Lim
Lim | |
---|---|
Ústa Limu do Driny jihozápadně od Višegradu | |
Základní informace | |
Délka toku | 220 km |
Plocha povodí | 5 963 km² |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Maglič, Černá Hora 42°36′12,6″ s. š., 19°37′41,52″ v. d. | |
Ústí | |
Drina u obce Brodar 43°44′2″ s. š., 19°12′20″ v. d. | |
Protéká | |
Černá Hora, Albánie, Srbsko a Bosna a Herzegovina | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Sáva, Drina | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lim (černohorský a srbsky: Лим, Lim) je řeka, která protéká územím Černé Hory, Albánie, Srbska a Bosny a Hercegoviny. Její délka je 220 km a je pravostranným a nejdelším přítokem řeky Drina.
Černá Hora a Srbsko
Lim pramení pod vrcholem Maglič v oblasti Kuči na východě Černé Hory, v těsné blízkosti albánských hranic pod názvem Vrmoša. Jeho pramen je jen pár kilometrů od pramene řeky Tara, ale obě řeky směřují opačným směrem, Tara teče na severozápad a Vrmoša na východ a již po několika kilometrech přechází do Albánie (albánsky Lumi i Vermoshit). Protéká pohořím Prokletije a vesnicí Vermosh, aby znovu vstoupil do Černé Hory pod názvem Grnčar. V městečku Gusinje přibírá říčku Vruje z pravé strany, pak pokračuje jako Ljuča ještě pár kilometrů do Plavského jezera, kde vytváří malou deltu. Po té jeho tok pokračuje směrem na sever pod vysokými horami zvanými Visitor, zbývajících 197 km pod názvem Lim. Prochází obcí Murino, pokračující přibližně na sever přes místa Vasojevići, Gornji Kolašin, Donji Kolašin a Komarani, soutěskou Tivran a městy Andrijevica, Berane, Bijelo Polje, Resnik a Nedakusi, a vstupuje na území Srbska mezi obcemi Dobrakovo a Gostun. Lim získává jako pravé přítoky Lješnicu (mezi obcemi Poda a Skakavac) a Bistricu (v blízkosti hranic) a jako levý přítok v blízkosti Bijelo Polje řeku Ljuboviđu.
Srbsko a Bosna a Hercegovina
V hraniční oblasti se Lim vytváří dlouhou soutěsku Kumanička Klisura, a to mezi horami Lisa (v Černé Hoře) a Ozren (v Srbsku). Pokračuje mezi horami Jadovnik, Pobijenik a Zlatar, pak vede přes severní části oblasti Sandžak (nebo Raška oblast). Proti proudu od Priboje je řeka přehrazena vodní elektrárnou Potpeć, čímž vytváří stejnojmennou přehradu, Potpeć. Následují vesnice Garčanica, Lučice a města Brodarevo, Prijepolje, Pribojska Banja a Priboj. Za Pribojem se stáčí k severozápadu a vstupuje na území Bosny a Hercegoviny, ale jen na několik kilometrů, když teče zpět do Srbska a pak znovu do Bosny v Rudo. V Bosně a Hercegovině Lim teče mezi pohořími Bić, Javorje a Vučevica z jihu a horou Varda ze severu před tím, než se vlévá do Driny u obce Međeđa. Nejnižší část řeky je zatopena přehradou Višegrad, vytvářející vodní elektrárnu Višegrad na řece Drina.
Charakteristika
Lim patří do povodí Černého moře přes Drinu, Savu a Dunaj. Jeho povodí pokrývá plochu 5 963 km2. Řeka není splavná.
Přibírá mnoho menších toků v Černé Hoře a Bosně a Hercegovině, nicméně nejdůležitější jsou jeho dva pravé přítoky v Srbsku, a to řeka Uvac a řeka Mileševa.
Existují tři hypotézy o původu jejího jména:
- Albánský původ od slova lumë , což znamená řeka
- Latinský původ odvozený od slova limes , což znamená hranice
- Keltský původ z kořene llyn nebo llym , což znamená nápoj nebo voda
Polimlje
Úrodnému údolí řeky se říká Polimlje (Полимље), což znamená "údolí Limu". Představuje oblast kolem údolí řeky. Skládá se z několika soutěsek a sníženin. Údolí je rozděleno do tří velkých částí: černohorské, Stari Vlah a bosenské.
Jde o důležitý zemědělský region, a to zejména díky pěstování ovoce a chovu zvířat. Je také důležitou trasou pro silnici, železnici ze Srbska do Černé Hory a k pobřeží Jaderského moře, kde se nachází nejvýznamnější železniční trať Bělehrad–Bar. Průmysl není významný (menší průmyslová centra jsou Berane, Bijelo Polje a Prijepolje), výjimkou je silně industrializované město Priboj. Většinu využití řeky tvoří výroba elektřiny v Srbsku s postavenou elektrárnou Potpeć a několika dalšími elektrárnami na hlavním přítoku Limu, na Uvacu. Navzdory potenciálu celá oblast Lim není rozvinutá a po celá desetiletí probíhá masivní vylidňování.
Hraniční spor
Po rozpadu Jugoslávie v letech 1991/92 začala řeka Lim několikrát překračovat hranici Srbska a Bosny. Několik srbských vesnic zůstalo fyzicky odříznuto od zbytku území republiky. Vlády v Bělehradě a Sarajevu navrhly výměnu území, ale nebylo dosaženo žádné dohody.
Tragédie na řece Lim
Dne 4. dubna 2004 kolem 10 hodiny večerní autobus vezoucí bulharské turisty (34 studentů a 16 dospělých) zpátky do svého města Svištov z výletu do Dubrovníku spadl a potopil se do řeky u srbské vesnice Gostun v blízkosti hranice s Černou Horou. Řidič ztratil kontrolu nad autobusem během zatáčení na horské silnici. Dvanáct dětí zemřelo a dalších 38 lidí bylo za pomoci místních obyvatel zachráněno.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lim (river) na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lim na Wikimedia Commons
- Mala Prosvetina Enciklopedija , 3. vydání (1985); Prosveta; ISBN 86-07-00001-2
- Jovan DJ. Marković (1990): Enciklopedijski geografski leksikon Jugoslavije; Svjetlost-Sarajevo; ISBN 86-01-02651-6