Heinz Harmel

Heinz Harmel
Heinz Harmel
	Heinz Harmel jako SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS v černé tankové uniformě.
Narození	29. červen 1906; Metz, Lotrinsko
Úmrtí	2. září 2000 (94 let); Krefeld, Severní Porýní-Vestfálsko
Vojenská kariéra
Hodnost	SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS
Doba služby	1926–1945
Sloužil	Výmarská republika (do roku 1933); Třetí říše
Složka	Reichswehr (do roku 1933); Waffen-SS (do roku 1945)
Jednotka	Infanterie-Regiment Nr.6; SS-Regiment "Germania"
Velel	SS-Panzergrenadier-Regiment 3 „Deutschland“; 10. SS Panzer Division „Frundsberg“
Války	Druhá světová válka
Bitvy	Bitva o Francii; Operace Barbarossa; Bitva o Caen; Operace Market Garden; Falaisská kapsa
Vyznamenání	Rytířský kříž železného kříže s dubovými ratolestmi a meči; Německý kříž ve zlatě; Spona za boj zblízka ve stříbře
	multimediální obsah na Commons

Heinz Harmel (* 29. červen, 1906 – † 2. září, 2000) byl vysoce vyznamenaný důstojník Waffen-SS, který se zúčastnil mnoha bojových akcí jak na východních tak na západních frontách druhé světové války. Mimo jiné byl držitelem Rytířského kříže železného kříže s dubovými ratolestmi a meči.

Mládí a počátky vojenské kariéry

Heinz Harmel se narodil 29. června roku 1906 v lontrinském hlavním městě Metz jako syn štábního lékaře 67. pěšího pluku(Infanterieregiment Nr. 67) a pozdějšího Generál-lékaře (Generalarzt) Reichswehru. Po dokončení svého vzdělání vstoupil v květnu roku 1926 do Reichswehru a byl zařazen jako vojín k 15. rotě ze 6. pěšího pluku (Infaterie Regiment Nr. 6) ve šlesvickém městě Ratzeburg.

Po dvouroční službě u této jednotky byl v hodnosti Gefreiter der Reserve (Svobodník v záloze) po zranění pravého oka propuštěn z armády. Po opuštění armády se mladý Heinz rozhodl živit v zemědělství, avšak během velké hospodářské krize v roce 1929 byl nucen své dosavadní zaměstnání opustit. Následně se živil jako instruktor na sportovní škole, která spadala pod národní radu pro vzdělávání mládeže (Reichskuratoriums für Jugendertüchtigung).

K počátku října roku 1934 bylo vládou rozhodnuto, že 250 určených sportovních škol bude zařazeno pod armádu a budou sloužit pro předvojenský pěchotní výcvik. Harmelovi byla k této příležitosti udělena hodnost nadrotmistra v záloze (Oberfeldwebel der Reserve).

K 2. říjnu roku 1935 se Harmel rozhodl přestoupit k jednotkám SS-Verfügungstruppe (předchůdce Waffen-SS), kde ho lákala vidina většího žoldu a rychlejšího postupu. Po vstupu mu byla udělena hodnost SS-Oberscharführer (Starší četař) a byl přiřazen k 1. rotě od SS-Standarte "Germania" SS-Standartenführera Carl-Maria Demelhubera v Hamburku, kde působil jako velitel čety.

Stejnou pozici zastával Harmel i v Mnichově u 7. roty od SS-Standarte "Deutschland" pod velením SS-Standartenführera Felixe Steinera, kam byl přeřazen k počátku září roku 1936. Zde se rovněž zúčastnil výcvikového kurzu pro velitele čety, který vedl sám plukovník Steiner. Harmel byl při závěrečném hodnocení vyhodnocen jako jeden z deseti nejlepších mužů výcvikového kurzu.

Vynikající výsledky z tohoto kurzu tak zapříčinily, že byl Harmel ke konci ledna následujícího roku povýšen do hodnosti SS-Untersturmführer (Poručík). Dále tak zůstává ve funkci velitele čety u své 7. roty až do konce března roku 1938. Mezitím byl ke konci ledna téhož roku povýšen do hodnosti SS-Obersturmführer (Nadporučík).

Následně byl po anšlusu Rakouska k Třetí říši převelen do Vídně, kde se jeho následujícím služebním postem stalo velení čety u 1. roty nově zformovaného pluku SS "Der Führer" (SS-Standarte "Der Führer") pod velením SS-Oberführera Georga Kepplera. Zde zůstal až do počátku května téhož roku a následně byl společně s celým II. praporem pluku převelen do hlavního města Korutan na jihu Rakouska, Klagenfurtu. O rok později se Harmel dočkal v této funkci povýšení na SS-Hauptsturmführera (Kapitán).

S jednotkou se také účastnil zabrání Sudet a celý následující rok sloužil s plukem v Protektorátu Čechy a Morava, kde pluk plnil strážní povinnosti.

Druhá světová válka

S vypuknutím druhé světové války během německé invaze do Polska, byl pluk SS "Der Führer", jehož muži nebyli ještě dostatečně vycvičeni, ponechán v zázemí a následně byl v létě roku 1940 převelen na západní frontu. Zde se zapojil do bojů v Holandsku a ve Flandrech a za následné prolomení linie Grebbe v květnu 1940 byl vyznamenán nejprve železným kříž II. třídy a za necelý měsíc i I. třídou tohoto vyznamenání.