Šúr

Zdroje k infoboxu Národní přírodní rezervace Šúr
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Panonský háj
Základní informace
Vyhlášení	1952, 2009
Vyhlásil	Ministerstvo životního prostředí Slovenské republiky
Nadm. výška	130 m n. m.
Rozloha	654,959 ha
Poloha
Stát	Slovensko Slovensko
Okres	Pezinok, Senec
Umístění	Svätý Jur, Chorvátsky Grob
Souřadnice	48°14′12″ s. š., 17°14′0″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Šúr
Další informace
Kód	168
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šúr (označovaný též jako Jurský Šúr) je národní přírodní rezervace v oblasti Malé Karpaty nedaleko Bratislavy v katastrálním území obcí Svätý Jur a Chorvátsky Grob s rozlohou 655 ha a ochranným pásmem 145 ha. Na území rezervace platí 3., 4. a 5. stupeň ochrany. Je ve správě Státní ochrany přírody Malé Karpaty.

Předmětem ochrany je mokřad s výskytem vzácné flóry a fauny v prostředí izolovaného zbytku původního bažinatoslatinného olšového lesa s rašeliništěm. Součástí NPR je i řídký dubovojilmový les nazývaný Panonský háj. Lokalita byla 2. července 1990 zařazena do seznamu Ramsarských lokalit mezinárodního významu.

Dějiny

Šúr je ojedinělým přírodním úkazem so zvláštním způsobem vzniku. Vznikl zhruba před deseti tisíci lety, v mladších čtvrtohorách, v prohlubni podél východních svahů Malých Karpat. Tato prohlubeň vznikla tektonickou činností a naplňovala se vodou přitékající z malokarpatských svahů a Dunaje. Vzniklo tu tak obrovské, ale velmi mělké jezero, které se naplňovalo nejen vodou, ale postupně se zanášelo štěrkem, pískem a hlínou. V mělké vodě se dařilo rostlinám, které postupně odumíraly a usazovaly se na dně. Tlením se z nich vytvářela rašelina. Tak postupně vznikl Šúr, neprůchodný močál zarostlý stromy a jiným rostlinstvem, v průběhu roku často zalitý vodou.

V tomto období sahal od Bratislavy po Modru a Bernolákovo. Močály tvořily přirozenou zásobárnu zvěřiny a ptactva pro obyvatele okolních obcí. Zároveň tvořily i rezervoár pitné vody, ale poněvadž byly překážkou pro rozšiřování zemědělských ploch, už ve středověku bylo usilováno o jejich vysušení. To se však dělo pouze v malém měřítku a Šúru to podstatně neublížilo.

V roce 1896 prokopali přes Šúr kanál, který přispěl k podstatnému snížení hladiny jeho vod. Kanál se však po čase zanesl a voda stoupla na původní výšku. Už tehdy přírodovědci upozorňovali na mimořádnou hodnotu jeho fauny i flóry. Navzdory úsilí o jeho záchranu vznikl v roce 1929 vládní projekt na úplnou likvidaci Jurského Šúru. Kvůli hospodářské krizi byl pozastaven, ale už v letech 1941 až 1943 byl vykopán další kanál, který odvedl vody z přitékajících potoků a Šúr téměř úplně vyschl. Začalo se zde dařit požárům.

Teprve v roce 1952 se ochranářům podařilo dosáhnout toho, že rezervace byla Vyhláškou ministerstva školství, věd a umění prohlášena za chráněné území. Šúr si to skutečně zasloužil. Vždyť i nyní představuje největší zbytek vysokokmenného bažinatoslatinného lesa, přičemž je pravděpodobně posledním a jediným původním biotopem – životním prostorem olšového lesa tohoto typu ve Střední Evropě.

Biologie a ekologie

Hodnotné jsou i zbytky mokrých a rašelinných luk po obvodě olšového lesa a teplomilné jilmové doubravy Panonského háje. Roste zde několik desítek vzácných, chráněných a existenčně ohrožených druhů rostlin.

Odborníci zde zjistili výskyt vícero druhů živočichů nových pro vědu nebo nově zjištěných pro území Slovenska: V roce 1972 to byly pijavice – Batracobella slovaca, roku 1991 mšice – Stomaphis bratislavensis. V rezervaci bylo nalezeno 82 druhů měkkýšů.

Šúr je významným nalezištěm chráněných druhů obojživelníků a plazů a neméně významným místem pro hnízdění ohrožených druhů ptáků. Většina z těchto druhů je chráněná Bernskou konvencí, kterou podepsala i Slovenská republika. Některé druhy jsou chráněné i podle dalších mezinárodních smluv. Na území rezervace žije např. vícero druhů netopýrů, které jsou chráněné Bonnskou konvencí a též Dohodou o ochraně netopýrů v Evropě (Slovensko ratifikovalo i tyto mezinárodní smlouvy).

Ramsarská konvence

Druhý únor je každoročně vyhlášen za Světový den mokřadů. V tento den byla v roce 1971 v íránském městě Ramsar podepsána Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, známá pod názvem Ramsarská úmluva. Ramsarská úmluva je první z novodobých globálních mezinárodních smluv na ochranu a racionální využívání přírodních zdrojů. V současnosti se používá zkrácený název "Úmluva o mokřadech". Ochrana mokřadů se stala předmětem mezinárodní spolupráce zejména z toho důvodu, že velký úbytek a nerozumné využívání mokřadů způsobily na celém světě vážné ohrožení mokřadních ekosystémů, jakož i druhů, které jsou na ně existenčně vázané.

Na Slovensku je evidováno těchto 13 mokřadů mezinárodního významu, které jsou zapsány jako Ramsarské lokality (v závorce datum zápisu): Parížske močiare (2. 7. 1990), Senianske rybníky (2. 7. 1990), Šúr (2. 7 . 1990), Dunajské luhy (26. 5. 1993), Latorica (26. 5. 1993), Niva Moravy (26. 5. 1993), Alúvium Rudavy (17. 2. 1998), Mokřady Oravské kotliny (17. 2 . 1998), Mokřady Turce (17. 2. 1998), Poiplie (17. 2. 1998), Řeka Orava a její přítoky (17. 2. 1998), Domica (2. 2. 2001), Tisa (4. 12 . 2004).

Současnost

Přestože se NPR Šúr dostalo i takového mezinárodního uznání, čeká již přes šedesát let na zajištění odpovídající úrovně ochrany. Přírodní hodnoty tohoto jedinečného území byly totiž v minulosti narušeny již zmíněnými několika negativními faktory, z nichž většina působí dodnes. Rozhodujícím negativním faktorem z hlediska existence mokřadních společenství bylo narušení vodního režimu v důsledku odvodnění. Za posledních 60 let nebyla tomuto problému věnována dostatečná pozornost a mokřadní společenstva v rezervaci proto trpí nedostatkem vody. Je proto potěšitelné, že v roce 2003 začala realizace projektu na obnovu vodního režimu v Národní přírodní rezervaci (NPR) Šúr. Projekt realizuje Asociace průmyslu a ochrany přírody (APOP).

Naučná stezka: Přírodní klenoty Šúru

• Trasa: Svätý Jur – u Fanglovského potoka, prochází kolem rybníka, Biologické stanice Přírodovědecké fakulty UK, dále přes Panonský háj a končí u silniční komunikace v Čierné Vodě.
• Délka: 4,1 km
• Čas přechodu: 1 – 1,5 hod.
• Počet zastávek: 6 a 3 vstupní IP (Svätý Jur – začátek NCH, Vajnory a Čierna Voda)
• Zaměření stezky: přírodovědné, environmentální
• Typ stezky: samoobslužná, jednosměrná, pěší, letní, zimní
• Náročnost terénu: nenáročný
• Návaznost na turistickou značku: není
• Přístup: začátek NCH je u Fanglovského potoka za novou budovou skladů Hypernovy nedaleko Svätého Juru
• Rok otevření, garant: 2006, Asociace průmyslu a ochrany přírody (APOP) Bratislava
• Textový průvodce: není, jen Sprievodca Šúrom – Obnova vodného režimu v národnej prírodnej rezervácii Šúr. Vydaný v rámci projektu "Obnova vodního režimu v NPR Šúr", který podporuje Evropská komise v rámci programu LIFE – Nature

Biologická stanice Šúr

Biologická stanice Šúr je předsunutým pracovištěm Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Stanice poskytuje prostory pro realizaci skupinových terénních prací a exkurzí, jakož i na realizaci diplomových prací studentů. Kromě toho se zapojuje do pedagogické a vědeckovýzkumné práce Katedry ekologie. Nezanedbatelnou činností stanice je i odchov ohrožených druhů původní fauny Slovenska.

Fotogalerie

• 
  Vjezd do Šúru ze západu
• 
  Vjezd do Šúru ze severu
• 
  Pohled na Šúr ze severu
• 
  Naučná stezka (severní konec)
• 
  Kanál na severním okraji Šúru
• 
  Kanál na severním okraji Šúru
• 
  Železnice na severním okraji mezi Bratislavou a Svätým Jurem
• 
  Panelová cesta s topoly na severním okraji Šúru
• 
  Odbočky na zastávky naučné stezky 1 a 2
• 
  Naučná stezka "Život v Šúrskom rybníku" (1. zastávka)
• 
  Jeden ze dvou rybníků (větší)
• 
  Jeden ze dvou rybníků (větší)
• 
• 
  Naučná stezka "Bohatství olšového lesa" (2. zastávka)
• 
  V útrobách Šúru
• 
  V útrobách Šúru
• 
  Biologická stanice Přírodovědecké fakulty UK
• 
  Naučná stezka "Národná prírodná rezervácia Šúr" (3. zastávka)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šúr (národná prírodná rezervácia) na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šúr na Wikimedia Commons
• Národní přírodní rezervace Šúr^{[nedostupný zdroj]} – enviroportal.sk
• Naučná stezka Přírodní klenoty Šúru – naucnechodniky.sk
• Chráněná přírodní rezervace Šúr – svatyjur.sk

Autoritní data	NKC: xx0121512 VIAF: 8085156565706423500000

Portály: Slovensko