James G. Blaine

James G. Blaine
James G. Blaine
28. a 31. ministr zahraničí USA
	Ve funkci:; 9. března 1889 – 4. června 1892
Prezident	Benjamin Harrison
Předchůdce	Thomas F. Bayard
Nástupce	John W. Foster
	Ve funkci:; 9. března 1889 – 4. června 1892
Prezident	James A. Garfield; Chester A. Arthur
Předchůdce	William M. Evarts
Nástupce	Frederick T. Frelinghuysen
Stranická příslušnost
Členství	Republikánská strana
Narození	31. ledna 1830; West Brownsville
Úmrtí	27. ledna 1893 (ve věku 62 let); Washington, D.C.
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Choť	Harriet Stanwood Blaine (od 1850)
Rodiče	Ephraim Lyon Blaine
Děti	Walker Blaine
Sídlo	The Blaine House
Alma mater	Washington & Jefferson College
Profese	politik, advokát, diplomat, novinář, editor a spisovatel
Náboženství	Kongregacionalismus
Podpis
Commons	James G. Blaine
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

James Gillespie Blaine (31. ledna 1830 - 27 leden 1893) byl americký státník a republikánský politik. Zastupoval Maine v americké Sněmovně reprezentantů (1863-1876), sloužil jako předseda americké Sněmovny reprezentantů (1869-1875) a poté byl senátorem (1876-1881). Dvakrát také působil jako ministr zahraničí (1881, 1889–1892) jako jeden ze dvou lidí, kteří tuto funkci zastávali u tří různých prezidentů (druhým byl Daniel Webster). Neúspěšně usiloval o republikánskou nominaci na prezidenta v letech 1876 a 1880, než byl nominován v roce 1884. Ve volbách pak byl těsně poražen demokratem Groverem Clevelandem. Blaine byl jedním z předních republikánů z konce 19. století a vedl umírněnou reformní frakci strany známou jako „Half-Breeds“ (Míšenci).

Blaine se narodil ve městě West Brownsville v západní Pensylvánii a po vysoké škole se přestěhoval do Maine, kde se stal redaktorem novin. Jako charismatický řečník v éře, která si cenila veřejných projevů, získal přezdívku „magnetický muž“. Politickou kariéru zahájil mezi prvními přívrženci Abrahama Lincolna a válečného úsilí Unie v americké občanské válce. Během éry rekonstrukce byl Blaine zastáncem volebního práva černochů, stavěl se proti některým donucovacím opatřením radikálních republikánů. Zpočátku byl protekcionista a později pracoval na snížení cel a rozšíření amerického obchodu se zahraničím. Rozvoj železnice byl v jeho době důležitý a v důsledku jeho podpory této věci byl Blaine široce podezřelý z korupce při udělování železničních licencí, a tato obvinění poškodila jeho prezidentskou kandidaturu roku 1884.

Jako ministr zahraničí byl Blaine přechodnou postavou, která znamenala konec izolacionistické éry zahraniční politiky a předznamenala vzestup amerického století, které začalo španělsko-americkou válkou z roku 1898. Blaineovo úsilí o rozšíření obchodu a vlivu Spojených států zahájilo posun k aktivnější americké zahraniční politice. Blaine byl průkopníkem tarifní vzájemnosti a naléhal na větší zapojení do latinskoamerických záležitostí. Jeho expanzivní politika předznamenala pozdější získání tichomořských kolonií Spojenými státy a dominanci v Karibiku.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku James G. Blaine na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu James G. Blaine na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.