 18 804 obyvatel;
- 2006 vystrojení 4. saské zemské výstavy.
Původ jména
Podle básničky Ludwiga Bechsteina
Císař přemýšlí nad jménem pro město na Döllnitzu a ptá se své ženy: „Jak bych měl to město pojmenovat?“. A jeho žena odpoví: „Oh Schatz... (miláčku)“.[1]
Etymologický
Původ jména je slovanský. Základem je slovo Ozetsch (mýtit, vykácet), tedy: žít na místě, které bylo vymýceno.[2]
Památky a zajímavosti
- Turistické cesty a cyklostezky vedou Oschatzkým městským lesem, kolem zříceniny zámku Osterlandu (1211/1212) ke Collmbergu (312 m) a chráněné krajinné oblasti Wermsdorfský hvozd. Odpočinková je též cesta k nedalekému Dahlenském vřesovišti;
- Döllnitzká dráha (Döllnitzbahn) je úzkorozchodná trať spojující Oschatz-Mügeln-Kemmlitz/Glossen, lidově nazývaná „Wilder Robert“ (nezkrocený, divoký Robert) nebo „Mügeln–Mutzschen–Mailand–Rom“. Dosud je v provozu, např. je nasazována k dopravě žáků. Rozchod kolejnic činí 750 mm, nejvyšší rychlost 30 km/h, celková délka 17 km. Cesta vede měnící se krajinou;
- radnice se skvostným renesančním štítem; po požáru roku 1842 byl pod vedením významného drážďanského stavebního mistra Gottfrieda Sempera obnoven;
- kostel sv. Jiljí (Egidia) s dvěma 75metrovými věžemi; po požáru roku 1842 znovu postaven Karlem Alexanderem Heideloffem (1846–1849); věžní byt obývala až do roku 1970 rodina Quietzschova, lze si jej prohlédnout;
- jednou z nejstarších budov města je středověký klášterní kostel, dochovává se v něm stavební styl bývalých františkánských klášterů. Naproti němu stojí Alžbětina kaple (Elisabeth-Kapelle) se zajímavými freskami;
- zbytky městské hradby s ochozem a dvěma strážními věžemi, budovy Ratsfronfeste (1574[3]) a Amtsfronfeste jsou svědky středověkého Oschatzu;
- trhová kašna z roku 1589, zbytky městských hradeb s dvěma věžemi z roku 1377 a 1488;
- městské muzeum s mučírnou (Folterkammer) z roku 1574 a kopií saského městského práva;
- muzeum vah (Waagenmuseum);
- zřícenina zámku Osterland;
- saská zemská zahradní výstava 2006 (od 22. dubna do 8. října konaná v okrsku zahradní výstavy v městském parku, zajímavostí je 8,6 m dlouhý a 2,5 m široký most z textilobetonu.
Doprava
- Připojení na dálnici A14;
- spolková silnice č. 6 prochází městem;
- spolková silnice č. 169 vede několik kilometrů kolem městě a slouží napojení na dálnici A14;
- lipsko-drážďanská železnice;
- Döllnitzká dráha
- letiště Oschatz
Partnerská města
Vénissieux (Francie), od 1964)
Třebíč (Česko, od 1988)[4][5]
Blomberg (Severní Porýní-Vestfálsko, od 1990)- Filderstadt (Bádensko-Württembersko, od 1990)
Starogard Gdański (Polsko, od 2000)
K Třebíči a Oschatzu
Družba Třebíče a Oschatzu byla navázána ku příležitosti oslav 750 let města Oschatzu. Součástí kulturního programu bylo dne 7. října 1988 vystoupení národopisného souboru Třebíčan. Družební dohoda byla podepsána o dva dny později. Ve smlouvě se obě města zavázala vyměňovat si zkušenosti a prohlubovat vzájemnou spolupráci.[4]
Roku 2006 se Třebíč představila na saské zemské zahradní výstavě zřízením družební zahrady, složené z bludných žulosyenitových balvanů, sadových úprav, atypických laviček a kovaných symbolů města.[6]
Reference
- ↑ Ludwig Bechstein: Wie Oschatz zu seinem Namen kam
- ↑ Prof. dr. Jürgen Udolph v pořadu Numen Nomen Namen v rozhlasové stanici radioeins. www.radioeins.de [online]. [cit. 2007-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27.
- ↑ http://www.oschatz-erleben.de/?c=museum&s=ratsfronfeste
- ↑ a b Zpravodaj města Třebíče. 11. 1988, čís. 11, s. 4.
- ↑ Oschatzer Freizeitstätten GmbH. Herzlich willkommen bei der Oschatz Information. Oschatz erleben [online]. [cit. 2009-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Úřední materiál do zastupitelstva města Třebíče[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oschatz na Wikimedia Commons
