Židé v Bulharsku
Židovská komunita v Bulharsku náleží převážně k sefardské židovské větvi. V současné době žije v Bulharsku přibližně 2100 Židů.
Historie
Po vyhnání Židů ze Španělska Ferdinandem Aragonským a Isabelou Kastilskou našla velká část Židů z Pyrenejského poloostrova útočiště v Osmanské říši a usadili se i na území dnešního Bulharska. Jejich společenským a kulturním centrem se stala Sofie. Nevyčnívali nad běžné obyvatelstvo a ostatní spoluobčané je respektovali a postavili se za ně, když jim hrozilo nebezpečí. Poté co se Bulharsko stalo spojencem hitlerovské Třetí říše, byl vydán zákon na ochranu národa. Židům byla do jisté míry omezena práva (nesměli chodit v noci ven, byly uzavřené židovské kulturní instituce a museli nosit označení své příslušnosti). Proti tomuto nařízení lidé z celého Bulharska protestovali. Na rozdíl od ostatních států Evropy se však toto označení sestávalo z malého žlutého odznaku.[1] Situace se však zhoršovala a v roce 1943 začaly první deportace do koncentračních táborů. Mezi prvními byli deportováni Židé z obsazených území řecké Thrákie a Makedonie - přibližně 11 000 lidí. Když mělo dojít k deportaci bulharských Židů, tak se na jejich stranu opět postavila bulharská společnost (např. Svaz spisovatelů, Advokátní komora, svazy umělců atp.). Faktickou účinnost tyto protesty však neměly. K zastavení transportů přispělo, že se obyvatelé města Kjustendil obrátili na svého poslance a zároveň místopředsedu parlamentu Dimitara Peševa. Tomu se následně podařilo přesvědčit 42 svých kolegů a podepsali rezoluci, že Židé pro Bulharsko nejsou problém, a že by jejich vydání bylo urážkou Bulharů. Po tomto vystoupení se na stranu zastavení deportací postavil i car Boris III. Vláda tak místo do koncentračních táborů poslala Židy do venkovských ghett a pracovních táborů v Bulharsku. V poválečném období započalo s nástupem komunistické strany pronásledování náboženských společností. Následkem toho emigrovalo 90% bulharských Židů na území dnešního Státu Izrael.
Demografie
Zdroje dat: rok 1933, rok 1950, rok 1965, rok 1980, rok 2002, rok 2005
Odkazy
Reference
- ↑ Michajlina Pavlovov, Organizace bulharských Židů - Šalom
