Přeskočit na obsah

Emil Smetánka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. PhDr. Emil Smetánka
Narození14. října 1875
Horní Krupá nebo Havlíčkův Brod
Úmrtí6. ledna 1949 (ve věku 73 let)
Praha
Povolánívysokoškolský učitel, spisovatel, jazykovědec, literární historik, bohemista, filolog, učitel, publicista a editor
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Tématabohemistika, filologie, staročeština, literární historie, středověká literatura a editace
RodičeFrantišek Smetánka[1]
PříbuzníJaroslav František Smetánka[1] a František Smetánka[1] (sourozenci)
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Fara v Horní Krupé – rodný dům Emila Smetánky.

Emil Smetánka (14. října 1875 Horní Krupá u Havlíčkova Brodu6. ledna 1949 Praha) byl český bohemista, profesor češtiny a staré české literatury na Univerzitě Karlově v Praze.

Život

Emil Smetánka se narodil 14. října 1875 v rodině evangelického faráře v Horní Krupé. Nejdříve studoval na havlíčkobrodském a poté na kolínském gymnáziu. Po maturitě odešel na tehdejší Karlo-Ferdinandovu univerzitu studovat moderní filologii. Po absolvování učil na reálkách v Praze (například v Ječné) a Mladé Boleslavi. V roce 1904 se stal docentem, v roce 1915 profesorem. Na Karlově Univerzitě působil jako profesor českého jazyka a starší literatury. Zde pracoval až do roku 1939.

Tvorba

Smetánka ve svém díle navázal na činnost svého učitele, profesora Jana Gebauera. Zabýval se staročeskou a novočeskou gramatikou a staročeskou literaturou. Jako hlavní redaktor Pravidel českého pravopisu prosazoval počeštěné psaní cizích slov. Byl také členem hlavní redakce Příručního slovníku jazyka českého. Po vzniku Československé republiky se zasloužil o vytvoření vojenské, poštovní a lékařské terminologie. Pro cizince vydal příručku české mluvnice a konverzace. Redigoval časopis Naše řeč. Po Janu Gebauerovi redigoval Staročeský slovník. S literárněhistorickým komentářem připravil k vydání některá významná díla staročeské literatury jako např. Postilu a Síť víry Pravé od Petra Chelčického a Kšaft umírající matky jednoty bratrské od Jana Amose Komenského. Spolu s Jaroslavem Vlčkem a Václavem Ertlem napsal Stručné dějiny literatury české.

Publikace

  • Skloňování v jazyce českém, 1909
  • Starší literatura česká, 1910
  • Tschechisches Lesebuch mit Glossar, 1914
  • Tschechische Grammatik, 1920
  • Dějiny staročeské literatury, 1928
  • Československé časování, 1928
  • Vybrané části ze skladby jazyka československého, 1930
  • Československé hláskosloví, 1931

Externí odkazy

  1. a b c Miloš Havelka: Víra, kultura a společnost. Náboženské kultury v českých zemích 19. a 20. století. Červený Kostelec: Nakladatelství Pavel Mervart. 2012. ISBN 978-80-7465-053-6.