Kyklady
| Kykladské ostrovy Κυκλάδες | |
|---|---|
 | |
| Geografie | |
| Poloha | 36°59′38″ s. š., 25°3′13″ v. d. |
| Souostroví | Řecké ostrovy |
| Rozloha | 2 528 km² |
| Počet ostrovů | 30 větších a 190 malých ostrůvků |
| Hlavní ostrov | Náxos |
| Země | |
| Stát |  Řecko |
| • kraj | Jižní Egeis |
| Obyvatelstvo | |
| Jazyk | řečtina |
Kyklady (Κυκλάδες), též Kykladské ostrovy, je k Řecku patřící souostroví v Egejském moři mezi Řeckem a Tureckem. Největším ostrovem je Náxos. Před 1. lednem 2011 tvořilo souostroví jednu z prefektur Řecka, přičemž centrem prefektury bylo město Ermoupolis na ostrově Sýros. Kyklady patří k nejoblíbenějším turistickým oblastem Řecka.
Správní členění souostroví od 1. ledna 2011
Od 1. ledna 2001 existuje místo prefektury Kyklady 9 regionálních jednotek v rámci kraje Jižní Egeis:
| Regionální jednotka |
řecky | Rozl. (km²) |
Obyv. | Hust. | hlavní město |
|---|---|---|---|---|---|
| Andros | Περιφερειακή Ενότητα Άνδρου | 380,0 | 9 221 | 24,26 | Andros |
| Kea-Kythnos | Περιφερειακή Ενότητα Κέας-Κύθνου | 249,1 | 3 911 | 15,70 | Ioulis |
| Milos | Περιφερειακή Ενότητα Μήλου | 346,6 | 9 932 | 28,66 | Adamantas |
| Mykonos | Περιφερειακή Ενότητα Μυκόνου | 105,2 | 10 134 | 96,33 | Mykonos |
| Naxos | Περιφερειακή Ενότητα Νάξου | 655,9 | 20 837 | 31,77 | Naxos |
| Paros | Περιφερειακή Ενότητα Πάρου | 231,4 | 14 926 | 64,50 | Paros |
| Syros | Περιφερειακή Ενότητα Σύρου | 102,4 | 21 507 | 210,03 | Ermupoli |
| Théra | Περιφερειακή Ενότητα Θήρας | 312,7 | 18 883 | 60,39 | Fira |
| Tinos | Περιφερειακή Ενότητα Τήνου | 194,6 | 8 636 | 44,38 | Tinos |
Geografie
Během antiky tvořily tyto ostrovy jakýsi kruh kolem posvátného ostrova Délos (kde se měla podle legendy narodit bohyně Artemis a její bratr Apollón), odtud vzniklo jejich jméno: řecké kykládes lze přeložit jako ostrovy v kruhu. Další ostrovy, nacházející se vně tohoto kruhu, pak dostaly jméno Sporady (řecky sporádes – roztroušené ostrovy).
Ke Kykladám patří 30 větších ostrovů a dále kolem 190 ostrůvků s celkovou rozlohou 2 528 km². Skládají se především z ruly, břidlice a granitu. Byly-li dříve označovány za perlu Helady, tak se toto od římských dob změnilo: dnes jsou téměř zcela odlesněné, porost je mizivý, v důsledku toho trpí také nedostatkem vody, jejich povrch je holý a vyprahlý.
Z největších a nejznámějších ostrovů Kyklad je možno jmenovat následující: Délos, Milos, Náxos, Andros, Mykonos, Paros, Tinos, Santorini (též Thíra, Théra), Kea, Amorgos, Ios, Kythnos, Serifos, Sifnos, Sikinos, Anafi, Kimolos, Antiparos, Folegandros a Syros (podrobnější seznam viz v článku Řecké ostrovy).
Větší ostrovy mají malá letiště a lodní spojení s aténským přístavem Pireus, mezi většinou obydlených nebo turisticky zajímavých ostrovů existuje místní lodní doprava.
Dějiny
V bronzové době zde existující kykladská kultura byla založena pravděpodobně národem Káriů z jihovýchodního pobřeží Turecka. Z této doby (od 3. tisíciletí př. n. l.) se zachovalo mnoho figurek a sošek.
Kolem 10. století př. n. l. bylo souostroví kolonizováno jónskými kmeny a vzkvétalo během příštích století, později pak došlo k úpadku a po 6. století př. n. l. zůstal významný pouze ostrov Délos. Ve 12. století n. l. zde vládli různí rytíři křížových výprav, kteří roku 1204 ostrovy věnovaly Benátkám.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyklady na Wikimedia Commons - Zdeněk Kratochvíl: Pouť na Kyklady
