Žlutokapovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxŽlutokapovité
alternativní popis obrázku chybí
Žlutokap Xanthorrhoea malacophylla
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď asfodelovité (Asphodelaceae)
Dumort., 1829
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žlutokapovité (Xanthorrhoeaceae) je bývalá čeleď jednoděložných rostlin z řádu chřestotvaré (Asparagales).

Pojetí čeledi[editovat | editovat zdroj]

Pojetí čeledi se postupně měnilo. Podle starších taxonomických systémů často obsahovala jen jediný rod, žlutokap (Xanthorrhoea)[1]. V systému APG III z roku 2009 sem byly přiřazeny 2 dříve samostatné čeledi asfodelovité (Aphodelaceae) a denivkovité (Hemerocallidaceae). Ve verzi APG IV, vydné v roce 2016, je čeleď Xanthorrhoeaceae přejmenována na Asphodelaceae - asfodelovité.

Podčeledi[editovat | editovat zdroj]

Podčeledi podle systému APG III[2].

  • Hemerocallidoideae Lindley, dříve čeleď denivkovité (Hemericallidaceae). Asi 19 rodů a 85 druhů, které jsou rozšířeny různě po světě, chybí v Severní Americe. V ČR jen nepůvodní denivka (Hemerocallis)
  • Xanthorrhoeoideae M. W. Chase, Reveal & M. F. Fay s jediným rodem žlutokap (Xanthorrhoeae), asi 30 druhů, většinou stromy, které jsou rozšířeny v Austrálii.
  • Asphodeloideae Burnett, dříve čeleď asfodelovité (Asphodelaceae), jejíž pojetí se ale také velmi měnilo. Asi 15 rodů a asi 785 druhů, které jsou rozšířeny v Evropě, Asii, Austrálii, Africe, zcela chybí v Severní i Jižní Americe

Popis[editovat | editovat zdroj]

Toto je popis čeledi v širším pojetí.

Jsou to vytrvalé byliny nebo až netypické stromy, často s oddenky nebo hlízami. Jsou zastoupeny i výrazné xerofyty a sukulenty, zřídka i liány. Listy mohou být nahloučeny do přízemních nebo vrcholových růžic, jindy nikoliv, řidčeji jsou listy redukovány a fotosyntetickou funkci má stonek. Listy jsou jednoduché, střídavé, uspořádané nejčastěji spirálně nebo dvouřadě, přisedlé (jen vzácně řapíkaté), jsou ploché, někdy dužnaté nebo kožovité, nebo oblé až trojhranné, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné nebo zubaté, čárkovité až kopinaté, někdy šídlovité nebo naopak až vejčité, žilnatina je souběžná. Jsou to rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. Květy jsou v květenstvích, zpravidla v klasech nebo hroznech. Květy jsou podepřeny listeny nebo nikoliv, jsou pravidelné nebo souměrné. Okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), někdy odlišen kalich a koruna, okvětní lístky jsou volné nebo srostlé a pak vytvářejí okvětní trubku, jsou různých barev, někdy nenápadné a listenovité. Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech, zpravidla 3+3, vzácně tyčinky 3, nejsou srostlé s okvětím ani navzájem či naopak srostlé s okvětím nebo navzájem. Semeník je svrchní, synkarpní, srostlý ze 3 plodolistů. Plodem je většinou tobolka, řidčeji bobule.

Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Podle širšího pojetí je známo asi 35 rodů a asi 900 druhů, které jsou rozšířeny různě po světě, chybí například v Severní Americe a severnější Asii[2]. V původní květeně České republiky není čeleď zastoupena, někdy zplaňuje pěstovaná denivka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://delta-intkey.com/angio/www/xanthorr.htm
  2. a b http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/orders/asparagalesweb.htm#Xanthorrhoeaceae

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]