Židé v Rakousku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vídeňská synagoga "Leopoldstadtský templ"
Interiér Polské synagogy ve Vídni

Židé v Rakousku je označení židovské diaspory na území dnešního Rakouska, vztahuje se ale také na historická území Rakouského vévodství a následně Rakouského a rakousko-uherského císařství.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Židé území dnešního Rakouska obývali prokazatelně již v době, kdy větší část země byla pod nadvládou Římské říše. Poprvé se Rakousko stalo střediskem židovské učenosti v průběhu 13. století. Sílící antisemitismus však vedl v roce 1669 k vyhánění Židů. Po formálním opětovném přijímání Židů v roce 1848 se znovu vytvořila početná židovská komunita. Ta svého největšího rozkvětu dosáhla rakouská židovská diaspora v období před první světovou válkou a meziválečném období. V roce 1934 žilo v Rakousku přes 200 tisíc Židů, z nichž drtivá většina byla soustředěna ve Vídni. Tato komunita patřila k nejintelektuálnějším centrům židovského světa a neobyčejně silně se podílela na kulturním a společenském rozvoji celého regionu.

Ostrý zlom nastal po anšlusu Rakouska nacistickým Německem, kdy byla téměř celá komunita zlikvidována. Část židovstva emigrovala, většina však zahynula během holokaustu. Většina přeživších druhou světovou válku emigrovala do Izraele. Současná židovská populace v Rakousku čítá asi 9000 osob. [1] Část současné populace tvoří imigranti ze zemí bývalého Sovětského svazu.

V roce 1991 přijala rakouská vláda usnesení přiznávající rakouskou spoluúčast na zločinech spáchaných Třetí říší.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Zdroje dat: rok 1933, rok 1950, rok 1965 Archivováno 29. 9. 2011 na Wayback Machine., rok 1980 Archivováno 29. 9. 2011 na Wayback Machine., rok 2002, rok 2005 Archivováno 4. 8. 2019 na Wayback Machine.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Následující seznam zahrnuje významné osobnosti z řad rakouských Židů. Jsou v něm uvedeni převážně německy hovořící Židé z historických zemí Habsburské monarchie.

Architekti[editovat | editovat zdroj]

Duchovní, rabíni, kabalisté[editovat | editovat zdroj]

Film a divadlo[editovat | editovat zdroj]

Filosofové[editovat | editovat zdroj]

Hudebníci[editovat | editovat zdroj]

Hudební skladatelé[editovat | editovat zdroj]

  • Robert Bodanzky (1879-1923) skladatel operet a hudebních šlágrů, režisér, novinář, herec a konferenciér. Byl také činný politcky jako anarchista a komunista.
  • Leopold Fall (1873–1925) vídeňský operní a operetní skladatel z Olomouce. Bratr Siegfrieda a Richarda Fallových, kteří zahynuli v koncentračních táborech
  • Richard Fall (1882– počátek roku 1945), hudební skladatel a dirigent z Jevíčka. Zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi.
  • Siegfried Fall (1877–1943), hudební skladatel, klavírista a korepetitor z Olomouce. Zahynul v koncentračním táboře Terezín.
  • Erich Wolfgang Korngold, skladatel, narozený v Brně[18]
  • Fritz Kreisler (1875–1962), jeden z nejslavnějších houslistů své doby a skladatel[10]
  • Gustav Mahler, významný hudební skladatel narozený v Kališti u Jihlavy[19]
  • Arnold Schoenberg (1871–1954), skladatel (narozený ve Vídni), zakladatel druhé vídeňské školy, hudební teoretik
  • Oscar Nathan Straus (1870–1954), rakouský hudební skladatel, autor operet. Nebyl v příbuzenském vztahu k žádnému ze slavných skladatelů Straussů.

Malíři, sochaři, výtvarníci[editovat | editovat zdroj]

Podnikatelé, průmyslníci, obchodníci[editovat | editovat zdroj]

Politici[editovat | editovat zdroj]

Právníci, advokáti[editovat | editovat zdroj]

Profesoři, učitelé, pedagogové[editovat | editovat zdroj]

  • Franz Adler (1899–někdy po 16. říjnu 1944) pražský německý právník, docent ústavního práva na Německé univerzitě v Praze. Zahynul v koncentračním táboře Osvětim.
  • Bruno Kafka (1881–1931), rakousko-uherský a československý právník, vysokoškolský pedagog a politik narozený v Praze
  • Egon Weiss (1880–1953) brněnský právník, profesor římského práva na Německé univerzitě v Praze, později občanského práva a právních dějin na univerzitě v Innsbrucku.

Psychologové, psychoterapeuti a psychiatři[editovat | editovat zdroj]

Společenské a politické vědy[editovat | editovat zdroj]

Sportovci[editovat | editovat zdroj]


Vojáci, bojovníci[editovat | editovat zdroj]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Gustav Klimt: Goldene Adele, portrét Adele Bloch-Bauerové, manželky česko-rakouského podnikatele Ferdinanda Bloch-Bauera

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jewish Population of the World [online]. Jewish Virtual Library, 2012 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  2. [1] "dva rakousko-židovští badatelé - Samuel Krauss a Viktor Aptowitzer"
  3. Bing - [2] Rudolf Bing... narodil se jako Žid ve Vídni"
  4. https://www.imdb.com/name/nm0592651/
  5. Concise Dictionary of National Biography: "narozený v židovské rodině ve Vídni"
  6. Evelyne Adler-dcera
  7. "Contemporary Review, June, 1999 by Anthony Paterson" Archived copy [online]. [cit. 2006-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-10.  "nacisté zakázali hrát jeho skladby, neboť byl Žid" datum přístupu 6. listopadu 2006. Narozen na Moravě: "Composers of Classical Music" [3] "Brull, Ignaz 1846-1907 Morava, Prossnitz - Rakousko, Vídeň" datum přístupu 6. listopadu 2006.
  8. [4]
  9. Oxford Dictionary of National Biography: "sám sebe označoval za 'unpious Jew'"
  10. a b Kreisler - [5] "Jascha Heifetz, Fritz Kreisler, Mischa Elman... were all Jews, too"
  11. [6]
  12. SOAS, University of London, Bulletin Židovského hudebního institutu Archivováno 4. 2. 2012 na Wayback Machine. "Erwin Schulhoff, český Žid zabitý nacisty...” Datum přístupu 8. prosince 2006.
  13. Encyclopædia Britannica, 2nd ed., heslo "Schulhoff, Julius": "narozen v Praze"
  14. Židovská kronika, 16. února 2007, s. 14: "he carried on as the sole Jewish dirigent of the Kulturbund"
  15. Bach cantatas site "Vynikající anglický dirigent narozený v Čechách" Lake Placid Film Forum Archivováno 8. 11. 2017 na Wayback Machine. "Walter Susskind, německý Žid", datum přístupu 4. ledna 2007
  16. "The Penguin Dictionary of Musical Performers", Arthur Jacobs, ISBN 0-14-051160-1, "pod hrozbou pronásledování nacisty coby Žid, odešel do Británie, 1938."
  17. [7][nedostupný zdroj]
  18. Korngoldova společnost Archivováno 14. 11. 2013 na Wayback Machine.: "byl vypovězen z Vídeně protože byl Žid" Jessica Duchen, autorka Korngoldovy biografie; Korngold společnost: "BRNO, kde se skladatel narodil"; datum přístupu 6. února 2007.
  19. Gustav Mahler Dies in Vienna. The New York Times. 18. května 1911. Datum přístupu 7. listopadu 2020. Formát PDF
  20. [8]
  21. Oxford Dictionary of National Biography: "Jeho dědeček Jacob založil rod, který jako jeden z prvních židovských rodin dosáhla velkého mění a společenského postavení v Bavorsku... Jeho matka pocházela z ortodoxní rodiny z Frankfurtu a starala se o řádnou židovskou výchovu svých dětí... zemřel jako rakousko-uherský občan."
  22. Jewish Encyclopedia "narozený 10. června 1759, v Prostiboři poblíž Kladrub v Plzeňském okrese, v Čechách" datum přístupu 8. února 2007
  23. [9]
  24. [10] datum přístupu 8. února 2007.
  25. [Gresser, Moshe. Dual Allegiance: Freud As a Modern Jew. SUNY Press, 1994, s. 225]
  26. Archived copy [online]. [cit. 2007-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-06. 
  27. Concise Dictionary of National Biography: "narozená ve Vídni židovským rodičům"
  28. Gay, Miriam. "Reich, Wilhelm." Encyclopaedia Judaica. Eds. Michael Berenbaum and Fred Skolnik. Vol. 17. 2nd ed. Detroit: Macmillan Reference USA, 2007. 198-199. 22 sv. Gale Virtual Reference Library. Thomson Gale.
  29. židovská Agency for Izrael Archivováno 7. 1. 2009 na Wayback Machine.; The Hugo Bergmann rodiny Papers; datum přístupu 11-3-2007
  30. Archived copy [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-13. (anglicky) 
  31. [11]; Encyclopaedia Judaica, heslo "Historians", seznam "Prominent Jewish General Historians".
  32. Biography of Ernest Koliqi, Shkoder.net Authors from Shkodra Archivováno 7. 3. 2007 na Wayback Machine.: "Norbert Jokl (1877-1942), renomovaný rakouský albanolog židovského původu" datum přístupu 8. prosince 2006.
  33. Jewish Year Book 1975, s. 214
  34. JInfo seznam ekonomů datum přístupu 17. května 2007
  35. Židovská kronika, 27. dubna 2001 s. 34: "tvrdil, že coby Žid je schopen pouze odvozených (nepůvodních) myšlenek."
  36. Evening Standard (London), 24/5/2004, s. 15: "narozen méně než týden před Adolfem Hitlerem filosof Ludwig Wittgenstein navštěvoval tutéž školu. Na jedné školní fotografii je zachycen mladý židovský filosof s největším tyranem 20. století."
  37. The Big Book of Jewish Sports Heroes: An Illustrated Compendium of Sports History and the 150 Greatest Jewish Sports Stars. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 
  38. "Diving into troubled waters", Paul Kalina, The Age, 24. listopadu 2005, datum přístupu 1. ledna 2011
  39. Simon Wiesenthal Center convicted of defamation by Paris court [online]. European Jewish Press, 13-3-2007 [cit. 2013-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-06-2012. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DE LANGE, Nicolas. Svět Židů. Praha: Knižní klub, 1996. 240 s. ISBN 80-7176-325-X. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]