1,4-diazabicyklo(2.2.2)oktan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Název tohoto článku není z technických důvodů zcela správný. Správný název by měl být 1,4-diazabicyklo[2.2.2]oktan.
1,4-diazabicyklo[2.2.2]oktan
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Model molekuly
Model molekuly
Obecné
Systematický název1,4-diazabicyklo[2.2.2]oktan
Ostatní názvyDABCO, triethylendiamin, TEDA
Sumární vzorecC6H12N2
Vzhledbezbarvé krystaly[1]
Identifikace
Registrační číslo CAS280-57-9
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)205-999-9
PubChem9237
ChEBI151129
SMILESC1CN2CCN1CC2
InChI1S/C6H12N2/c1-2-8-5-3-7(1)4-6-8/h1-6H2
Vlastnosti
Molární hmotnost112,17 g/mol
Teplota tání158 °C (431 K)[1]
Teplota varu174 °C (447 K)[1]
Hustota1,14 g/cm3 (28 °C)[1]
Rozpustnost ve vodě45 g/100 ml[1]
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		13 g/100 g (aceton)
77 g/100 g (ethanol)
26,1 g/100 g (ethylmethylketon); rozpustný v chloroformu[1]
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech		51 g/100 g (benzen)[1]
Tlak páry99 Pa[1]
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
H-větyH228 H302 H315 H318 H319 H335 H412[1]
P-větyP210 P240 P241 P261 P264 P270 P271 P272 P273 P280 P301+312 P302+352 P304+340 P305+351+338 P310 P312 P321 P330 P332+313 P337+313 P362 P370+378 P403+233 P405 P501[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

1,4-Diazabicyklo[2.2.2]oktan, zkráceně DABCO, je bicyklická organická sloučenina se vzorcem N2(C2H4)3. Jedná se o silně nukleofilní terciární amin, používaný jako katalyzátor a reaktant při polymerizacích a v organické syntéze.[2]

Chinuklidin má podobnou strukturu, která se liší pouze náhradou jednoho dusíkového atomu uhlíkem.

Reakce[editovat | editovat zdroj]

pKa iontu [HDABCO]+ (protonované formy) je 8,8, což je podobná hodnota jako u běžných alkylaminů. Aminová skupina je silným nukleofilem, protože aminová centra nejsou stericky narušována. Zásaditost této sloučeniny dostačuje ke spouštění C–C párování koncových alkynů, například fenylacetylen reaguje s jodareny chudými na elektrony.

Příklad reakce katalyzované 1,4-diazabicyklo[2.2.2]oktanem

Katalyzátor[editovat | editovat zdroj]

DABCO se používá jako zásaditý katalyzátor při:

Znázornění Baylisovy-Hilmanovy reakce

Lewisovy zásady[editovat | editovat zdroj]

DABCO je silným ligandem a Lewisovou zásadou. Vytváří krystalický 2:1 adukt s peroxidem vodíku[5] a s oxidem siřičitým.[6]

Tvorba iontových monomerů[editovat | editovat zdroj]

DABCO lze použít k přípravě dvojnásobně nabitých styrenových monomerů. Tyto monomery umožňují tvorbu polyelektrolytů a ionomerů s dvěma cyklickými kvartérními amoniovými kationty na každé molekule.[7]

Zachytávání singletového kyslíku[editovat | editovat zdroj]

DABCO a podobné aminy mohou zachytávat singletový kyslík, jsou tak účinnými antioxidanty[8] a lze je použít k prodloužení životnosti barviv. Díky tomu nachází DABCO využití v barvivových laserech a ve fluorescenčních mikroskopech.[9]

DABCO může též být použit při demethylacích kvartérních amoniových solí zahříváním v dimethylformamidu (DMF).[10]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Dabco se vyrábí tepelnými reakcemi sloučenin typu H2NCH2CH2X (X = OH, NH2 nebo NHR) za katalýzy zeolity. Níže je uvedena rovnice přípravy z ethanolaminu:[11]

3 H2NCH2CH2OH → N(CH2CH2)3N + NH3 + 3 H2O

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cecchi, L.; DESARLO, F.; MACHETTI, F. 1,4-Diazabicyclo[2.2.2]octane (DABCO) as an Efficient Reagent for the Synthesis of Isoxazole Derivatives from Primary Nitro Compounds and Dipolarophiles: The Role of the Base. European Journal of Organic Chemistry. 2006, s. 4852–4860. DOI 10.1002/ejoc.200600475. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku DABCO na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/9237
  2. ↑ Uppuluri V. Mallavadhani, Nicolas Fleury-Bregeot. „1,4-Diazabicyclo [2.2.2]octane“. In Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis, 2010, John Wiley & Sons, Ltd. DOI:10.1002/047084289X.rd010m.pub2
  3. ↑ Polyurethane additives guide [online]. Air Products & Chemicals. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-06. 
  4. ↑ Baylis, A. B.; Hillman, M. E. D. German Patent 2155113, 1972
  5. ↑ P. Dembech, A. Ricci, G. Seconi, and M. Taddei „Bis(trimethylsilyl) Peroxide“ Organic Syntheses 1997, volume 74, pp. 84. DOI:10.15227/orgsyn.074.0084
  6. ↑ Ludovic Martial and Laurent Bischoff „Preparation of DABSO from Karl-Fischer Reagent“ Organic Syntheses 2013, volume 90, pp. 301. DOI:10.15227/orgsyn.090.0301
  7. ↑ K. Zhang; K. J. Drummey; N. G. Moon; W. D. Chiang; T. E. Long. Styrenic DABCO salt-containing monomers for the synthesis of novel charged polymers. Polymer Chemistry. 2016, s. 3370–3374. Dostupné online. DOI 10.1039/C6PY00426A. 
  8. ↑ C. Ouannes; T. Wilson. Quenching of singlet oxygen by tertiary aliphatic amines. Effect of DABCO (1,4-diazabicyclo[2.2.2]octan). Journal of the American Chemical Society. 1968, s. 6527–6528. Dostupné online. DOI 10.1021/ja01025a059. 
  9. ↑ K. Valnes; P. Brandtzaeg. Retardation of immunofluorescence fading during microscopy. Journal of Histochemistry and Cytochemistry. 1985, s. 755–761. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-13. DOI 10.1177/33.8.3926864. PMID 3926864.  Archivováno 13. 5. 2015 na Wayback Machine.
  10. ↑ T. L. Ho. Dealkylation of Quaternary Ammonium Salts with 1,4-Diazabicyclo[2.2.2]octane. Synthesis. 1985, s. 755–761. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-13. DOI 10.1055/s-1972-21977.  Archivováno 13. 5. 2015 na Wayback Machine.
  11. ↑ Karsten Eller, Erhard Henkes, Roland Rossbacher, Hartmut Höke „Amines, Aliphatic“ in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, Wiley-VCH, Weinheim, 2005. DOI:10.1002/14356007.a02_001
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=1,4-diazabicyklo(2.2.2)oktan&oldid=21293200“